Jaktože jsou takové problémy s početím, donošením a porodem, kojením...

ahojky ,vyloženě daň doby . Z části životní styl , z části genetická výbava , která je ovšem zase pošramocená životním stylem .Naučili jsem se žít rychle a nespokojíme se smálem a je jedno jestli se jedná a stravu nebo spotřebiče v domácnosti či kosmetiku . Tak nějak jsme zapomněli ,že příroda nás vybavila dostatečně a my svým chováním jí to jen kazíme , bo pochybuju ,že tohle by měla evoluce v plánu . Dýchýme sajrajt ,baštíme další sajrajt a aby to nebylo málo nějaký na sebe ještě napatláme a přihodíme něco stresu a koktejl na vyhynutí je hotov .Vaše kočka to dělá dobře , klid nohy v teple a sežere jen co jí je po chuti , gratuluju spousta lidí by se od ní měla co učit

musím říct, že nad tím jsem také přemýšlela. Z mé strany je to tak, že jsme si řekli a já vždy otěhotněla, poprvé to dopadlo revizí a druhý pokus porodem Vojtíka. Spíš mě trápí to, jak se tu mluví o kojení a lenosti. Já rodina spontálně, jen mi porod vyvolávali, takže žádný problém,ale mléko se mi nedělalo. Já to ale nevzdávala, přikládala do úmoru,ale pořád nic, až jsem to konzultovala s laktační poradkyní a musím říct, že ani po dvou měsícíh se to nepovedlo. Takže z mé strany, se chci některých zastat. Naopak se mi nelíbí, když mamča kojit může,ale nechce, co já bych za to tenkrát dala... Jen doufám, že to neznamená, že se mi to u druhého mimča nepovede, uvidíme

čím to vše je?podle mě je jak píšou holky níže,cigarety,alkohol,stres,taky žijem čím dál víc ve smogovém prostředí.a pohodlnost,kolikrát jsem někde z vyprávění slyšela jak maminka hned po porodu nebude kojit donesla si UM do porodnice,císařské řezi na přání atd.zase na druhou stranu,kdysi jak nebyli císařské řezi a ultrazvuky,tak se často u porodu umíralo,žena nevěděla jestli porod přežije. je plus že se víc dneska podporuje kojení,než za našich babiček.jednu dobu prý kojení zakazovali,že to není dobré.taková blbost.já jsem snad opak toho,sice jsem otěhotněla neplánovaně,ale tak jak jsem v těhotenství nic netušila,co je tvrdnutí bříška atd.tak jsem nestresovala,dnes jak mám přístup k internetu a čtu to tady a vzpomenu si zpětně,tak se hrozím co se mohlo stát a porodila jsem den před termínem,zdravé miminko.ze začátku těhu byli problémy a krvácela jsem snad měsíc přestím v kuse než jsem zjistila že jsem v tom,nikdo si nevěděl rady se mnou,tak jsem přestoupila k jinému doktorovi a ten během minuty co na mě koukl řekl že krvácím z čípku,né z dělohy,vyklubal se z toho zánět čípku.pak se mi v 34 týdnu zkrátil čípek a stejně jsem porodila na termín.kojení nám šlo krásně až na bolavé bradavky.když měla Terezka pět měsíců přestala mi přibírat,furt jsme zkoušeli všelico ale nepomohlo musela jsem začít dokrmovat,do teď netuším pro to tak bylo a čím to bylo,malá mi hlady neplakala jen skoro vůbec nepřibírala.i když to bylo neplánovaně jsem ráda že ve svých 22 let jsem porodila,pro některé je to brzo,již má dva roky a kdyby to bylo jen možné chcem s mužem další mimi,jenže bydlíme v jednom pokoji u rodičů,musíme vyřešit bydlení adt.jéé jsem se nějak rozepsala,promiňte za román