Holky, některá z oblasti psychologie?? Poradíte mi?

Ahoj holky,
potřebovala bych, zda tu není nějaká psycholožka, někdo, kdo by mi opravdu poradil se synem. Právě jsem dojela domů, byli jsme u našich a já jsem hotová a chce se mi brečet. Je to každý den, pořád dokola. Synovi budou v červnu 3 roky a je to doslova hrůza. V jádru je to hodný kluk, který je rád v kolektivu, s dětma, mazlí se. Ale na druhou stranu a to bohužel většinu dne, je to vzteklé dítě, které ignoruje absolutně všechny příkazy, prosby, cokoliv. Neposlechne na slovo, když jdeme ven, řeknu jdeme se oblékat, odpověď e-e ( nemluví, teprve začíná rozvazovat). Všechny zákazy, tak nikam nejdeme, nebude pohádka, bonbon, absolutně nezájem a to podotýkám, že výhrůžky plním. Když se vzteká, lehá si na zem, když jsme doma, tak překračuju a ignoruju, venku většinou taky, i za cenu, že peru každý den. Ale je mu to jedno. Minule už si ho chtěla vzít cizí paní a zkoušela mi chudinka pomoci, ale syn se s ní začal bavit - tou jeho hatmatilkou a chtěl jít s ní. Paní jen koukala. Dneska u našich, když chtěl čokoládové vejce a já mu ho nedala, protože se nemůže vykadit, začal kopat do dveří a řvát, válet se po zemi, tak jsem ho nechala, ale když začal házet botou mamce po kytkách, tak jsem šla zasáhnout, tak mi jednu vrazil. Načež vyskočil děda a začal ho rovnat do latě, tak jen s řevem přiběhl ke mě a výsledek 0. Já mu řekla, že zlobí a že ho nechci, tak řval ještě víc. A tak je to den co den...navíc začal dělat, že sevře pěsti, zatne zuby a začne se hrozně klepat, ale až je to děsivý, jak když má nějaký záchvat. Když mi někdo poradíte jak na něj, budu všem vděčná, ale podotýkám, že opravdu věci jako nepůjdeme ven když neuděláš to, nebo nepustíme pohádku...apod. absolutně nefunguje. Díky kdo dočetl až sem :(