Antidepresiva v těhotenství
Ahoj holky, chtěla bych se vás zeptat zda některá berete nebo jste brala Antidepresiva v těhotenství. Už jsem tu jednou v přízpěvku psala můj problém. Začalo to motánim hlavy, poté chvěním v těle, brečením a prostě napětím a úzkostí v těle. Zašla jsem si k psych. poněvadž jsem něco podobného ale horšího měla po potratu před čtyřma rokama. Dr mi napsala léky Zoloft a řekla mi že záleží jen a jen na mě jak se cítím. Že musim vědět zda to zvládnu bez prášku nebo ne. Že tyto AD nemají vliv na plod. Před porodem by mi je vysadila, jelikož chci kojit. Nyní asi po týdnu se mé stavy upravily, pomalu mě přestaly bolet i nohy a napětí se o dost zmírnilo. Ale je to tu to ALE - mám strach aby se mi to bez těch léků nevrátilo třeba po porodu nebo v době blížícího se porodu. To bych pak třeba nemohla kojit a to nechci. Ptala jsem se i gynekologa na jeho názor a řekl mi, že AD plodu už teď neublíží a že je důležitý se hodit do klidu. No ale mě dá se říct je jeden den dobře a pak třeba část dne na nic. Nevim prostě zda je brát či ne. Já vim, že mi s tímto problémem nikdo nepomůže, že se musim rozhodnout sama, ale já prostě nevim. Tak jsem jen chtěla vědět, jestli jste to některá zažila a zvládla to třeba bez léků nebo s léky. Děkuju že jste to dočetly až sem. A nezlobte se že vás s tím obtěžuju.
Abych byla upřímná, taky jsem nad tím už přemýšlela. Co jsem se rozešla s otcem Ludvíka, vrátila jsem se zpět k tátovi, protože byt bych sama na mateřské neutáhla, a jeho přítelkyně mi dává dost nevybíravě najevo, že si nepřeje, abych ve svým furt ještě částečně vlastním baráku bydlela. Kdybych bývala měla kam jít a mohla bydlet sama, jsem dávno pryč. Na "maceše" by mi houby sešlo, ale táta je mezi dvěma mlýnskýma kamenama a zatím to bohužel vypadá, že je spíš na její straně :( Snažím se ho chápat, bojí se, že na starý kolena zůstane sám, a je pravda, že si s tou paní asi rozumí :( A i když mám kolem sebe pár lidí, kteří mě neskutečně drží, mám strach o tátu a o to, jak se rodina, která zatím všechny sračky ustála, bude dál vyvíjet :( A tak vzhledem k tomu, že jsem denodenně v nervech, mám hroznej strach o prcka, tak si říkám, jestli by to pro teď nějaký "kokina" mohly trochu napravit... Jen nevím no, nemám problém jít k psychologovi (když zemřela máma, byla jsem tam jako doma pomalu), mám spíš strach, aby to nějak neublížilo Ludvajzovi :(
Ahoj zlatko. myslím, že účinek po skončení léčby AD ještě vydrží tak týden dva po tom skončení, takže když ti je dr. vysadí týden před porodem, zvládneš to i bez prášků. Já jsem prášky nebrala v prvním těhu, ale strašně jsem se trápila. Kdybych teď šla do druhého, jakože ještě někdy chci, už bych nečekala a prášky brala, už jen proto, že musím fungovat kvůli malému peťánkovi.A pak jsem kojila 3 měsíce, ale nějak se mi zhoršovala ta úzkost, tak jsem po 4 měsících skončila kojení a začla brát prášky. ALE, když jsem volala svému psychiatrovi, tvrdil mi, že můžu brát ty své AD i při kojení, že do mléka přechází jen maximálně jedno procento těch látek a nic mu to neudělá. Tak si vyber.
Já už bych opravdu do prášků šla tentokrát, před tím, když mi bylo blbě, tak jsem to vždy zaspala, ale teď by to s malým nešlo. A pak, malý měl hrozné koliky a prdíky a Dr. mi tvrdila, že je to tím, že jsem byla v těhu nervózní. Tak nevím, držím ti palce, a porod zvládneš v poho i bez prášků, tam má člověk opravdu jiné myšlenky a nemá čas "na blbosti" :) drž se :a:
ahojky,no je hlavně na tobe jak se budeš cítit.možná bude nějaký čas lepší kočírovat to léky,když to prckovi neuškodí a tobě to pomůže tak jdi do toho. postupně bys mohla ubírat dávku,nebo brát při potížích a podle toho poznáš jak to zvládáš.drž se :€s€:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj, brala jsem prvních 6 týdnů. Pak jsem je právě kvůli miminku vysadila.