Nevyznám se v sobě..
Ahoj holky, píšu opět po dlouhé době z jiného nicku, protože nechci psát o tomto z mého pravého, tak snad mi prominete. Jak už jsem si párkrát vylévala srdíčko ohledně otce mé 9měsíční dcerky, ani teď to nebude jiné. Jde o to, že měl přijít z vězení až na začátku března, v půlce si podal žádost o podm. propuštění, ale uběhlo třičtvrtě trestu a půlka pořád nikde. Domluvili jsme se tedy, že teď chvilku před koncem už nemá cenu chodit dřív, když z toho bude mít zbytečně akorát podmínku a takhle by byl "čistý". A ejhle, dnes mi přišel dopis, že má pro mě překvapení a zítra, že ho v 1 pouštějí. Tak jsem naštvaná a navíc i zklamaná. Sliboval mi, že se změní, konečně se bude chovat jako pořádnej chlap, partner a otec, ale já mám teď pocit, že to bude všechno a chvíli stejně jako to bylo dřív. Chodil každý den do hospody, hádali jsme se kvůli tomu pořád, i v těhotenství, místo abych si to užívala, tak mě trápil s hospodou, všichni byli důležitější než já, možná mě i podváděl s bývalou, tajil mi důležité věci které se týkaly i mě ohledně pěněz atd. Řekla jsem si, že mu dám šanci kůli malé, ale teď nevím, jestli jsem udělala dobře..
Ahojky, no nevím no. Já už bych se k němu asi nevracela a mam i pocit, že to nechceš ani ty. Udělej to co opravdu chceš a pokud jsi přesvědčená o tom, že by to dál mohlo fungovat, tak mu klidně tu šanci dej. Možná bych se k němu a nebo někam s ním hned nestěhovala a nějakej čas zůstala u rodíčů. Jestli jsem tedy dobře pochopila, že seš u nich. A pak se uvidí
já v takovýchto případech a z udaných důvodů druhou šanci nedávám:-((
Ahoj no tak tohle je fakt tezka situace. Ja osobne jsem pro druhou sanci, ale urcite bud opatrna a pri sebemensim naznaku ze se to vraci do starych koleji to res i za cenu ze bys byla s malou sama. Je lepsi kdyz prcek vyrusta jen s maminkou a budete v pohode nez aby mela mala oba rodice kteri se budou porad hadat, tainek bude nalozenej po hospodach a maminka z toho bude nervove v haji. Drzim palecky
In reply to Ahoj no tak tohle je fakt by irena1111
Děkuju, chci hlavně to nejlepší pro malou,ale vůbec nevím co to je. Mám strach, že bude "hodnej" třeba dva měsíce a potom zase po staru a já kvůli němu zradím rodinu, která se o nás postarala tak, že jsem tomu ani nevěřila. A pak se nebudu mít ke komu vrátit, protože mi to bude vůči rodině blbé, že jsem od nich odešla do toho špatnýho zpátky.
In reply to Děkuju, chci hlavně to by Dragobella
a ty jsi bydlela s ním a teď když je ve vězení tak bydlíš u vašich? Já myslím, že když si svašima promluvíš a narovinu jim řekneš, že mu chceš zkusit dát druhou šanci tak to pochopěj. Ale fakt jde o to být ve střehu a jakmile začne chlap blbnout tak to hned ukončit.
Ahoj, já na sliby nevěřím. A už vůbec ne od chlapů, kteří trápí svoje partnerky. Já bych chlapa, co se jako partner a budoucí otec neosvědčil a ke všemu seděl, nepustila přes práh, vaší malé to nijak neprospěje, pokud bude dát pokračovat ve svém nezřízeném životě, ale na druhou stranu nerozumím tomu, proč jsi z toho najednou tak špatná? Že bude v podmínce? Opravdu na tom záleží? Znamená "čistý", že je lepší člověk? Já myslím, že ne.
Asi nemá kam jinam jít a pokud jsi mu slíbila ještě jednu šanci, tak bys mu ji asi měla dát (tedy pokud mezi váma nebylo násilí, v tom bych já byla nekompromisní), ale jen jednu a už ve dveřích bych mu jasně vymezila pravidla, která ta šance obnáší.
Ale nevím, jak ta situace u vás vypadala, z pochopitelných důvodů jsi moc detailů neuvedla, takže těžko soudit, jestli děláš dobře.
Hodně štěstí! Ať už to dopadne jakkoli,ať jetoto nejlepší pro tebe a tvou dcerku! :k:
In reply to Ahoj, já na sliby by vood
Ne, násilí v tom rozhodně nebylo. Ale toho ostatního nebylo málo. A ve vězení je "jen" za řidičák, ne žádná závažná tr. činnost. Zklamaná jsem kvůli tomu, že jsme se domluvili, že to vydrží do konce a on to neudělal a opět se rozhodl po svým. Zůstala jsem tenkrát s 1,5měsíčním dítkem sama, pomohla mi moje rodina a já bych je nerada zklamala špatným krokem. Proto to váhání. Už jsem si za těch 8 měsíců zvykla být sama bez něj a on si zítra nakráčí bez toho, aniž by mi dal šanci se na to připravit..kterou bych měla, kdyby zůstal do konce. Děkuju za názor, snad se rozhodnu správně.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj všem, kdo jste mi tenkrát odepsaly a radily. Možná Vás zajímá, jak jsme s dcerkou dopadly.
Osud to asi vyřešil za nás. S otcem dcery nežijeme a asi ani žít nebudeme. Zjistila jsem, že už k němu nic necítím, a že bych mu jako partnerovi nedokázala věřit. Paradoxem je, že si našel byt i práci, kde se mu daří a vydělává poměrně slušné peníze. Sice jde většina na ty jeho dluhy, ale až se jich jednou zbaví, nebude si žít vůbec špatně. Snaží se, chce abychom se k němu vrátily, ale já už jsem někde jinde. Stýkáme se tak jednou za 14 dní kvůli dceři. Jsme u něj na celý víkend, ale chováme se k sobě jako bratr a sestra. Nikoho jiného nemám, ale jestli mi to on věří, to nevím, spíš asi ne. Myslím si, že nedokáže pochopit, proč najednou nechci. Ale ono to není najednou..rostlo to ve mně a jednoho dne to prostě nešlo dál. Takže i nadále žijeme s maminou v jednom bytě i s jejím nechutným přítelem. Začíná být ale hustá atmosféra, protože on nechce pochopit, že hygiena znamená něco víc než jen slovo. Prostě je to absolutní prase..myje se jednou za týden, někdy ani to ne. Přijít z venku nebo hospody a umýt si ruce je pro něj něco zbytečnýho. Takže na tohle téma vedeme válku a mě už to přestává bavit. Uvažovala jsem o tom, že bych si zkusila zažádat o byt, ale dceru ještě nemám svěřenou do péče. Vím, že bych to měla udělat co nejdřív, ale nemůžu sebrat odvahu, říct to otci dcery. Navíc si neumím představit, že by si jí měl brát. Pod mým dohledem ano, ale jinak ne. Nebyl s ní nikdy sám. Ne že by nechtěl, od jejího měsíce a půl až do 10. měsíce byl ve vězení a potom jsem se bála mu jí nechat. Když spolu jdeme a on má kočár, nenapadne ho zastavit a počkat na zelenou, nestrkat kočár do vozovky atd. Proto mu jí nechci půjčovat, protože mám strach, že to jednou nedopadne dobře. Už nesčetněkrát jsme se kvůli tomu pohádali a on to příště stejně udělá znova. Teď si nadávám, že jsem ho neměla vůbec nechat zapsat do RL. V té době jsem už věděla, že si půjde sednout, ale pořád jsem si naivně myslela, že se to nějak udělá. Teď mě to štve. Nechci mu jí půjčovat...