Potrat v 6tt

Ahoj, čím je to dýl v pozdějších tt, tím to musí být horší :( Doktor mi prvně řekl, že se mám snažit za půl roku. Když jsem na ně vytřeštila oči, že jako opravdu nechci promarnit půl roku čekáním. Tak mi řekl, že bych měla alespoň třikrát normálně odmenstruovat, aby se obnovila a zahojila sliznice. Prý kdyby jsme se snažili hned, je vyšší pravděpodobnost opakování. Takže vyděsil mě a aspoň ty dva měsíce tomu dám, ale půl roku opravdu ne... Mám v plánu to samé, odpočívat a vitamínovat. Také přeji rychlé těhu a štastný konec :)

,

Díky :a:

v tom tvém týdnu těhotenství už to snad bude v pohodě-i s porodem-držím palečky :€s€: :a:

Díky, jen kdo si tím projde, tak ví. Čas to otupí, ale jak říkáš, nezapomenu. Mám kamarádky a známé, buď děti mají, nebo čekají,nebo nechtějí, jen jedna kdysi potratila, (ale s tou již asi rok nejsem v osobním kontaktu), myslím, že ani jedna z těch ostatních nepochopí, co to je. Dokonce mám stavy, že se stydím. Zní to divně, ale fakt jo. A závidím těm, co mají bezproblémové těhu. Navíc mě to ovlivní i do budoucna a bojím se, že budu příliž úzkostlivá ve výchově :(

Já jsem doufala, že mi dají nějaký prášek a pošlou mě domů ležet :(
Přesně, prázdno, marnost, nespravedlnost, strach z budoucího těhu. Všichni tě utěšujou, jak je to častý, jak to vyjde příště. A ano doufám, že to vyjde. Ale ten strach. Opakovaně bych asi končila v blázinci...všechny kdo jste to zažil a zvládl, obdivuju, to si vůbec neumím představit. A furt přemýšlím, byl by to kluk, nebo holka, čí by mělo oči, komu by bylo podobný. Prostě vím, že tady mohl být někdo další, někdo chtěný. Mám chut všem říct, já nechci další těhu, já chci pořád být v prvním těhu a chci aby to dobře dopadlo...

úplně mi píšeš z duše... :( jen fakt musí jít člověk dál, mám štěstí,že te´d mám malou, takže tento potrat beru o něco líp, alei tak to bolí....kor když na to těhu tak čekáš jsi š´tastná dyž objevíš // a pak během chvíle je po všem. když ze mě vyjel ten hlen, říkám a tam někde je asi miminko moje... :( jako fakt hnus, nepřeju to nikomu, přeju jen aby další těhu bylo už v pohodě a dovšeno vytouženým zdravím miminkem

Přesně.
Já si myslela, že nejtěžší bude otěhotnět, potrat mě vůbec nenapadl, a až když jsem na netu hledala, co znamená to špinění v raném těhu, ale pak si říkám, to se mě týkat nebude psali tam, že 40 procent dopadne ok, takže jsem věřila, že tam prostě budu patřit... Když se ukázala první nejistá čárka, spíš jsem si jí tam domýšlela, postupně sílila, na tři krále, jsem dala test pod stromek, než jsme ho odstrojovali,a říkám , zapoměla jsem ti dát jeden dárek, přítel měl ohromnou radost... smutný to je. Jak to mohlo být hezký a najednou je z toho plačtivá vzpomínka. Možná to bereš jinak, tím, že už jedno zlato doma máš. Ale i tak, prostě ten pocit, to je hrůza... Zvládnu to, možná pro to, že to u mě nemělo tak drastický průběh, nemusím na revizi. Ale pamatovat si to teda budu.

Ahoj, naštěstí to vypadá,že na revizi nebudu muset. Čekám, co mi řekne doktor z krve, jestli mi klesá HCG. Ale ultrazvuk mám dobrý. Vlastně já ho měla od začátku dobrý, protože tam nikdy nic pořádně neviděli. Ani nevím, jestli už to špinění mě mělo varovat, že je něco špatně. Všude na netu se píše, že když to není přímo krev, tak to většinou je ok, nebo že některý ženský mají slabou MS. Prostě jsem si myslela, že je to v pořádku a přejde to, nic mě nebolelo, šetřila jsem se. A ještě pět dní před jsem byla na gyndě, aby mi těhu potvrdili a doktorka mi řekla, že je brzy a že vidí jen náznak gest. váčku, ale není si jista , at příjdu za dva týdny. Ani ona mi neřekla, že je něco špatně.
Když to napíšu podrobně, deset dní jsem špinila, ani né na slipovku, množství bych fakt řekla, že standard, to co je večer na kalhotkách normálně, ale hnědý /kromě druhého dne, to bylo do černa, ale to jsem myslela ještě, že to bude MS/. Ten poslední den mi bylo divný, že ráno toho bylo víc, odpoledne jsem šla do sprchy a to už byla červená krev, pořád málo, žádný bolesti. Ale to už mě chytil hysterák. Na pohotovost jsem se přes tři hodiny nedovolala. Pak na radu kamarádky, sestřičky, jsme tam vyrazili osobně, já pořád téměř bez potíží, spíš pro klid duše. Na ultrazvuku v děloze nic ´- pěkný šok, že jsem potratila. Potrat jako takový proběhl ale až v noci. /což nechápu/ Stahy jako při MS, silnější, v polospánku jsem to snad trošku zaspala. Ráno bolest, krve jako při začátku MS. Ráno na ultrazvuku nic. O pár hodin později ze mě vyšla jakási bublinka (plodové obaly). Což mě rozsekalo nejvíc, vidět to, že to mohl být počátek nového života.
Já se uklidňuji tím, že pokud bylo embryko nemocný, bylo to to nejlepší možný řešení. Ale když vidím miminko, tak stejně pláču. Je mi to líto. Prostě víc vnímám cokoliv, co se týká dětí. Přítel byl zlatej, hodně nás to semklo, i když to bolí. Mám hrozný strach co bude dál. Ale upínám se ke světlým zítřkům.

právě že doktor na utz taky nic neviděl tak nevim proč mě žene na revizi, raci bych ještě počkala abych na ní nemusela pokud to není nutné

A jaké máš HCG?

minulí týden 373 a dnes 310

To bude ten problém, já ho měla den po potratu kolem 80. S tím, že sliznice mi klesla, teď z hlavy nevím přesně na kolik, ale asi ze 14 na 3, jestli píšu hloupost, tak se omlouvám, tímto si nejsem jistá. No a to vysoké hcg zřejmě znamená, že máš vyšší sliznici a to znamená, že by jsi hodně dlouho krvácela (tak to chápu jako laik). Jak dlouho už krvácíš?

začala sem dnes odpoledne po návštevě u dr. a mám i křeče jako při ms

tak dneska už sem musela sáhnout po prášcích proti bolesti, sem rozhodnnutá pokud to do zitra nepřejde tak zajedu k Dr. protože už se mi to přestává líbit :(

ahojky, dnes sem začala v práci slabě krvácet a bolesti zesílili, tak sem musela domů dřiv a naměřila sem 37,3°C, tak uvidím jak to bude ráno a kdyžtak zavolám dr. A co ty?

Já mám zvýšenou teplotu asi tři roky, takže to ti nepovím, co je ještě normální. Ale bolesti jsem měla jen jeden den. Ale pořád špiním a to už je to devátý den :(

mě to nakonec nedalo a volala sem dr. a pry je to ještě v normě pokud nemam přes 38°C a křeče ktery by se nedali vydržet a slaby krvaceni pry taky muže byt. ale už abych měla po kontrole a dovolil nam :sex: bo mam šileny chutě :s:

Tak to si myslím, že by to mohlo opravdu tělo ještě zvládnout samo. Rozhodnutí je vždy na tobě. Asi bych se zeptala, jestli bude rozdíl v tom, když dáš tělu pár dnů čas na vyčištění a na zákrok by jsi šla třeba za týden, pokud by se to nezlepšilo, nebo proč tě do toho ženou hned. Ono záleží i na tom, jestli nekolabuješ a neztrácíš moc krve...tam asi není mezi čím volit. Já osobně bych tu kyretáž podstoupila jen tehdy, pokud by mi jasně řekli, že to ohrozí další těhu, strašně nenávidím nemocnice, oprerace , narkozu. A i když jsem to docela zvládla ok, bez extrému, tak i tak mi bylo furt na zvracení a motala se mi hlava, křeče.

ahojky zítra jim řekni,že počkáš. jsem po 3 potratech a vždy mi řekli,že je lepší počkat. prostě až ti skončí ms,tak ti udělají ultrazvuk a ten rozhodne....

díky za radu, řeknu jim že chci počkat až mi skončí ms a pak se uvidí

Máš můj obdiv, že to zvládáš. Já jsem psychicky slabší, po druhé už bych to nejspíš nezvládla. Mě pře dvěma lety doporučili bezlepkovou dietu kvůli alergii na radu alergologa, poctivě jsem jí držela, až mi na gastru řekli po dvou letech, že jí držet nemám, že dokud neprokážou celiakii, tak je to zbytečný. Co doktor, to jiný názor. Dieta se dá se sebezapřením zvládnout, pokud máš podporu okolí, netěžší jsou dovolené, nečekaně prodloužená školení apod, jídlo na vesnicích. Hodně to omezuje, ale pokud nemáš jinou přidruženou dietu, tak to jde.

Však si nemysli. měla jsem už nakročeno do blázince,už jsem se tam chtěla i normálně sama přihlásit,byla jsem totálně na dně, tak jsme si pořídili před rokem a něco zakrslého beránka (králíčka) :-D

To je moje největší přání na světě. :) díky