Kolik hodin se venovat mimunku?

Mockrat dekuji za vase komentare,alespon vim,ze nedelam nic spatne.Clovek se asi obcas potrbuje ujistit kor kdyz ma prvni ditko. :a:

to se maš. naše dračice od mala nechtěla byt sama a i ted v 9 měsicech se ji musim věnovat pořad když nespi. doma mam bunkr ale jinak nejde.

Ahoj, naše malá si taky od mala hrála docela dost sama a jsem ráda že jí to zatím vydrželo. Buď ráda, že si můžeš udělat co potřebuješ, je to lepší než aby ti pořád visel malej na noze a nemohla ses ani hnout. Výčitky že se mu nevěnuješ mít nemusíš, on až začne lézt a pak chodit tak ti bude se vším pomáhat a užiješ si společné činnosti víc než dost. Naše malá (26m) asistuje skoro u všecho, vaří se mnou, plní pračku, věšíme spolu prádlo, pořád všude utírá prach, všechno rovná a cokoli jde dělat přítel technického, jde mu okamžitě pomáhat taky

Ahoj. Kazdy dite je jiny a vyzaduje jinak pozornost. Nas prvorozenej Kuba me vubec nepotreboval. Hral si na dece a kolikrat jsem mela pocit, ze ho svoji pozornosti obtezuju. Tak jsem si k nemu vzdycky aspon sedla a cetla jsem mu nahlas nejakou knizku, co jsem sama cetla, takze se mnou absolvoval do roka celyho Harryho Pottera :///: . No a nase druhorozena Alenka je pravej opak. Sama se zabavila jenom chvilinku, a pak hned spustila jekot, kdyz se ji nekdo nevenoval. Takze ty jsem se musela venovat dost. Ale jak je druhorozena a mam k ni jeste Kubu, tak to s tim venovanim se jenom ji taky neni nijak zhavy. Az ted v roce si trochu vystaci, ale stejne ji mam v jednom kuse v patach a leze za mnou i na zachod.
Spatny svedomi bych z toho nemela. Kdyz si vystaci a nevyrvava ti v postylce, tak bud rada, ze mas takovy dite. Vsak ona prijde doba, kdy na to budes rada vzpominat.

pokud je hodný a umí se zabavit sám, podporuj ho v tom, klidně si uvař a ukliď. Nevnucuj se mu, nebo si zvykne, že tě má pořád za zadkem a nedojdeš si ani na wc. Když tě bude potřebovat, umí se ozvat, neboj, zanedbávat se nenechá ;)

ahoj, buď ráda za takové dítě :-). Markétka byla taky taková. Od miminka si vystačila sama. Nadlábla se a spinkala. Když byla starší, tak jí stačil kolotoč nad postelí a nebo jen tak koukala kolem sebe. Také se jí moc líbilo na hrací dece. Když jsem se kní naklonila a chtěla jsem sní komunikovat, tak mě jakoby odháněla a hrála si sama. Byla a je velice klidná. Když jí bylo kolem roka. Tak si moc ráda prohlížela knížky. Občas chtěla semnou, ale spíš byla takovej samorost. Změna nastala kolem 2 let, kdy začala více vyžadovat pozornost a chtěla abych si sní hrála. No a to jí vydrželo až do teď. Hraje si sama ale dost často vyžaduje i mne.
Takhle malé miminko pokud si vystačí samo, tak nepotřebuje toli pozornosti od maminky. Až bude starší, tak dá najevo až tě bude potřebovat :-).
Ondra byl pravej opak. ten pořád plakal a pokud jsem si dovolila se mu 10minut nevěnovat, tak mi to dal patřičně najevo :-(. Musím říct že to bylo otravné a deprimující. Žehlila jsem za jeho řevu, uklízela za jeho řevu a vařila také. Pokud jsem ho měla na ruce, tak byl spokojenej. Pokud jsem ho odložila řev...Neuměl se sám zabavit ani kdž byl starší. Nejhorší je, že ho nic nebavilo. Chviličku si semnou hrál potom s hračkou hodil nebo do ní kopl a odkráčel pryč a začal kňučet a kňourat. Sám si začal hrát až když mu více jak 3 roky a myslim si že se to naučil díky školce. TO u něj nastala opravdu velká změna-k dobrýmu :-)

no můžu tě uklidnit,že tohle mám dodnes :) A malému je dva a půl :) furt řeším,jestli se mu věnuju dost,jestli ho nezanedbáváme,když jsme třeba 4 hodiny denně venku s kamarádkou (je pravdou,že ta má kluka o půl roku staršího,takže spolu řádí,komunikujou a myslím,že to mu dává víc než sezení doma se mnou),pak uklízím,vařím a cíleně se mu věnuju za ten den třeba hodinu dvě.Je pravdou,že jsem ráda,že si naučil konečně hrát si sám,takže když meju nádobí tak mi nevisí na noze a neřve jako před rokem,ale zase si říkám,jestli má všeho dostatek :) No v něčem je lepší,v něčem horší asi jako všichni vrstevníci jeho,ale říkám si,že je spokojený,tak asi mu to tak vyhovuje :)

Buď ráda,že si pohraje sám,určitě ho nezanedbáváš,některým dětem stačí,že jsme nablízku,některým se musíme věnovat pořád,až bude větší,tak si určitě budete hrát spolu,neřekla bych,že ho zanedbáváš tím,že vaříš apod. ;) Určitě se mu i věnuješ,ne?

ahojky, moje dcerka byla asi do roka samostatná . Prakticky nás vůbec nepotřebovala a občas se i vztekala , aby jsme odešli. Snažili jsme se jí rozvíjet hlavně leporelem.
A pak to začlo :-)) o 100% se to otočilo a to byla pořád přicuclá na noze :-))))). Teď jí jsou dva roky a na svůj věk je moc šikovná celý den si povídá, zpívá i samozřejmě lumpačí :-))))).

ahoj, já mám dvě děti a obě od narození vyžadují dalo by se říct neustálou pozornost. Asi to začlo tím, že obě holky trpěly na bolesti bříška. Starší měla už tři roky a prostě si sama neumí pohrát, pořád s ní někdo musí být, takže já se jim věnuji v jednom kuse :s: Chviličku dokáží být samotné, ale to je tak deset minut. Snaž se malého nechávat hrát na zemi, to je důležité pro vývoj, v postýlce má všechny hračky po ruce a nemusí se snažit :) takže určitě na deku na zem a hračky dále od něj, stačí dvě tři a ať se snaží k nim dostat :) Jinak musíš sama poznat, jak moc tvé dítě pozornost vyžaduje ;)

nemyslim si ze se to tak jednoznacne da rict,kazde dite je jine,klidne si hrajte cele dopoledne,a na uklid se vy...ten neutece,varit muzes i den predem odpoledne,
nas malej mel obdobi kdy si chtel hrat a pak zase ne