NEVERA? ROZVOD NEBO JAK DAL?

ahojky taky ještě napíšu názro .-) My jsme zkusili otevřený partnerský vztah a řeknu ti že je hračka se na tom dohodnout a myslet si jak to zvládneš když jsi na to tzv. připravená, ale pro mě to třeba nebylo vůbec jednoduché. Chlap to zvládl teda v pohodě, ale já na to neměla, takže jsme to zas po 3.měsících slavnostně zrušili s tím že jsme si oba uvědomili že jsme pro sebe jenom my ti nejlepší a nikdo jinej ani sex to nemůže nahradit a to musím říct, že mě ten kluk hodně přitahoval a stejnak jak došlo na sex tak ráno mě spíš odpuzoval a já se těšila jak už dlouho ne na přítele, on to měl stejně.

sice trochu pozdní odpověď, ale nedá mi to, abych taky nenapsala. Je sice hezké si rozumově říct, že to "za to nestojí" a určitě mají holky pravdu v tom, že spoustu vztahů jde obnovit, ale zároveň jsem si jistá tím, že pokud Tě Tvůj muž nepřitahuje a jestli už je to za hranicí, tak se s tím možná nic dělat nedá. A když nebude tento, bude jiný, u koho budeš přemýšlet o tom samém... Beru to trošku podle sebe, bohužel. Nevím ale, který přístup je ten lepší, řekla bych, že to ukáže čas... s.

Sice píšeš, že už jsi se rozhodla, (dle mýho dobře) ale stejně ještě zareaguju na dotaz. Pokud by mi byl nějakej cizí chlap mooc sympatický, tak bych s nim v žádnym případě nikam nejela, naopak bych se snažila s nim vídat radši míň, a moc ten vztah neživit a hodně bych přemýšlela nad možnostma, jak oživit vztah s manželem, aby pro mne bylo napříště snazší odolat pokušení ;)

dřív jsem nemohla napsat, ale chtěla bych mockrát poděkovat VŠEM za komentáře! Máte pravdu, za to to nestojí! Vždyť máme spolu krásnou zdravou holčičku a toho bych si měla vážit! Jsem hloupá, že jsem se nad tím zamýšlela. Díky Vám jsem si otevřela oči! Tak ještě jednou děkuji a přeji sluníčkový den :€s€:

já bych se na "motýlky" vykašlala, vím, že byli, když jsme se s manželem poznali a sem tam přiletí, když se společně smějeme nad synkovými lumpárnami. To, že jsem si ho vzala a že jsme založili rodinu, neznamená, že nevnímám přitažlivost jiných chlapů, ale tohohle jsem si vybrala, s ním jsem se rozhodla sdílet to dobré i to zlé, s plným vědomím toho, že žádný vztah po deseti letech není takový, jaký byl po deseti týdnech či měsících. To, co jsme spolu zažili a vybudovali, nestojí za to bořit jen pro pár "motýlých okamžiků" s jiným chlapem

je to opravdu těžké radit. Ale co vím určitě, i ty motýlci odletí. Zase přijdou nějaké /rodinné, domácí, partnerské/manželské.../ povinnosti. A nemůžeš vztah vždycky opustit, když přejde to očarování. Nemůžeš kvůli sobě a navíc kvůli holčičce! Takže kvůli tomu očarování bych rozhodně dosavadní rodinu nebourala. A nikam bych nejezdila. Možná ale jet s někým na výlet a s dětmi - přijde mi to hodně blbý každopádně.

Pálí tě dobré bydlo. Ale pokud je to zkušenost, kterou jsi ochotná draze zaplatit, hurá na motýly. Já tohle nechápu a hnusí se mi to. Sorry za upřímnost. Na názor na otevřené manželství se zeptej manžela, jsem zvědavá, co ti řekne.

ahojky tohle je moc těžké rozhodování pokud tvůj manžel o ničem nevím tak bych na výlet asi jela ale zatím bych to nepřiznávala doma (zadní vrátka) uvidíš jaké to bude stím druhým ale mysli na to že nic netrvá věčně aby se to za čas nestalo i s každým jiným máš dvě možnosti jinej chlap buď to na ,,motýly v bříšku" :) nebo na delší dobu a nebo to doma nějak zlepšit probrat s manželem co se ti děje a hledat pomoc v jeho náruči a né v cizí držím palečky ať se rozhodněš jak koliv aby to pro tebe bylo to správné rozhodnutí a byla si šťastná :)

ahoj, no tak to netušim co ti mám napsat. Já mám spokojené manželství. S mužem spolu žijeme 10let. Máme 2 děti a nedovedu si představit od něj odejít. Taky už mezi náma nepanuje zamilování jako na začátku, ale jeden druhého rádi máme, máme k sobě důvěru a i vzájemnou úctu (nebo jak to nazvat). I když mě kolikrát štve že bych ho vystřelila na měsíc, tak si život bez něj nedovedu představit. Nakonec beztak poznáš, že to za pár let bude mezi váma stejný jako je to nyní mezi tebou a tvým mužem. Prostě po 10letech člověk nemůže očekávat romantiku. Podstatné jsou potom už jiné věci. Co píšeš, tak si na chlapa nemůžeš stěžovat. V zásadních věcech je prostě super.
Možná by tobě a tvému muži bodl romantický výkend pro dva. Kde byste si promluvili a snažili se společně a vklidu vyřešit tento problém. Zamilovanost je krásná a moc příjemná, ale ty sama si musíš položit otázku, jestli tento nový oběv stojí zato, abys opustila manžela. Pokud bys ho chtěla mít jako bokovku. Tak to neuznávám vůbec. Jinak otevřené manželství znamená stejné chování obou z onoho manželství. Takže aby to bylo tak jak jsi to nazvala, tak by musel mít bokovku i tvůj manžel :00: .

podobnou zkušenost.Dlouho jsem v našem vztahu s manželem už nic necítila.Poslední roky jsem nesnesla když se mě dotýkal nebo se chtěl milovat.Pak se objevil jeden do kterého jsem se na první pohled zamilovala.A zjistila jsem že on cítí ke mě to samé.Zamilovala jsem se jako nikdy před tím a za nějaký čas jsme spolu začly žít.Něco jsem stratila,ale něco jsem zase získala.Je pravda že to vzrušení a vzájemná přitažlivost časem vyprchá.Nám se to teda zatím nestalo.Je těžké ti radit.Můžeš odejít od manžela a můžeš být s tím novým mužem neskutečně šťastná.Ale co když nebude takový jaký si teď myslíš že je.Můžeš cítit lásku a vzrušení ale co se týká ostatních věcí jako je zodpovědnost,obětavost,starostlivost o rodinu.Co když ten nový muž takový není?Pak třeba můžeš litovat toho že jsi ho vyměnila za svého manžela který mimo toho že tě nepřitahoval,byl jinak dobrý manžel a otec vaší dcerky.Na druhou stranu vztah bez lásky nemá cenu.Musíš se sama rozhodnout jak to cítíš a co uděláš.Každý má právo na to být šťastný.Přeji ti dobrou volbu :a:

tak můj názor je takový,že bych do toho nešla :) Možná proto,že mám spokojenou rodinu,manžela miluju a nedokážu si představit,že bych to co mám měla ztratit,možná proto,že jsem toho názoru,že rodina se nerozbíjí jen proto,že mě partner omrzel... Můj názor je takový,že omrzí časem každý,vždy bude nějaká krize,vždy se najde něco,co mi bude vadit.U vás záleží na tom,jak hluboké jsou ty problémy.Každopádně z toho co píšeš usuzuju,že problém je v tobě a ne v manželovi,který to nejspíš ani netuší... A to by vadilo mě,rozbíjet něco v čem jsem relativně spokojená a když jsem nespokojená,tak se to dá nějakým způsobem třeba řešit.To,že jsi šla do manželství z rozumu je tvoje věc,nemůže za to ani manžel,ani dcera,která tím samozřejmě bude trpět nejvíc.Takže já být tebou si to hooodně rozmyslím.Každopádně podrobnosti víš jen ty,takže těžko soudit...