Smutné výročí...

29.03.2010

Ahojda holčiny,
píšu málokdy, ale dneska musím. Dneska mi totiž docvaklo, že se kvapem blíží naše „výročí“! A to dvouleté od začátku snažení o první přírůstek do rodiny. Slíbila jsem si nějaké to bilancování a teď se mi do toho nějak nechce. Co bilancovat? Stačí napsat, že po více jak ročním běhání po doktorech, třech pokusech inseminace a tuším čtyřech negativních testech jsme stále netěhotní. Asi největším psychickým otřesem za tu dobu bylo těhotenství švagrové, porod jejího syna, kdy se stali rodinou, pro mě taky nebyl zrovna lehký a další zkouškou byl zářijový cyklus (už ani nevím kolikátý to byl), kdy jsem špinila a BT se držela několik dní nahoře (možná některé pamatujete, jak jsem tady plašila, že jsem konečně určitě těhotná….). To jsou okamžiky, které si vybavuji. Toliko bilancování. Co víc napsat? Daleko veselejší bude shrnutí prosnažených dní a měsíců, až konečně najdu své // na testu. Nedokážu už opravdu po těch dlouhých měsících odhadnout, kdy ta chvíle přijde, nesčetněkrát jsem doufala a věřila, že to bude brzo a stejně tolikrát jsem dostala novou a novou lekci, že plánovat se nemá (alespoň ne v našem případě). Přijde mi děsivé, když si uvědomím, že zatímco my se snažíme o miminko, jiné páry stihli ve stejném časovém období porodit, znovu otěhotnět a znovu porodit. Že spousta holek, které se mnou začínaly tady jako snažilky, dneska dávají na internet fotky svých dětiček, jak slaví první narozeniny. A já se za tu dobu nehnula ani o píď. Jo, mám za sebou lékařská vyšetření, cvičení Mojžíšovky, inseminace a léčbu, ale stále nejsem těhotná, stále prakticky stojím na startovní čáře. Je to fakticky děsivé a smutné… Přešla dvě jara plná optimismu, dvě léta, podzimy a dvoje Vánoce (vlastně celkem troje – na prvních jsme dohodli snaženíčko), kdy jsme si říkali, že příště už budeme tři. Kdo nezažil, nepochopí… Další jaro přichází a já nevím, jaké bude. A bojím se, že stejná jako ta dvě předchozí, totiž smutné, i když jaro s jeho prvními teplými slunečními paprsky prostě miluju. Podaří se mi letos konečně zlomit smůlu a splním si sen? Kdoví.
No, vida, máme dobilancováno. Že bude v depresivním duchu bylo jasné. Fuj, úplně to na mě znovu padlo. Budu raději končit… Hezký den všem!!!!

znám to z vlastní zkušenosti. taky se už 2roky snažíme o mimi. Jen je mezi námi jediný rozdíl a to ten že já mám doma alespon jednoho prcka (v červnu bude mít 4roky)a ještě jeden že jsem zrovna bez práce. Lidi jsou zákeřní a člověk aspon pozná kamarády. Zrovna dnes bejvalá kamarádka porodila, manža šel na zapíječku a zítra mi mají dělat inseminaci. Ani nedoufám že to dopadne dobře. I když bych si moc přála aby jo. Měj se a držím palečky.

si to vystihla / kto nezažil, nepochopí. Najhoršie je na tom, že človek je bezmocný, aj keď sa to oplodní - IVF, neovplyvníme, či sa to uchytí alebo nie. Tri pokusy a zvažovanie, či to vôbec má ďalej význam.. Žena, ktorá necítila takúto nenaplnenú túžbu po miminku, môže len žvástať podporné reči.. príde, bude.. dúfajte..
a áno, čím ďalej ťažšie sa rozpráva s kamarátkami a známymi s malinkatými batôžkami, radšej sa tej bolesti vyhnem.. ale pomaly preruším kontakt už so všetkými, každý si taký batôžtek časom zadovážil..
ja mám dva roky v auguste - srpen. Dosiahla som všetko - mám dobré manželstvo, vzdelanie, prácu. Toto zatiaľ (?) nie. Začína to byť pre mňa čím ďalej, tým dôležitejšie. proste bolesť.
...

In reply to by ahojky

Ahoj Ahojky :s:
tak to jsi na tom stejně jako já. Mám skvělou práci, partnera, jakého jsem si vždycky přála, dá se říct, že jsem šťastná a spokojená, ale mimi se prostě nedaří. Asi člověk nemůže mít holt všechno. Tak jsem zvědavá, o co budu muset přijít, aby bylo mimi :00:

No je to napsáno velmi výstižně. Jsem si vzpoměla na sebe. Taky jsem dlouho čekala. Přijde mi to jako včera, kdy jsme se s manželem dozvěděli, že jeho spermiogram je na prd a přirozeně miminko nikdy nebude. Podstoupili jsme IVF a nic. Tak jsem to (druhé IVF) plánovala na tento květen nebo červen. Dále jsem na to nemyslela. Manžel musel postoupit operaci varikokély co možná způsobovala jeho neplodnost. Prý to mohlo i nemuselo být tím. No a odletěli jsme v lednu na dovču. Vrátili jsme se tři :) Takže jsem jasný příklad toho, že se zázraky dějí a nevzdávej to!!!!! Začala jsem 4. měsíc, a to je důkaz toho, že na každého čeká to štěstíčko! Takže ti z celého srdce přeju, aby to jaro bylo pro tebe veselejší a brzo byly na testu //.

In reply to by kackale

Ahojda Kačí, já vím, čím jsi si prošla... Vím i to, že se zázraky dějí, ale připadá mi, že všem, jen ne mně.... Ale třeba se i já nakonec dočkám. Užívej si těhu, zasloužíš si to po tom všem :k:

Ahoj,
pěkně jsi to napsala. Ikdyž co je na takovém dlouhém čekání pěkné. Každopádně jsi to přesně vystihla. I já se občas tak cítím a čekám na zázrak. Každý měsíc si říkám,to by byl supr dárek k vánocům, to by byl supr dárek rodičům k narozeninám. A měsíce ubíhají a žádný takový nečekaný dáreček se nekoná. Pořád si říkám, ono to vyjde, chce to čas a trpělivost. Určitě jsou natom některé páry hůř,které mají opravdu nějaký problém proč to nejde. Ale to nemění nic natom jak toho mrňouse chceme. A řeči nemysli nato ono to přijde,tak na ty jsem uplně alergické. Jak jsi psala,kdo nezažil neví. My už se snažíme kousek přes dva roky a taky se mi to zdá nekonečný,ale nic s tím nenaděláme. Teď se chceme vrhnout do IVF,tak snad se zadaří. Tak hlavu vzhůru a držím moc palce ať se konečně raduješ a vlastně mi všichni se radujem.

In reply to by Barca25

Ahojda Baruš, jo jo, co já už začala věcí s tím, že to už nedokončím, protože do té doby budu určitě těhotná... Mamka měla padesátiny, přítel pětatřicátiny, přítelova babička osmdesátiny. Nic, překvápko se nekonalo. Kecy od lidí, co už mimi mají, nebo se snažili krátce fakticky miluju. Ale prostě to tak je, musíme se s tím nějak poprat. Tak Ti přeju, ať je hned první pokus úspěšný a Ty jsi brzy těhulka. :a:

ahojky nadenko!!! napsala jsi to krasne a pravdive!!!je to smutny co vsechno si musime projit a jsme stale na jednom a tom samym miste :( bude lip musi byt nadenko!!!!!!! je nas tu vice i kdyz tento mesic hafo holek ma // a ja si taky pripadam jako stara garda tady mezi snazilkama :( musime stale verim i kdyz sily ubívají!!!

In reply to by VeronikaV86

Ahojda Veru, stará garda ještě s Andískem :s: :s: :s: No, moc vtipný to není, ale co se dá dělat. Začínám se dostávat do fáze, že jsem nasraná, proč to teda jako nejde. Ale to už je asi poslední fáze před totálním zoufalstvím :00: Máš ale pravdu, bude líp, i my ze staré gardy budeme jednou těhulky a o to víc si to budeme určitě užívat. Díky za povzbuzení, jsi hodná :k:

Ahojky, jojo, některé to holt nemáme jednoduché, my jsme se snažili 4 roky. Tyhle stavy moc dobře znám, každé těhotenství mých kamarádek jsem prožívala strašně těžce. Kolikrát jsem bulela, proč zrovna nějaká si řekne, že chce dítě a napoprvé se zadaří.
Nezkusíte IVF? Nám dopadlo napoprvé.
Přeju pevné nervy, zdraví a držím palce, ať se mimi brzy podaří! :k: :a:

In reply to by Kristule

Ahojda Kristulko, tý brďo, čtyři roky, no to teda smekám. Chtěla jsem napsat, že bych to asi nevydržela, ale je to vlastně blbost, protože co jiného člověku zbývá, že jo? IVF zatím nechceme, léčím si alergii na spermie, tak snad to byl opravdu ten problém s velkým P a brzo se zadaří. Ale pokud ne, v lednu 2011 chci už umělko zkusit určitě. Zatím pořád doufám, že se příroda umoudří, že už mě vytrestala dost (netuším teda za co...) a zadaří se přirozeně. Tobě moc gratuluju, měli jste štěstíčko, viď? Máš krásné mimi :one:

In reply to by Kristule

Musím se přidat k ostatním, že jsi to opravdu moc pěkně popsala a napsala. jsem na tom úplně stejně jako ty, jen IUI mám za sebou teprve jednu, v říjnu 09 a pak jsme si s manžílkem řekli, že si dáme pauzičku od doktorů apd. také teď na rehabkách cvičím Mojžíšovku apd... Sluníčko, neboj, já si myslím, že příroda ví co dělá !!! Přece to musí vyjít. Já pokaždé brečím, když vidím v televizi jak jiné nemaminy nechají dítě zabalené v igelitce někde na mraze....ach jo. Víš co mi někdo poradil? Aby jsi měla jiné myšlenky, pořiďte si třeba kotě nebo štěně. Povím ti, že já jsem to udělala a mám teď doma nemocné malinkaté kotě.Úplná náhoda, já mám kočky, měla jsem je kdysi doma, ale právě v Caru mi zjistili, že jsem proděla infekci, která mohla být buď z koček nebo ze sýrového masa, no já jsem raději kočičky naučila žít ve sklepě atd... Teď se mi ale kotě do něčeho namočilo a mělo i teplotku. Musela jsem na veterinu, mimínko malé kočičí dostalo včelku, šampón a mastičku, takže se musím od rána starat. je to opravdu jako malé dítě a já mám myšlenky jinde, protože vím, že se beze mně neobejde a já samozřejmně chci i pro to zvířátko jenom to nejlepší. Tak nevím, možná ti připadám střelená, ale fakt. je to zvířátko, ale i kvůli němu je tady veseleji a myšlenky se trochu obracejí někde jinde....

In reply to by Lucie.D

Ahojda Luci, Mojžíšovku už mám taky za sebou, mně teda nepomohla... O zvířátku jsem uvažovala, ale mám doma pejska a do bytu už myslím nic jiného není rozumné pořizovat. Taky už jsem měla doma dvě nalezené kočičky, obě jsem taky našla za pět minut dvanáct, ale nakonec jsme jim museli najít nový domov. Jinak už bychom to nezvládali. Rozhodně mi nepřipadáš střelená, já jsem stejná, všechno bych tahala domů. Nebo jsme střelené obě :s: :s: Ale já prostě nemám to srdce někde nechat opuštěné kotě, když vím, že by nepřežilo. Jedno jsme chytali na parkovišti obchoďáku, bylo úplně zmatené a hubené, málem ho několikrát přejeli a druhé mi vběhlo přímo pod kola auta z pole, bylo zablácené, hubené, oči i nos mělo zalepené hnisem a v uších svrab. Jela jsem rovnou k veterináři a ten mi řekl, že kdybych ho nevzala, nedožilo by se rána. A i tak se mám modlit, protože je hodně slabé. No, přežilo, akorát už moc nevyrostlo. I teď v dospělosti je o dost menší než kočky bývají. Ale co, mám z toho dobrý pocit, protože jsem zachránila dva životy. Toho prvního kocourka sice nakonec přejelo auto, ale to už jsem fakt nemohla nijak ovlivnit.
Ale přivedla jsi mě na myšlenku, že mám možná taky nějakou skrytou infekci od koček, protože jsem piplala tyhle dvě a navíc má mamka doma v bytě dva kocourky. A miluju tataráka, což taky asi není nic zdravého. Tak nevím... Ale zase dávám krev, tak snad už by mi na něco přišli, ne?
Tak držím palce, ať vyjde hned další IUI, nebo ještě lépe, ať se zadaří přirozeně, když teď máš myšlenky úúúúplně jinde. Ať se kotě brzy uzdaví :w: :w: :w: :w:

Ahoj Naděnko, jsem na tom stejně. S přítelem se snažíme už dva roky a taky nic. Každé Vánoce jsme probrečela, doufala jsem, že budeme už konečně tři. Mám za sebou 3xIVF a pokud ve středu zase nevýjde krev na HCG, tak jdu do toho znovu, znovu a znovu, pokud mi doktoři neřeknou, ať to vzdám. Moje sestra teď čeká dvojčátka, taky mi to nedělá dobře, když vidím už teď její hezké bříško, ale moooooc ji to přeji, taky se načekala a teď hned dvě!!! Vidíš, a to jí říkali, že možná budou muset adoptovat! Tak to taky nevzdávej, i když dobře vím, co cítíš, taky to na mě někdy příjde, ale to zvládneme! Když to na mě příjde, tak se hned snažím myslet na něco hezkého a věř, pomáhá to! Tak i Tobě držím PĚSTI a ať jsme co nejrychleji těhu! :k: :h: :k: :h: :a:

In reply to by ramirez

Ahojda, tak jak jsi dopadla? Doufám, že mimi je tam, kde má být :w: :w: :w: Když to zvládla ségra, zvládneš to i Ty, uvidíš. Jedno by jí stačilo, mohla se rozdělit, viď? :///: Nevzdávám to, bojuju dál, jsou holčiny, co jsou na tom i hůř a taky to nevzdávají. Máš pravdu, pokud to opravdu nevyjde a budu muset na IVF, taky budu pokoušet štěstíčko pořád dokola. Jednou to vyjít musí... Tak doufám, že Tobě to vyšlo a jsi těhulka. Ozvi se.

In reply to by Naděnka

Ahojky, uvidíš, že Ti to výjde napoprvé. Já to měla doopravdy vždy s komplikacemi. Bohužel ani tento IVF cyklus nevyšel. HCG bylo jenom na hodnotě 1, což není nic, jen sliznice se drží na 13mm, tak doktor mi ještě dává 20% naději, což vlastně není nic. Do dneška :spid: nedorazila a měla být už v pondělí, ale příznaky žádné a bolesti břicha jak před :spid: . S doktorem jsme se rozhodli, že dáme měsíc klid a jdu na druhý pokus na čerstvá. Není možné!! Už aby to bylo. Tak doufám, že za nedlouho tady taky budeme holkám psát , že jsme našly na testu // . Tento měsíc to budeme zkoušet :|-|: a bez doktůrků. Ale šance je mizivá, tak si alespoň po šesti měsících můžeme bez omezení :///:

In reply to by ramirez

Ahojda, moc mě to mrzí :( Ale nevzdávej to, jednou to určitě vyjde, uvidíš. Hele, i když 20% není moc, není to ani málo. Tak třeba se mimi jen schovává. Vydrž, uvidíš. Snad máš pravdu, že naše pozitivní testíky na sebe nenechají dlouho čekat. Uvidíme ;)

Myslím, že jsem ještě neměla tu čest se tady s Tebou potkat, ale musím říct, že si to napsala moc hezky a já přesně vím, jak to myslíš :s:

Přesto, že nám do 2 let snažení chybí asi 6 měsíců, tak moje myšlenky se ubírají stejným směrem jako ty tvoje :00:

Od té doby, co se my snažíme, tak 3 moje kolegyně v práci - které se snažily pár měsíců - porodily :w: a já jsem si pořád říkala, kdy ta řada příjde na mě :s:

Měla jsem také tu zkušenost, že švagr s přítelkyní už porodili a je to první vnouče v naší rodině, takže si asi dovedeš představit to haló kolem nich.....

Naděnko, proč tolik IUI? Mě říkala doktorka, že 2 - 3 stačí a pak raději hned IVF, že více inseminací pak snižuje šance na úspěšné IVF ???

My jsme byli na 1 neúspěšném IUI, teď pujdem na 2. a pokud to nevýjde, tak hned na IVF :€s€:

Ale nevzdávám to :w: :w: :w: pořád máme naději, takže budu věřit, že to dobře dopadne a všechny jednou budeme :€O: uvidíš :s:

In reply to by Nemo

Ahojda Nemo, tak zrovna dneska jsem se dozvěděla, že máme v práci další těhulku, no chápeš to? A není to apríl... Já jim to přeju, to jo, ale dneska už roděj i chlapi a já furt nic. To je fakticky jako zlej sen... O vlivu inseminací na IVF jsem neslyšela, ale o tom, že tak dvě, tři IUI stačí už mi někdo říkal. My už taky do dalších nepůjdeme. Ještě chvilku budeme zkoušet štěstí doma a pokud se nezadaří, jdeme do IVF, to je jasný. Nevzdám to, prostě jednou budu mít mimi i já a Ty a všechny ostatní snažilky. A tomuhle se budeme jenom smát, jak jsme to řešily a byly zoufalé. Tak snad to bude už brzo. Tobě přeju na druhý pokus :cc): a následné příjemné :€O: Měj se krásně.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ahojda Nosánku, vážně není zač. Tvoje řádky mě fakt dojaly, říkám si, že je furt lepší čekat, než dostat falešnou naději, kterou Ti pak příroda sebere. To je fakt krutý. Ani já jsem si to, že bychom mohli mít problém s něčím tak samozřejmým, jako je splodit dítě, nepřipouštěla. Dobrá, podstoupíme pár vyšetření, to bude jen formalita, protože se jistě brzo zadaří. I když se nám nedařilo, nějak jsem to neřešila. Ale už toho mám po dvou letech fakt dost. Nám všechna vyšetření vyšla na jedničku, pak jsem se dozvěděla o imunologii a vypadá to, že je problém tady. Léčím se na alergii na spermie a doufám, že se problém vyřeší a my se konečně dočkáme.
Máš naprostou pravdu, jednou to vyjde, musí, nám všem se nakonec zadaří. Říkám si, že zatímco holčiny se budou nervovat s puberťáky, mi si budeme užívat s roztomilými uzlíčky. A že si to budeme kurňa užívat, to si piš.
Jsem ráda, že jsem na Tebe až takhle zapůsobila, to jsem nečekala a moc děkuju za nabídku, až budu mít zase nějakou depku, ozvu se Ti. Samozřejmě i já Tobě budu vrbou, pokud budeš potřebovat. Nakonec od toho tu jsme, ne?
Tak se měj krásně a užívej jara. Ahoj.

nepřestávej věřit -- naděje umírá poslední -- a funguje to.
Vím, že ti radit ani nemůžu, snad jen poslat trošičku pozitivního -- je zase jarooo, všechno se pomaličku probouzí, začínají zpívat ptáci, pomalinku vykukuje sluníčko, tak se usměj na svět a bude ti hnedka o chloupeček lépe ...

In reply to by Petulka_S

Ahojda Peťulko, jo, už je líp. Já jsem prostě životní optimista, takže každá depka mě brzo přejde. Moc děkuju za řádky, potěší to, když člověk vidí, že na to není sám. No, s tím probouzením pomalu, dneska byla superkosa!!! Asi si ještě chvilku na jaro počkáme... Měj se krásně. N.

wow, takové dlouhé čekání :( nezávidím :( ... přeji Ti hodně úspěchu a nesmíš přestat věřit :) ... Tento rok se to určo povede :/;x:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Díky, už je dobře. Dneska už jsme se tomu našemu dnešnímu výročí smáli a řádně to oslavili :*O*: Za tři týdny to rozjíždíme, tak snad už FAKTICKY jdeme do finále. A na příštím kafíčku už nebudeme pít kafíčko, protože to :€O: nesměj. Vidím to jasně. :\x:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka