asi nejsem správná máma

Ahojky z nočníku si nic nedělej, nám je 27.měsíců a jsme bez plen dneska 6 dní přes den. Moje mamka měla taky furt kecy, že my se segrou jsme byly bez plen v roce a půl, ale víš jak. Já to zača řešit protože v září čekáme další mimčo a utrácet za dvoje plínky se mi moc nechce.

Mně pokaždý říká tchýně, že její Honzík (můj manžel) seděl na nočníku od 7 měsíců, co se naučil sám sedět :00:

vdíš to tak moji tchýně to neřeší, jelikož její dcera i druhá snacha, učili děcka až od 2 let na nočník .-) to řeší jen moje mamka :D

Moc hezky jsi to shrnula :-) . O té fantazii mi ani nemluv, moje tříletá dcera ta se pořád někde stěhuje, přejmenovává nás, já jsem ona a ona je mamka...nebo se sbalí a jede k tetičce, tak mi řekne ahoj mami, já už musím na letiště (v životě tam nebyla :-D ) zajde do obýváku a vrátí se a říká mi: ahoj tetičko, tak jsem tady :-D Je to fakt sranda. Teď byla nejstarší na soustředění na víkend a já se jí ptám té tříleté: kde máš ségru...a ona no ona jela s mojim Kájou k doktorovi, protože mu Džubera (spolužák té nejstarší) úplně rozbil třetí nohu :s: :s: :s:

Přesně! Já když jdu doma na čtyři a začnu dělat osla, koně, psa a kotrmelce, tak i ten nejprotivnější protiva procitně a zase je veselo :-) Stavíme bunkry, tunely.... a je sranda jak hrooom :-) . Jak to říkal komenský? Škola hrou... a měl recht Honza, teda alespoň u nás to funguje, dám rozkaz a prd! Vyhlásím soutěž a hned je uklizeno :-D

Jj, jen je někdy člověk unavený pořád vymýšlet ty fígle. Ale funguje to skvěle. Minule tu byl kamarádky kluk a měli jsme v pokoji rozházené kostky. Tak jsem řekla, že si jdeme hrát na mechanika, ale že bychom si o to jako mechanici zlámali nohy a nemohli bychom pracovat, protože tam není místo a jak uklízel. Kamarádka koukala a nevěřila. Je to takový rebel a poslouchat se mu moc nechce. Ono ale záleží i na motivaci, důslednosti atd. Pak to jde většinou s každým - neberu teď v potaz děti opravdu hyperaktivní. Tam už je to vážně o nervy :s:

Jj, tos mi připomněla, že můžou třeba venku vzít lopatku a na ni dát míček a nesmí mu spadnout, nebo můžou bublat bublifukem...Je toho mraky. Jen se člověk právě musí rozhejbat. Ono je kolikrát jednodušší jít na písek a nechat dítě si hrát samotné, ale tohle je zase efektivnější. Já mám teď problém právě spíš s tou leností - jsem unavená - jsem znovu těhotná, je mi stále zle a k tomu je malá nespavec už od narození - teď vstávám jen 3x za noc, ale zase strašíme hodinu až dvě, protože se jí nechce spát...

Jj, to říká kamarádky malá taky :)

Tak matky, co se snaží jet podle tabulek mi nevadí. Já osobně se taky opírám v kostce o to, co by malá měla umět a vím, co je asi tak vhodné pro její věk - tím ji ani zbytečně nepřetěžuju, protože se ji nesnažím učit matematiku ve dvou letech...- nadsázka, jo? :s: :s: :s: Začíná mi to vadit až v případě, kdy to někdo začíná děsně řešit a předhazovat - to naše už uměla..., už byla bez pleny... Já si myslím, že máme taky šikovnou holčičku, ale samozřejmě každé dítě umí něco jiného. Naše umí krásně mluvit, má neuvěřitelnou fantazii - dokáže přemýšlet imaginárně, začíná poznávat barvičky, doplňuje říkanky atd... ale zase jí nejde tolik jezdit na odstrkávadle, ještě není bez plen (částečně i proto, že jsem to odložila na teplo - přišlo mi, že ji mate, když jí tu plenu vracím...). A tak to prostě je :w: Každé dítě vyniká v něčem jiném...Tak proč se mám sakra stresovat, že :?

díky nevim mám pocit jakobych se mu málo věnovala on teda přes den nespí nechce no mi se ráno vzbudíme nasnídáme se a pak se dívá na pohádky v telce a já uklízím pak si jdeme kreslit umí krásně držet pasteky jako prvněček pak si jde hrát s autama nebo jdeme stavět kostičky nebo prohlížíme knížečky ale nemá rád když mu sto čtu on si jen chce prohlížet a říká co tam je a co to dělá za zvuky ale všechno ho baví jen pár minut na nejvíš půl hodiny ale jak mu zapnu očko hdební kanál tak sedí a kouká a zpívá si svoje oblíbený písníčky a já mám volno tak jsem na netu a hledám něco na zahradu nebo jen tak šmejdím a nebo uklízím pak dáme obídek po obídku jdeme ven na motorce nebo na čtařkolce elektrický nebo se jen tak procházíme a nebo jsme na zahradě a kopeme goly a pak domů vykoupat navečeřet a spinkat ale přijdeme že bych sním měla dělat víc věcí ale nenapadá mě nic co by jsme mohli provádět přítel je furt v práci nebo se hrabe v autech takže s malým jsou hodně málo ale když už jsou tak to stojí za to divim že jěště barák stojí....malej strašně miluje písničky ale jen ty popový ne ty dětský a pak taky rád poslouchá klasiku housle saxík piánko atd...

Určitě nejsi špatná mamina. Možná jen potřebuješ nápady.Já mám taky poslední dobou výčitky, že se malé málo věnuju. Jsem spíš unavená, než že bych neměla nápady. Jinak mě dost rozčiluje, když lidi srovnávají a říkají - to naše dítě už to umělo atp. Každé dítě je jiné a každé umí něco jiného. Včera jsem byla u kamarádky. Byla u nich kámoška se stejně starým klukem, jako je jejich holka (je jim 29 měsíců). Její holka je šikovná, i když bych řekla, že to nemá zase tolik do činění s tím, jak se jí kámoška věnuje (od roka malé chodí do práce, od dvou let je malá ve školce -kamarádku nikdy nebavilo si hrát - spí malou učí za chodu). Chlubila se, že malá umí už barvy a divila se, že ten kluk to neumí. Ta druhá mamina z toho dostala komplex a řekla, že to budou muset víc pilovat - a taky nočník, protože malý ještě není bez pleny na noc. Řekla jsem jí, že malý zase umí jiné věci, než ta holčička, které zase neovládá ona...Pak nějak asi venku hodnotili, jak naše malá běhá či co a jen na mě kámoška zakřičela: "Kdy začala vaše malá chodit? Pozdě, že jo?" Tak jsem jí odpověděla, že mi nepřijde, že to bylo pozdě, že první krůčky udělala v roce, pak asi spadla, tak se bála sama a začala za 14 dní nebo 3 týdny. Vodila jsem malou za ruku a to je naprosto proti jejímu přesvědčení, tak byla přesvědčena, že musela chodit pozdě! Přitom jejich malá, pokud si dobře pamatuju, začala taky až po roce a po 4 nikdy nelezla, protože měla svůj osobitý žabí styl (plazila se jako žabička). Pak její malá pak jela na elektrické motorce a nabourala do vrat a já ze srandy řekla, jak mohla dostat řidičák a ať zacouvá a kamarádka se na mě obořila, že co bych chtěla, že jsou malé dva roky, tak je jasné, že ještě neumí pořádně zatáčet. Cítila jsem se tam včera jako kretén a popravdě jsem znechucená. Přijde mi, že se ke mně chová divně od té doby, co potratila - byly jsme stejně těhotné. Ona o to přišla (ale asi si za to mohla částečně sama, protože chlastala, kouřila a i když věděla, že má hematom, tak se přepínala. Říkala, že když to tam nevydrží, tak to tak prostě asi má být. Samozřejmě když se tak stalo, tak ji to sebralo - ono se o tom pěkně mluví...). Já jsem shodou okolností přišla o první, když ona čekala první dítě. I přesto jsem jí to přála (i když mě to samozřejmě mrzelo...). Ale to už je jiné téma...Promiň, nějak jsem se rozepsala...Napíšu ještě tipy na hry v další zprávě, ať je to čitelné...

Prosím tě a co je na tom špatného??? Koho znám, tak to tak říká taky. Včetně nás.

:one: mně to přijde taky divný a nepoužívám to :a:

nechápu říká to spousta maminek My co je na tom divného??

bud v poho já tak píšu taky MY a příjde mi to v pohodě :-)

Já si vždycky říkám, že dokud jsem neměla dítě, tak jsem taky nikomu nehlásila, kolikrát jsem kakala, jak jsem hezky papala a jak jsem strašně šikovná, že už se otáčím na bříško :///: , tak proč bych to měla říkat teď, resp. si úspěchy mého dítěte "přivlastňovat".
Já ty maminky chápu a asi mi to taky několikrát uletělo, když to slyším (čtu) všude okolo, ale přijde mi to minimálně úsměvný:)

ja to taky nepouzivam to "MY" a pripada mi to hrozny a klidne me i zabite :00: :a:
netvrdim ze my sme krasne spinkali, kdyz zatimco maly spal ja sem uklizela, netvrdim ze sme se krasne pokakali, kdyz si ja osobne umim dojit na zachod a nepokakala sem se uz 30let, netvrdim ze sme krasne spapali mlicko, kdyz mi mliko nechutna a nedala bych ho do ust :metal:

jasně holky, každého názory, já se ráda chlubím co jsme MY jako rodinka dělali o kakání, spinkání a tak se nebavím s nikým :-)

..