diagnostiku by měl dělat speciální pedagog/psycholog. specifických poruch učení jsou mraky, dneska se diagnostikuje všechno (někdy bych řekla, že až zbytečně, ono těch opravdových dyslektiků, dysgrafiků, dyskalkuliků je málo). a když poruchy učení (třeba tu dyslexii) nebereš jako nemoc, ale jako výzvu, uvědomit si, že každý máme nárok na rezervy, tak není potřeba z toho dělat zásadní velký problém. je pak prostě potřeba při školní přípravě (nejen ve škole ale i doma) pracovat trochu jinak (a jak by měla podpořit ped.psy. poradna a ideálně zapálený učitel ve škole)
In reply to ... by Berus
diagnostiku by měl dělat speciální pedagog/psycholog. specifických poruch učení jsou mraky, dneska se diagnostikuje všechno (někdy bych řekla, že až zbytečně, ono těch opravdových dyslektiků, dysgrafiků, dyskalkuliků je málo). a když poruchy učení (třeba tu dyslexii) nebereš jako nemoc, ale jako výzvu, uvědomit si, že každý máme nárok na rezervy, tak není potřeba z toho dělat zásadní velký problém. je pak prostě potřeba při školní přípravě (nejen ve škole ale i doma) pracovat trochu jinak (a jak by měla podpořit ped.psy. poradna a ideálně zapálený učitel ve škole)