mi babička řekla tohle,byla to rada v době kdy mít rodinu bylo pro mne stejné scifi jako najít fajn partnera.Mladé trdlo co to vzalo jedním uchem dovnitř a druhým ven.Naštěstí mi to schovala,po její smrti v šuplíčku kde měla ona svoje tajnůstky jsem objevila notes.A v něm z mnoha postřehů i radu pro mne.Dojalo mne to a mnohdy mi to v situacích které prožívám pomáhá.Tak snad i vám.Je to trochu místy upravené a zkrácené.Sepasala to rok před tím než nám odešla. Milá moje zlatá holčinko,léta zkušeností mi dovolují nemít pravdu,léta starostí mi dovolují pochopit a prožívat,a léta radostí mi dovolují ti poradit.Čeho se týkají?Rodiny,dětí a muže,kterého jednou potkáš,budeš ctít a vážit si vztahu nejen za to co pro tebe dělá ale pro to co děláte pro to oba.Nikdá nezapomen že nesmíš ztratit jeho vášeň a touhu po tobě, to je nejhorší co tě jako manželku a ženu může potkat.Omluvit můžeš že ti přelítne na chvíli k jiné,omluvit můžeš jeho nectnosti,které nacházíš často ležet tam kde by tě to nikdá nenapadlo.Jediného koho se vyvaruj je toho co se rád napije a hodně.Zhouba a neláska vstoupí tam kde má naopak náruč otevřena a láskyplná být.Moje generace je z těch co se vyvdaly brzy,já však cestovala.Dítě,tvá maminka,přišla na svět v době kdy už rodiče byli zoufalí a mělo bylo k 35 letům.Pak přišly na svět další tři děti.A od té chvíle bylo mému cestování konec-navždy.O čem chci ti však popsat je to co nikdy nemůžeš poznat,jen tehdy kdy sama staneš se matkou.Tvá prabábi nebyla s to mi cokoliv ukázat,dnes se tomu říká puritánství.každý den byl pro mne těžkou zkouškou osobní i pro okolí.Nikdá prosím však nezapomínej že děti jsou darem a to v dobrém duchu.na paměti měj,že děcko tvé nikdá nezneužije tvé lásky.Tohle měj na mysli tak když budeš láteřit jako Lítice.Často mi tvá prabábi vytýkala že své děti nevedu v přísnosti.Byly chvíle kdy jsem po nocích plakala nad svým neumem být dobrou matkou dle ní.Čas mi ukázal jediné,že trpělivost,upřímnost k dětem se vrací v pozdějším čase dvojnásobně.nevěř řečem o přísné výchově,že své děti rozmazlovat budeš.Ti lidé mají pramálo citu a pramálo co ti radit.Nemysli na to že tě děcko manipuluje,ač sebevíc vzdoruje.Je to jeho neznalost těchto věcí.To my spíš často dětem vkládáme činnost a jazyk nás dospělích do jejich čistých duší.Postačí ho vjeho vzteku hlídat aby si neuškodil na těle obejmout a mlčet.Kdepak by oni k takovému zlému sami prosím přišly?Naslouchej a uč se od svých dítek,sic jim dáváš tím více.Oni jsou tím dobrým co tě v životě potkalo a važ si toho.Vždy když budeš stát uprostřed kuchyně,nepůjde vše tak jak si přeješ a dostaneš sebelítost,jak je tvůj život bezútěšný vzpomen na jediné, že bez tebe a jejich otce nemají na světě nikoho takového,který je miluje se vším co mají dobrého i špatného.Bez vás nebudou znát tolik potřebnou lásku a cit kterou můžou sami dát..Bez vašich rad,vašich nálad,vašich neznalosti nepoznají city druhých.Vícero děcek vícero všeho..Těch kteří jim do života přinesou veselost i trpkost.Jsou-li některé dny opravdu těžké věř že díky tomu poznáš to krásné.Má milá,kdyby člověk uměl posoudit přítomnost,věděl kudy se v tu chvíli dát, tak by tím znal budoucnost,tvé kroky at vede láska která se k dětem získává postupně,nic neroste hned a netrap se tím že nedokážeš vše.Dnes když se ohlednu po svém životě už bych nevracela prožitý čas, jako mnohdy dříve.Snad jen-vrátila bych dětství svých dětí ještě jednou......................a dál už je to hodně osobní.Snad jste si v tom našla to co já..babi byla neuvěřitelně v té době moderní.Pamatuju její klid.Její moudrost.není to nic co zboří svět jen fakt že babi žila v permanentním zájmu všech svých 3 dětí, 7 vnoučat a 4 pravnoučat a kteří jsme jí vraceli to co ona vynaložila dříve, čas, energii,a to hlavní --sebe samotnou bez příkras. . :a: hezký den
mi babička řekla tohle,byla to rada v době kdy mít rodinu bylo pro mne stejné scifi jako najít fajn partnera.Mladé trdlo co to vzalo jedním uchem dovnitř a druhým ven.Naštěstí mi to schovala,po její smrti v šuplíčku kde měla ona svoje tajnůstky jsem objevila notes.A v něm z mnoha postřehů i radu pro mne.Dojalo mne to a mnohdy mi to v situacích které prožívám pomáhá.Tak snad i vám.Je to trochu místy upravené a zkrácené.Sepasala to rok před tím než nám odešla.
Milá moje zlatá holčinko,léta zkušeností mi dovolují nemít pravdu,léta starostí mi dovolují pochopit a prožívat,a léta radostí mi dovolují ti poradit.Čeho se týkají?Rodiny,dětí a muže,kterého jednou potkáš,budeš ctít a vážit si vztahu nejen za to co pro tebe dělá ale pro to co děláte pro to oba.Nikdá nezapomen že nesmíš ztratit jeho vášeň a touhu po tobě, to je nejhorší co tě jako manželku a ženu může potkat.Omluvit můžeš že ti přelítne na chvíli k jiné,omluvit můžeš jeho nectnosti,které nacházíš často ležet tam kde by tě to nikdá nenapadlo.Jediného koho se vyvaruj je toho co se rád napije a hodně.Zhouba a neláska vstoupí tam kde má naopak náruč otevřena a láskyplná být.Moje generace je z těch co se vyvdaly brzy,já však cestovala.Dítě,tvá maminka,přišla na svět v době kdy už rodiče byli zoufalí a mělo bylo k 35 letům.Pak přišly na svět další tři děti.A od té chvíle bylo mému cestování konec-navždy.O čem chci ti však popsat je to co nikdy nemůžeš poznat,jen tehdy kdy sama staneš se matkou.Tvá prabábi nebyla s to mi cokoliv ukázat,dnes se tomu říká puritánství.každý den byl pro mne těžkou zkouškou osobní i pro okolí.Nikdá prosím však nezapomínej že děti jsou darem a to v dobrém duchu.na paměti měj,že děcko tvé nikdá nezneužije tvé lásky.Tohle měj na mysli tak když budeš láteřit jako Lítice.Často mi tvá prabábi vytýkala že své děti nevedu v přísnosti.Byly chvíle kdy jsem po nocích plakala nad svým neumem být dobrou matkou dle ní.Čas mi ukázal jediné,že trpělivost,upřímnost k dětem se vrací v pozdějším čase dvojnásobně.nevěř řečem o přísné výchově,že své děti rozmazlovat budeš.Ti lidé mají pramálo citu a pramálo co ti radit.Nemysli na to že tě děcko manipuluje,ač sebevíc vzdoruje.Je to jeho neznalost těchto věcí.To my spíš často dětem vkládáme činnost a jazyk nás dospělích do jejich čistých duší.Postačí ho vjeho vzteku hlídat aby si neuškodil na těle obejmout a mlčet.Kdepak by oni k takovému zlému sami prosím přišly?Naslouchej a uč se od svých dítek,sic jim dáváš tím více.Oni jsou tím dobrým co tě v životě potkalo a važ si toho.Vždy když budeš stát uprostřed kuchyně,nepůjde vše tak jak si přeješ a dostaneš sebelítost,jak je tvůj život bezútěšný vzpomen na jediné, že bez tebe a jejich otce nemají na světě nikoho takového,který je miluje se vším co mají dobrého i špatného.Bez vás nebudou znát tolik potřebnou lásku a cit kterou můžou sami dát..Bez vašich rad,vašich nálad,vašich neznalosti nepoznají city druhých.Vícero děcek vícero všeho..Těch kteří jim do života přinesou veselost i trpkost.Jsou-li některé dny opravdu těžké věř že díky tomu poznáš to krásné.Má milá,kdyby člověk uměl posoudit přítomnost,věděl kudy se v tu chvíli dát, tak by tím znal budoucnost,tvé kroky at vede láska která se k dětem získává postupně,nic neroste hned a netrap se tím že nedokážeš vše.Dnes když se ohlednu po svém životě už bych nevracela prožitý čas, jako mnohdy dříve.Snad jen-vrátila bych dětství svých dětí ještě jednou......................a dál už je to hodně osobní.Snad jste si v tom našla to co já..babi byla neuvěřitelně v té době moderní.Pamatuju její klid.Její moudrost.není to nic co zboří svět jen fakt že babi žila v permanentním zájmu všech svých 3 dětí, 7 vnoučat a 4 pravnoučat a kteří jsme jí vraceli to co ona vynaložila dříve, čas, energii,a to hlavní --sebe samotnou bez příkras. . :a: hezký den