Ahoj Kačko :) Fakt jsem tu dlouho nebyla, vždycky si říkám, že jak to rychle prolítnu, tak aspoň ke každému přečtenému příspěvku něco krátkého napíšu, ale je to všechno nějak časově náročné ;) Taky už nepíšeš každého prvního v měsíci o Petíkovi, viď? Někde v příspěvku jsem zahlédla, že už se chystáš zpět do práce... Do stejné? A jak se těšíš? Budeš mít školku? A jak jste na tom s bytečkem? Ještě má manžel furt tolik práce? Co se týká Ondíka, tak to víš, člověk holt někdy zbytečně moc přemýšlí... Ale rehab. sestřičku máme naprosto úžasnou, nebude asi o moc starší než já (jedno dítě už má ale větší), vždycky perfektně pokecáme a hlavně mi všechno krásně ukáže a nechá mě to třeba třikrát ukázat, i když malej u toho brečí, jak ho nutíme dělat něco, co nechce. Snad to bude všechno dobrý. Nechci si připouštět něco jinýho. třeba za 14 dní, nejdéle za 3 týdny, nás chce vidět, třeba jen proto, jestli správně cvičíme. Jo, datum se fakt blíží (naštěstí chlap má už oblek a já šaty vybraný, to byla největší bolest) - ani Ti nemám strach z toho samotnýho dne jako teď z toho různýho zařizování a vyřizování - blečení, boty, prstýnky, musíme kvůli tomu do města, tak je to časově náročnější. A samotná hostina - tu jsme si stejně naplánovali jen tak do osmi večer ;) Moc pozdravuj Petíka :a: Jo, a ještě Ti fakt gratuluju k Tvé úžasné vůli cvičení - jsi šikulka. Taky bych se potřebovala přinutit... teď se aspoň snažím nějaké kilčo shodit stravou, ale kilo měsíčně, víc ne, kvůli kojení. Aspoň už mám pryč to, co mi zůstalo po Ondíkovi. Teď ještě to, co mi zůstalo po Kubíkovi :s:
In reply to Máji, krásný děti. Už jsem si by Slunko
Ahoj Kačko :) Fakt jsem tu dlouho nebyla, vždycky si říkám, že jak to rychle prolítnu, tak aspoň ke každému přečtenému příspěvku něco krátkého napíšu, ale je to všechno nějak časově náročné ;) Taky už nepíšeš každého prvního v měsíci o Petíkovi, viď?
Někde v příspěvku jsem zahlédla, že už se chystáš zpět do práce... Do stejné? A jak se těšíš? Budeš mít školku? A jak jste na tom s bytečkem? Ještě má manžel furt tolik práce?
Co se týká Ondíka, tak to víš, člověk holt někdy zbytečně moc přemýšlí... Ale rehab. sestřičku máme naprosto úžasnou, nebude asi o moc starší než já (jedno dítě už má ale větší), vždycky perfektně pokecáme a hlavně mi všechno krásně ukáže a nechá mě to třeba třikrát ukázat, i když malej u toho brečí, jak ho nutíme dělat něco, co nechce. Snad to bude všechno dobrý. Nechci si připouštět něco jinýho. třeba za 14 dní, nejdéle za 3 týdny, nás chce vidět, třeba jen proto, jestli správně cvičíme.
Jo, datum se fakt blíží (naštěstí chlap má už oblek a já šaty vybraný, to byla největší bolest) - ani Ti nemám strach z toho samotnýho dne jako teď z toho různýho zařizování a vyřizování - blečení, boty, prstýnky, musíme kvůli tomu do města, tak je to časově náročnější. A samotná hostina - tu jsme si stejně naplánovali jen tak do osmi večer ;)
Moc pozdravuj Petíka :a:
Jo, a ještě Ti fakt gratuluju k Tvé úžasné vůli cvičení - jsi šikulka. Taky bych se potřebovala přinutit... teď se aspoň snažím nějaké kilčo shodit stravou, ale kilo měsíčně, víc ne, kvůli kojení. Aspoň už mám pryč to, co mi zůstalo po Ondíkovi. Teď ještě to, co mi zůstalo po Kubíkovi :s: