moje nej kamarádka žije dlouhodobě v zahraničí a i když poměrně často jezdí do ČR, vídáme se opravdu velmi výjimečně. Ona tu vždycky potřebuje za pár dnů stihnout milión věcí, než zase odjede, a můj denní režim s teď už dvěma dětmi se s tím jen málo kdy dá sladit. Ale když už se sejdeme, pořád si rozumíme, i když můj život je o rodině a její spíš "staromládenecký". S pár dalšími dobrými kamarádkami jsem se spíš přestala vídat, když jsme si pořídily děti, když už nějaký sraz naplánujeme, většinou některé dítko onemocní, tak se nikdy nevidíme všechny, jak bychom chtěly, a taky si moc nepokecáme, protože pořád hlídáme ty dětičky. Na druhé straně jsem ale díky dětem jedno staré přátelství oprášila, léta jsme se neviděly, jednoho dne jsme se náhodou potkaly na pískovišti, zjistily jsme, že bydlíme tři paneláky daleko a že máme stejně starý děti, začaly jsme se tam scházet, kdykoli to jde.
moje nej kamarádka žije dlouhodobě v zahraničí a i když poměrně často jezdí do ČR, vídáme se opravdu velmi výjimečně. Ona tu vždycky potřebuje za pár dnů stihnout milión věcí, než zase odjede, a můj denní režim s teď už dvěma dětmi se s tím jen málo kdy dá sladit. Ale když už se sejdeme, pořád si rozumíme, i když můj život je o rodině a její spíš "staromládenecký". S pár dalšími dobrými kamarádkami jsem se spíš přestala vídat, když jsme si pořídily děti, když už nějaký sraz naplánujeme, většinou některé dítko onemocní, tak se nikdy nevidíme všechny, jak bychom chtěly, a taky si moc nepokecáme, protože pořád hlídáme ty dětičky. Na druhé straně jsem ale díky dětem jedno staré přátelství oprášila, léta jsme se neviděly, jednoho dne jsme se náhodou potkaly na pískovišti, zjistily jsme, že bydlíme tři paneláky daleko a že máme stejně starý děti, začaly jsme se tam scházet, kdykoli to jde.