Ahoj těhulky, tak nevím, jak jste na tom Vy, ale já jsem se dnes probudila s nějakou ne úplně ideální náladou. Dnes jsem 18+0, pohyby, až na to úterní "cosi" zatím žádné, navíc mi přijde, že na to, že se blížíme k polovině těhotenství, tak nemám vůbec žádné břicho. Jako přes den mě to vždycky trošku přejde (to když se mám dostat do kalhot a dělá mi problém dopnout knoflík), ale jinak mám jen takové fakt mini bříško. Každý mi říká, že mám být ráda, že si velkého pupku ještě užiju dost ke konci a že se budu těšit, až bude zase malé, ale teď mi to nějak nepřijde.. :O Už se nemůžu dočkat, až půjdu na kontrolu a uvidím mimíska, ale to bude až 22.5. Nějak jsem se sžila s tím, že to je holčička, víc než jsem chtěla, já jsem si holčičku moc přála, ale říkala jsem si, že dokud nebudeme mít "jistotu" že si to nebudu připouštět. To se ovšem nepovedlo. Mluvím na ní jako na holčičku, cokoli o ní říkám, tak v ženském rodě. Jsem zvědavá, co budu dělat, jestli mi teď pan doktor na kontrole nakonec řekne, že to bude kluk, jak si budu zvykat na to na něj začít mluvit jako na chlapečka. Budu ho samozřejmě milovat stále stejně, přeji si jen, aby bylo miminko zdravé a je jedno co to bude. Jen nevím, jak si na to budu zvykat mluvit v opačném rodě :) No uvidíme, co nám řekne pan doktor. Jen to na mě dnes nějak všechno dolehlo. Ani nevím proč. Možná je to tím, že se mi zdály v noci dost blbé sny, pak jsem se vzbudila a už nemohla spát, tak jsem měla hodně času přemýšlet. No, snad mě to přejde a nálada se během dne zlepší.. Doufám, že Vy jste na tom líp..
Ahoj těhulky,
tak nevím, jak jste na tom Vy, ale já jsem se dnes probudila s nějakou ne úplně ideální náladou. Dnes jsem 18+0, pohyby, až na to úterní "cosi" zatím žádné, navíc mi přijde, že na to, že se blížíme k polovině těhotenství, tak nemám vůbec žádné břicho. Jako přes den mě to vždycky trošku přejde (to když se mám dostat do kalhot a dělá mi problém dopnout knoflík), ale jinak mám jen takové fakt mini bříško. Každý mi říká, že mám být ráda, že si velkého pupku ještě užiju dost ke konci a že se budu těšit, až bude zase malé, ale teď mi to nějak nepřijde.. :O
Už se nemůžu dočkat, až půjdu na kontrolu a uvidím mimíska, ale to bude až 22.5.
Nějak jsem se sžila s tím, že to je holčička, víc než jsem chtěla, já jsem si holčičku moc přála, ale říkala jsem si, že dokud nebudeme mít "jistotu" že si to nebudu připouštět. To se ovšem nepovedlo. Mluvím na ní jako na holčičku, cokoli o ní říkám, tak v ženském rodě. Jsem zvědavá, co budu dělat, jestli mi teď pan doktor na kontrole nakonec řekne, že to bude kluk, jak si budu zvykat na to na něj začít mluvit jako na chlapečka. Budu ho samozřejmě milovat stále stejně, přeji si jen, aby bylo miminko zdravé a je jedno co to bude. Jen nevím, jak si na to budu zvykat mluvit v opačném rodě :) No uvidíme, co nám řekne pan doktor.
Jen to na mě dnes nějak všechno dolehlo. Ani nevím proč. Možná je to tím, že se mi zdály v noci dost blbé sny, pak jsem se vzbudila a už nemohla spát, tak jsem měla hodně času přemýšlet.
No, snad mě to přejde a nálada se během dne zlepší..
Doufám, že Vy jste na tom líp..