jak píšou holky, záleží na spoustě okolností, počínaje tvým a potomkovým zdravotním stavem a konče štěstím na přístup lékařů. Pokud budeš v pořádku ty i dítko, po normálním porodu se chodí domů 3. den, po císaři o něco později.
Já rodila normálně, ale synek nepřibíral, takže jsme si tam poleželi 5 dnů. Co s ním dělali se mi první tři dny vůbec neobtěžovali sdělit. U ošetření hnedle po porodu byl manžel, pak se vrátil za mnou na sál, synka mi tam přinesli za dvě hodiny, abych si ho poprvé pochovala. Pak ho nastěhovali na novorozenecké oddělení a protože na oddělení šestinedělí bylo plno, mě ubytovali na gynekologickém oddělení o dvě patra níž. Rodila jsem v půl třetí odpoledne, a krom těch pár minut na sále jsem synka v den porodu viděla jednou, když mi ho večer přivezli na kojení. Od druhého dne jsem chodila na kojení já za ním. O jeho zdravotním stavu mi nikdo nic neřekl, protože pediatr dělal vyšetření jen na novorozeneckém nebo na šestinedělí, když tam měli maminky miminka u sebe, na gynekologické oddělení chodili pouze doktoři, co měli v péči mě. Vizity probíhaly ve stejnou dobu, takže zatímco byl pediatr u synka, já musela ležet na své posteli a čekat, až mě prohlídne gynekolog, když jsem se konečně dostala na novorozenecké, byly tam už jen sestřičky a ty mi vždycky řekly jen že je všechno v pořádku. Třetí den se jedna sestřička ukecla, že synkovi dávají tlumící léky kvůli kefalhematomu a že má žloutenku, obojí způsobuje spavost, takže jsme měli dost velký problémy s nastartováním kojení. Když já se snažila kojit, synek spal a nebyl k probuzení ani když mu sestřička omyla obličej studenou vodou. Když se pak za hodinu dvě vzbudil hlady, nikdo se neobtěžoval sehnat mě, prostě mu dali UM. Po třech dnech se naštěstí uvolnilo místo na oddělení šestinedělí, tak nás sestěhovali k sobě, a až tehdy mi začali říkat, co s ním dělají :(
jak píšou holky, záleží na spoustě okolností, počínaje tvým a potomkovým zdravotním stavem a konče štěstím na přístup lékařů. Pokud budeš v pořádku ty i dítko, po normálním porodu se chodí domů 3. den, po císaři o něco později.
Já rodila normálně, ale synek nepřibíral, takže jsme si tam poleželi 5 dnů. Co s ním dělali se mi první tři dny vůbec neobtěžovali sdělit. U ošetření hnedle po porodu byl manžel, pak se vrátil za mnou na sál, synka mi tam přinesli za dvě hodiny, abych si ho poprvé pochovala. Pak ho nastěhovali na novorozenecké oddělení a protože na oddělení šestinedělí bylo plno, mě ubytovali na gynekologickém oddělení o dvě patra níž. Rodila jsem v půl třetí odpoledne, a krom těch pár minut na sále jsem synka v den porodu viděla jednou, když mi ho večer přivezli na kojení. Od druhého dne jsem chodila na kojení já za ním. O jeho zdravotním stavu mi nikdo nic neřekl, protože pediatr dělal vyšetření jen na novorozeneckém nebo na šestinedělí, když tam měli maminky miminka u sebe, na gynekologické oddělení chodili pouze doktoři, co měli v péči mě. Vizity probíhaly ve stejnou dobu, takže zatímco byl pediatr u synka, já musela ležet na své posteli a čekat, až mě prohlídne gynekolog, když jsem se konečně dostala na novorozenecké, byly tam už jen sestřičky a ty mi vždycky řekly jen že je všechno v pořádku. Třetí den se jedna sestřička ukecla, že synkovi dávají tlumící léky kvůli kefalhematomu a že má žloutenku, obojí způsobuje spavost, takže jsme měli dost velký problémy s nastartováním kojení. Když já se snažila kojit, synek spal a nebyl k probuzení ani když mu sestřička omyla obličej studenou vodou. Když se pak za hodinu dvě vzbudil hlady, nikdo se neobtěžoval sehnat mě, prostě mu dali UM. Po třech dnech se naštěstí uvolnilo místo na oddělení šestinedělí, tak nás sestěhovali k sobě, a až tehdy mi začali říkat, co s ním dělají :(