Ahoj kočky moje zlatý.. strašně moc děkujeme za podporu...dnes ráno monitor, já vyklepaná ( opravdu jsem se třásla strachy a to se mi hodně dlouho nestalo ), monitor byl opět špatný..maličká se semtam hýbla, ale prostě se jí chtělo chrnět a pak najednou takové poklesy teplu..140,130,120....až to skončilo na 80...a pak zas nahoru a 130-140 to jelo normálně...maličká pořád spinkala, tak přišla sestřička - zkuste levý bok..po chvíli nic..lehnout...nic....tak pavý bok a já říkám, že na pravém boku asi moc dlouho nevydržím, že mi malá tlačí na tu ledvinu bolavou a to hodně bolí..jen co jsem se na pravý bok přetočila, měla malá tep 70, 80, 70..sestra se vyděsila prý jéé to se miminku moc nelíbí, tak jsem si opět sedla normálně...Po hodně mě odpojila s tím, že se monitor bude muset přetáčet...Kolem poledne přijel manžel..monitor se zatím neopakoval a tak jsem si říkala, že asi po o, že čekají, až budu najedená ( ale já ráno měla dost velikou snídani, kakao, čaj a pak vodu, čokoládu..no jako čuník - takže malou aktivitu, kvůli energetickému přijmu mohli vyloučit ). Čekali jsme na chodbě, jestli nepotkáme doktora - věděla jsem, že je v ordinaci a že se během dne za námi zastaví, ale kdy to jsem nevěděla, tak jsme číhali. Manžel s vzal počítač a pracoval..během chvíle byl primář ve dveřích, manžel se zvednul, až jsem se lekla a ptá se ho, pane doktore, máte chviličku, jen jsem se chtěl zeptat, jak to s námi vypadá..ten se děsně divil, že už mluvil s doktorkou a že mě pouští domů a že já ještě nic nevím...já vytřeštila oči, jak je to možný..ale nebránila jsem se, je to primář - ví co dělá..Prý že ty monitory vypadají dobře a že je to v pořádku..no v tu chvíli by se ve mě krve nedořezali..protože už tomu opravdu moc nerozumím!!! Měl naspěch, tak že ještě jeden monitor a že k nim budu teď denně dojíždět na 11-12hodinu na monitor... Šla jsem se sbalit, primář odešel a převzala si mě mladá doktorka - děsně šikovná a moc hodná. Já si ještě vzpomněla, že nevím, jestli mám jít ještě do poradny ke své Dr. či jak to bude, když budu teď každý den na monitorech u nich ( všechny doktory mám v Podolí ) a ona, nene už zůstanete tady na porodním a my si Vás tady sami pohlídáme, že už o mě vědí a tak... a že stejně mě asi ve středu, či v pátek hospitalizují..to jsem zase vytřeštila oči, proč, nebo co se bude dít a ona, že to půjdu na vyvolání...že teď každý den monitor, aby si mě pohlídali, ale že kvůli tomu nemusím u nich ležet..v případě, že bude špatný - vyvolává se hned a jinak se čeká na pátek - to jsem první den 39.týdne a prý buď v pátek, či pondělí se vyvolá...to pro mě samozřejmě byla nová informace, tak jsem zase koukala, jak blázen..Ale jsem ráda, že alespoň víme termín...a docela se toho vyvolávaného porodu bojím, když jsem tam viděla ty holky, jak trpěli a také většina z nich skončila na císaři. Nu ale prcek musí nějak ven, že? :-) Tak nejdříve jsem na umření a mimi musí hned ven, pak je to super a nic se neděje a teď je to takové na půl a já vlastně ani nevím, proč mě malou v bříšku nenechají do konce, než sama začnu rodit..pořád to háží na ty monitory a na velikost - že je malá menší.. No nicméně nenamítám a držím krok a pusu a budu šťastná až bude brouk malá u nás a já alespoň trošku v klidu, že je v pořádku. Takže jsme doma, já si potřetí přebaluji tašku do porodnice :-D a peru a nachystala jsem pro prcka i věcičky a odpočíváme :-) Je to krásné být ve svém..hned je mi lépe, žádné slzy nic a co hlavně - malá mě dnes děsně kope, úplně řádí..jen co jsme nasedli do auta a odjeli směr domov, tak se nezastavila..určitě cítí, že jsem více v klidu a tak jsem šťastná, že dává o sobě vědět, jinak bych tady byla jak na trní - to bych radši v Podolí zůstala. Jináč Klárku dnes pustili domů, jsou s Mikuláškem velký šikulové a vše zvládají na jedničku a tak dnes jeli jako velká rodina všichni společně domů, až z toho byla Klárka překvapená. Už se na ně zas moc těším, až je uvidím. STRÁÁŠNĚ MOOOC DĚKUJU ZA PODPORUUU!!!!!!!!!!!!!!!!! ZAS DÁM ECHO ;-)
Ahoj kočky moje zlatý..
strašně moc děkujeme za podporu...dnes ráno monitor, já vyklepaná ( opravdu jsem se třásla strachy a to se mi hodně dlouho nestalo ), monitor byl opět špatný..maličká se semtam hýbla, ale prostě se jí chtělo chrnět a pak najednou takové poklesy teplu..140,130,120....až to skončilo na 80...a pak zas nahoru a 130-140 to jelo normálně...maličká pořád spinkala, tak přišla sestřička - zkuste levý bok..po chvíli nic..lehnout...nic....tak pavý bok a já říkám, že na pravém boku asi moc dlouho nevydržím, že mi malá tlačí na tu ledvinu bolavou a to hodně bolí..jen co jsem se na pravý bok přetočila, měla malá tep 70, 80, 70..sestra se vyděsila prý jéé to se miminku moc nelíbí, tak jsem si opět sedla normálně...Po hodně mě odpojila s tím, že se monitor bude muset přetáčet...Kolem poledne přijel manžel..monitor se zatím neopakoval a tak jsem si říkala, že asi po o, že čekají, až budu najedená ( ale já ráno měla dost velikou snídani, kakao, čaj a pak vodu, čokoládu..no jako čuník - takže malou aktivitu, kvůli energetickému přijmu mohli vyloučit ). Čekali jsme na chodbě, jestli nepotkáme doktora - věděla jsem, že je v ordinaci a že se během dne za námi zastaví, ale kdy to jsem nevěděla, tak jsme číhali. Manžel s vzal počítač a pracoval..během chvíle byl primář ve dveřích, manžel se zvednul, až jsem se lekla a ptá se ho, pane doktore, máte chviličku, jen jsem se chtěl zeptat, jak to s námi vypadá..ten se děsně divil, že už mluvil s doktorkou a že mě pouští domů a že já ještě nic nevím...já vytřeštila oči, jak je to možný..ale nebránila jsem se, je to primář - ví co dělá..Prý že ty monitory vypadají dobře a že je to v pořádku..no v tu chvíli by se ve mě krve nedořezali..protože už tomu opravdu moc nerozumím!!! Měl naspěch, tak že ještě jeden monitor a že k nim budu teď denně dojíždět na 11-12hodinu na monitor...
Šla jsem se sbalit, primář odešel a převzala si mě mladá doktorka - děsně šikovná a moc hodná.
Já si ještě vzpomněla, že nevím, jestli mám jít ještě do poradny ke své Dr. či jak to bude, když budu teď každý den na monitorech u nich ( všechny doktory mám v Podolí ) a ona, nene už zůstanete tady na porodním a my si Vás tady sami pohlídáme, že už o mě vědí a tak... a že stejně mě asi ve středu, či v pátek hospitalizují..to jsem zase vytřeštila oči, proč, nebo co se bude dít a ona, že to půjdu na vyvolání...že teď každý den monitor, aby si mě pohlídali, ale že kvůli tomu nemusím u nich ležet..v případě, že bude špatný - vyvolává se hned a jinak se čeká na pátek - to jsem první den 39.týdne a prý buď v pátek, či pondělí se vyvolá...to pro mě samozřejmě byla nová informace, tak jsem zase koukala, jak blázen..Ale jsem ráda, že alespoň víme termín...a docela se toho vyvolávaného porodu bojím, když jsem tam viděla ty holky, jak trpěli a také většina z nich skončila na císaři. Nu ale prcek musí nějak ven, že? :-)
Tak nejdříve jsem na umření a mimi musí hned ven, pak je to super a nic se neděje a teď je to takové na půl a já vlastně ani nevím, proč mě malou v bříšku nenechají do konce, než sama začnu rodit..pořád to háží na ty monitory a na velikost - že je malá menší..
No nicméně nenamítám a držím krok a pusu a budu šťastná až bude brouk malá u nás a já alespoň trošku v klidu, že je v pořádku.
Takže jsme doma, já si potřetí přebaluji tašku do porodnice :-D a peru a nachystala jsem pro prcka i věcičky a odpočíváme :-) Je to krásné být ve svém..hned je mi lépe, žádné slzy nic a co hlavně - malá mě dnes děsně kope, úplně řádí..jen co jsme nasedli do auta a odjeli směr domov, tak se nezastavila..určitě cítí, že jsem více v klidu a tak jsem šťastná, že dává o sobě vědět, jinak bych tady byla jak na trní - to bych radši v Podolí zůstala.
Jináč Klárku dnes pustili domů, jsou s Mikuláškem velký šikulové a vše zvládají na jedničku a tak dnes jeli jako velká rodina všichni společně domů, až z toho byla Klárka překvapená.
Už se na ně zas moc těším, až je uvidím.
STRÁÁŠNĚ MOOOC DĚKUJU ZA PODPORUUU!!!!!!!!!!!!!!!!! ZAS DÁM ECHO ;-)