Mám to hodně podobné,manžel dělá šestnácky,bydlíme na vesnici a malej vídá denně jenom dědu a mě. tchyně bydlí daleko,dvakrát do týdne na nákup do města,chodili jsme k sousedce,ta má o měsíc staršího chlapečka,ale je zlej,malýho pořád bil,až se ho začal bát a upnul se na mě ještě víc,ale třeba když jedeme k mojí ségře a neteři(3roky) tak v poho,známých lidí se nebojí,jen mě chce mít pořád na očích,když na něj promluví někdo neznámý,tak se někdy rozbrečí,někdy ne. S manžou v poho,to teda nebrečí,můžu se jít v klidu vykoupat,odjet na rehabilitaci,k doktorovi.......Jinak se ke mě chodí taky pořád mazlit,houpat,lehá si mi hlavičkou na břicho a chce hladit,taky si umí hrát i sám,když mě má na blízku.....ale je hoooodně citlivej. Všichni se mu smějou,že je maman,ale já vím svoje,je prostě citlivej a já to radikálně řešit kvůli okolí nebudu,ať si všichni trhnou. Ono to období přejde,přece se mě nebude pořád držet za kalhoty. Kdyby byl nějakej radikální řez,tak si myslím,že by mu to ublížilo a to nechci. Večer dál budu ležet u něj a hladit ho než usne,protože jinak mu to nejde. Je mu 15 měsíců. Taky se umí vztekat a občas i pláče,ale co nadělám,nějak svoje pocity najevo dát musí. Myslím si,že tvůj drobeček bude taky citlivej,ne rozmazlenej
Mám to hodně podobné,manžel dělá šestnácky,bydlíme na vesnici a malej vídá denně jenom dědu a mě. tchyně bydlí daleko,dvakrát do týdne na nákup do města,chodili jsme k sousedce,ta má o měsíc staršího chlapečka,ale je zlej,malýho pořád bil,až se ho začal bát a upnul se na mě ještě víc,ale třeba když jedeme k mojí ségře a neteři(3roky) tak v poho,známých lidí se nebojí,jen mě chce mít pořád na očích,když na něj promluví někdo neznámý,tak se někdy rozbrečí,někdy ne. S manžou v poho,to teda nebrečí,můžu se jít v klidu vykoupat,odjet na rehabilitaci,k doktorovi.......Jinak se ke mě chodí taky pořád mazlit,houpat,lehá si mi hlavičkou na břicho a chce hladit,taky si umí hrát i sám,když mě má na blízku.....ale je hoooodně citlivej. Všichni se mu smějou,že je maman,ale já vím svoje,je prostě citlivej a já to radikálně řešit kvůli okolí nebudu,ať si všichni trhnou. Ono to období přejde,přece se mě nebude pořád držet za kalhoty. Kdyby byl nějakej radikální řez,tak si myslím,že by mu to ublížilo a to nechci. Večer dál budu ležet u něj a hladit ho než usne,protože jinak mu to nejde. Je mu 15 měsíců.
Taky se umí vztekat a občas i pláče,ale co nadělám,nějak svoje pocity najevo dát musí.
Myslím si,že tvůj drobeček bude taky citlivej,ne rozmazlenej