Já jsem se rozhodla skoncova s terorem (měla jsem úplně to samé jako ty, milionkrát se vzbudil a co dvě hodiny jsme kojili aniž bych ho nechala chvíli brečet, hned jsem k němu letěla) když mu bylo asi 9 měsíců, protože jsem byla KO a byla jsem tak unavená, že jsem na něj přes den nebyla příjemná a to je podle mně už důvod, proč zakročit, protože jako vystresovaná a unavená matka jsem nefungovala správně. Takže jsem začala ubírat každé další kojení postupně každou noc a s tím se upravila i spací doba. Najednou se budil až ve dvě, pak i ve čtyři, to byl zázrak. Pak přišla chřipka (několikrát jsem v noci kojila kvůli tekutijnám, spal se mnou v posteli) a zase se to všechno rozházelo. Sice kojím až v pět, ale do té doby se několikrát vzbudí, stojí v postýlce naším směrem a řve. Jakmile ho jdu položit, dát dudlíka, strašně se vzteká a je to ještě horší, takže mi nezbývá než odejít do postele (asi 4 m) a nechat ho. Většinou do čtrt hodiny usne sám (pak je ale problém, že je nepřikrytý a jakmile tam jdu, tak se zase vzbudí, takže začarovaný kruh. No ale chci říci, že tato metoda at ji nazveš jakkoli podle mě učí dítě samostatnosti, usínat samotného a to je pro dítě velký krok. Ze zkušenosti vím, že je pak přes den i odpočatý, samostatnější, jen chce víc prso, ale to je logické a to mu dám kdy chce (jako kompenzaci za vynechání toho nočního) a i já fungují na 100 %. At si každý říká co chce, ale jak ti to začne ničit tvůj život, je třeba zakročit, ne být za otroka. Dítě je vnímavé, pochopí, že mlíčko v noci prostě není a že není potřeba se budit. A také se nám přes den zlepšilo jídlo a také začal víc pít, hurá. Já v tom vidím pozitiva...
Já jsem se rozhodla skoncova s terorem (měla jsem úplně to samé jako ty, milionkrát se vzbudil a co dvě hodiny jsme kojili aniž bych ho nechala chvíli brečet, hned jsem k němu letěla) když mu bylo asi 9 měsíců, protože jsem byla KO a byla jsem tak unavená, že jsem na něj přes den nebyla příjemná a to je podle mně už důvod, proč zakročit, protože jako vystresovaná a unavená matka jsem nefungovala správně. Takže jsem začala ubírat každé další kojení postupně každou noc a s tím se upravila i spací doba. Najednou se budil až ve dvě, pak i ve čtyři, to byl zázrak. Pak přišla chřipka (několikrát jsem v noci kojila kvůli tekutijnám, spal se mnou v posteli) a zase se to všechno rozházelo. Sice kojím až v pět, ale do té doby se několikrát vzbudí, stojí v postýlce naším směrem a řve. Jakmile ho jdu položit, dát dudlíka, strašně se vzteká a je to ještě horší, takže mi nezbývá než odejít do postele (asi 4 m) a nechat ho. Většinou do čtrt hodiny usne sám (pak je ale problém, že je nepřikrytý a jakmile tam jdu, tak se zase vzbudí, takže začarovaný kruh. No ale chci říci, že tato metoda at ji nazveš jakkoli podle mě učí dítě samostatnosti, usínat samotného a to je pro dítě velký krok. Ze zkušenosti vím, že je pak přes den i odpočatý, samostatnější, jen chce víc prso, ale to je logické a to mu dám kdy chce (jako kompenzaci za vynechání toho nočního) a i já fungují na 100 %. At si každý říká co chce, ale jak ti to začne ničit tvůj život, je třeba zakročit, ne být za otroka. Dítě je vnímavé, pochopí, že mlíčko v noci prostě není a že není potřeba se budit. A také se nám přes den zlepšilo jídlo a také začal víc pít, hurá. Já v tom vidím pozitiva...