ahoj, bohužel stalo. Psala jsem to tu cca před rokem. Ztratil se mi 3 letý Ondra. Markétce byli asi 2 měsíce. Bylo to strašné. Zastavil se mi na těch 10minut svět. Začalo mi být zle od žalůdku, celá jsem se klepala. Bála jsem se že ho nikdo ukradl. Stalo se to tak, že jsme šly nakoupit do Kauflandu. Hned u vchodu jsou ty atrakce za 10kč. Ondra že jde na autíčko. tak jsem mu řekla že jdu jen tady za roh pro rohlíky a že pro něj přijdu. Ať sedí v autě. Zopakovala jsem mu to 2x a on že jo. Stojim ve frontě a koukám na něj. Když už jsem popošla na místo, kde jsem na něj neviděla-tak jsem každou chvilku vykukovala z fronty jestli tam je. Byl tam. Pak jsem přišla na řadu. Vzala si rohlíky, zaplatila a šla k autíčku. Už z dálky jsem ho tam neviděla. Myslela jsem si že je u motorky-taky tam nebyl. Začala jsem se potit a popadala mě menší histerie. Ještě měl kaufland druhý východ a tam má taky tyto atrakce. Z dálky jsem viděla že v autě někdo sedí, tak jsem sí říkala že je to on-nebyl. Histerie se zvětšovala. Malá spinkala v kočárku a tak jsem měla aspoň čas přemýšlet. Opět jsem se vrátila k tomu prvnímu vchodu a vyběhla až před krám. Je tam parkoviště a silnice na parkoviště. Docela dost aut tam jezdí. Bála jsem se, jestli nevběhl pod auto-ale pak jsem si řekla že to bych se brzy dozvěděla. Nikde nebyl. Vběhla jsem opět do krámu a šla k DM drogérii, potom do zvěrinexu (tam často chodíme). Nebyl ani tam. Vrátila jsem se na informace a už celá rozklepaná, uslzená a naprosto vyřízená jsem je požádala o pomoc. Pani vzala mikrofon a začala ho vyvolávat-kdyby byl třeba v krámě. Zadívala jsem se k pokladnám a v dálce vidim pani a vedle ní jel na odrážedle Ondra. Rozběhla jsem se směrem k němu. On byl ubrečenej. Pani říkala že jezdil od pokladny k pokladně a hledal maminku. Já jsem začala štěstím šileně brečet. Lidi kolem nás stáli a byli z toho na měko. Šly jsme domu. Celej den mi bylo zle. Týden se mi o tom zdálo. Samozřejmě to byli hnusné sny. Ondra si od té doby začal dávat daleko větší pozor. Vím že to byla moje chyba. Neměla jsem ho tam nechávat. Sice to byla minutka, ale i za pár vteřin se může stát neštěstí.
ahoj, bohužel stalo. Psala jsem to tu cca před rokem. Ztratil se mi 3 letý Ondra. Markétce byli asi 2 měsíce. Bylo to strašné. Zastavil se mi na těch 10minut svět. Začalo mi být zle od žalůdku, celá jsem se klepala. Bála jsem se že ho nikdo ukradl.
Stalo se to tak, že jsme šly nakoupit do Kauflandu. Hned u vchodu jsou ty atrakce za 10kč. Ondra že jde na autíčko. tak jsem mu řekla že jdu jen tady za roh pro rohlíky a že pro něj přijdu. Ať sedí v autě. Zopakovala jsem mu to 2x a on že jo. Stojim ve frontě a koukám na něj. Když už jsem popošla na místo, kde jsem na něj neviděla-tak jsem každou chvilku vykukovala z fronty jestli tam je. Byl tam. Pak jsem přišla na řadu. Vzala si rohlíky, zaplatila a šla k autíčku. Už z dálky jsem ho tam neviděla. Myslela jsem si že je u motorky-taky tam nebyl. Začala jsem se potit a popadala mě menší histerie. Ještě měl kaufland druhý východ a tam má taky tyto atrakce. Z dálky jsem viděla že v autě někdo sedí, tak jsem sí říkala že je to on-nebyl. Histerie se zvětšovala. Malá spinkala v kočárku a tak jsem měla aspoň čas přemýšlet. Opět jsem se vrátila k tomu prvnímu vchodu a vyběhla až před krám. Je tam parkoviště a silnice na parkoviště. Docela dost aut tam jezdí. Bála jsem se, jestli nevběhl pod auto-ale pak jsem si řekla že to bych se brzy dozvěděla. Nikde nebyl. Vběhla jsem opět do krámu a šla k DM drogérii, potom do zvěrinexu (tam často chodíme). Nebyl ani tam. Vrátila jsem se na informace a už celá rozklepaná, uslzená a naprosto vyřízená jsem je požádala o pomoc. Pani vzala mikrofon a začala ho vyvolávat-kdyby byl třeba v krámě. Zadívala jsem se k pokladnám a v dálce vidim pani a vedle ní jel na odrážedle Ondra. Rozběhla jsem se směrem k němu. On byl ubrečenej. Pani říkala že jezdil od pokladny k pokladně a hledal maminku. Já jsem začala štěstím šileně brečet. Lidi kolem nás stáli a byli z toho na měko. Šly jsme domu. Celej den mi bylo zle. Týden se mi o tom zdálo. Samozřejmě to byli hnusné sny. Ondra si od té doby začal dávat daleko větší pozor. Vím že to byla moje chyba. Neměla jsem ho tam nechávat. Sice to byla minutka, ale i za pár vteřin se může stát neštěstí.