Ahoj, nejsi zase nejmladší, 17 let je hratelných podle mě a pokud máš rozum a mimi chceš a chceš se postarat, není co řešit :) vaši budou možná řádit, ale až se to narodí, tak se z toho po....u. navíc když máš hodnýho přítele a chce ti se vším pomoct, tak je to skvělý :) a jasně, že budeš dobrá máma, já se taky hrozně bála, že ho včas nenakrmím a že mi třeba umře nebo že mi spadne na zem nebo mu promáčknu fontanelku...ale jak se to narodí, stačí pár dní a sama ucítíš, co mimi potřebuje a proč pláče, poradí ti doktor, známí... v podstatě se miminko jen koupe, krmí a uspává a než začne vyžadovat jiný věci, už spolu budete tak propojení, že v tom neuvidíš nejmenší problém. a život se ti nezmění, já taky pořád čekala, co se teda jako změní. ano, máš zodpovědnost a velkou, ale nic to není, jsi jen doma a staráš se o mimi místo toho, abys chodila do práce. navíc při mateřský se podle mě dá vejška dodělat :) já taky chtěla, ale pak jsme na to neměli a já mám problém, že se všude ztratim...a jezdit přes půl republiky jsem nemohla, tak z toho sešlo :( tak se ničeho neboj, rodiče to nechej vydýchat, vyslechni si, co ti řeknou a neříkej jim a nenuť svůj názor, jsou přeci jen starší a jsou to tvý rodiče, kteří mají většinou pravdu, tak je nepruď, třeba to taky pomůže. řekni jim, že maj pravdu, ale že to nebylo plánovaný a že si myslíš, že jsi natolik vyspělá, že se o mimi postaráš a že školu si třeba doděláš při tom, že to nachceš zahodit. mluv rozumně a uvidíš :) hlavně se nestresuj v těhotenství, za prvý ještě nejsi tak daleko, abys nemohla potratit a za druhý to na mimi přenášíš a pak bude neklidný, nemusí ti z toho třeba dobře spinkat...takže hlavně klid, jsou to tvý rodiče. oni nás maj rádi i když něco provedem, jen se s tím musí smířit, ale stojí vždycky při nás :)
Ahoj, nejsi zase nejmladší, 17 let je hratelných podle mě a pokud máš rozum a mimi chceš a chceš se postarat, není co řešit :) vaši budou možná řádit, ale až se to narodí, tak se z toho po....u. navíc když máš hodnýho přítele a chce ti se vším pomoct, tak je to skvělý :)
a jasně, že budeš dobrá máma, já se taky hrozně bála, že ho včas nenakrmím a že mi třeba umře nebo že mi spadne na zem nebo mu promáčknu fontanelku...ale jak se to narodí, stačí pár dní a sama ucítíš, co mimi potřebuje a proč pláče, poradí ti doktor, známí... v podstatě se miminko jen koupe, krmí a uspává a než začne vyžadovat jiný věci, už spolu budete tak propojení, že v tom neuvidíš nejmenší problém. a život se ti nezmění, já taky pořád čekala, co se teda jako změní. ano, máš zodpovědnost a velkou, ale nic to není, jsi jen doma a staráš se o mimi místo toho, abys chodila do práce. navíc při mateřský se podle mě dá vejška dodělat :) já taky chtěla, ale pak jsme na to neměli a já mám problém, že se všude ztratim...a jezdit přes půl republiky jsem nemohla, tak z toho sešlo :(
tak se ničeho neboj, rodiče to nechej vydýchat, vyslechni si, co ti řeknou a neříkej jim a nenuť svůj názor, jsou přeci jen starší a jsou to tvý rodiče, kteří mají většinou pravdu, tak je nepruď, třeba to taky pomůže. řekni jim, že maj pravdu, ale že to nebylo plánovaný a že si myslíš, že jsi natolik vyspělá, že se o mimi postaráš a že školu si třeba doděláš při tom, že to nachceš zahodit. mluv rozumně a uvidíš :) hlavně se nestresuj v těhotenství, za prvý ještě nejsi tak daleko, abys nemohla potratit a za druhý to na mimi přenášíš a pak bude neklidný, nemusí ti z toho třeba dobře spinkat...takže hlavně klid, jsou to tvý rodiče. oni nás maj rádi i když něco provedem, jen se s tím musí smířit, ale stojí vždycky při nás :)