Ahojky, to se moc máš, že spolu vycházíte. Mně by se strašně líbilo mít v rodině dobré vztahy, ale bohužel... Vlastně máme ze všech příbuzných jen mou mámu. Nemyslím si, že bych byla konfliktní, spíš naopak. Vždycky si nechám všechno strašně dlouho líbit a pak pohár trpělivosti přeteče a já spálím mosty a totálně zruším veškeré kontakty. Nemám chuť si s lidmi, kteří mi záměrně ublížili, cokoli vyříkávat a vysvětlovat. Možná je to moc radikální, ale myslím, že už dokážu rozlišit něco zlého od nedorozumnění. Sice mě to chvíli štve, přemýšlím, co bylo špatně, ale pak to přejde a já vím, že je mi líp. Neumím se přetvařovat a tvářit se, že je to v pořádku, když není. Přítel to vidí stejně, ona mu taky párkrát hodně tvrdě ublížila. Ale i kdyby ne, vím, že by byl na mé straně a respektoval moje rozhodnutí. Naštěstí. Ještě kojím, snažím se často a zdá se, že to ještě funguje. :) Přikrmovat jsem nepřestala, ale dávám jen dvě velké dávky kolem oběda a večer. Snad to tak bude dobré. Dokud jsem malou vážila, tak jsem ji vždycky nakojila, pak přidala UM, to byl docela blázinec, myslím i pro ni. :00: Váha nám teď nějak blbne, pořád ukazuje něco jiného, tak se musíme obejít bez ní (a je to asi fakt lepší, bez zbytečných stresů). Jen doufám, že jsem ji nerozbila (půjčila nám ji doktorka), snad to bude jen slabými baterkami... Jestli se tomu dá věřit, tak si myslím, že má něco mezi pěti a půl a šesti kily. Nic moc, ale vypadá baculatěji. A hlavně je strašně dlouhá. Snad přes noc vyrostla ze všech dupaček. Malá Sklenaříková. :s:
In reply to Ahoj,to je mi moc líto.co by verushka
Ahojky, to se moc máš, že spolu vycházíte. Mně by se strašně líbilo mít v rodině dobré vztahy, ale bohužel... Vlastně máme ze všech příbuzných jen mou mámu. Nemyslím si, že bych byla konfliktní, spíš naopak. Vždycky si nechám všechno strašně dlouho líbit a pak pohár trpělivosti přeteče a já spálím mosty a totálně zruším veškeré kontakty. Nemám chuť si s lidmi, kteří mi záměrně ublížili, cokoli vyříkávat a vysvětlovat. Možná je to moc radikální, ale myslím, že už dokážu rozlišit něco zlého od nedorozumnění. Sice mě to chvíli štve, přemýšlím, co bylo špatně, ale pak to přejde a já vím, že je mi líp. Neumím se přetvařovat a tvářit se, že je to v pořádku, když není. Přítel to vidí stejně, ona mu taky párkrát hodně tvrdě ublížila. Ale i kdyby ne, vím, že by byl na mé straně a respektoval moje rozhodnutí. Naštěstí.
Ještě kojím, snažím se často a zdá se, že to ještě funguje. :) Přikrmovat jsem nepřestala, ale dávám jen dvě velké dávky kolem oběda a večer. Snad to tak bude dobré. Dokud jsem malou vážila, tak jsem ji vždycky nakojila, pak přidala UM, to byl docela blázinec, myslím i pro ni. :00: Váha nám teď nějak blbne, pořád ukazuje něco jiného, tak se musíme obejít bez ní (a je to asi fakt lepší, bez zbytečných stresů). Jen doufám, že jsem ji nerozbila (půjčila nám ji doktorka), snad to bude jen slabými baterkami... Jestli se tomu dá věřit, tak si myslím, že má něco mezi pěti a půl a šesti kily. Nic moc, ale vypadá baculatěji. A hlavně je strašně dlouhá. Snad přes noc vyrostla ze všech dupaček. Malá Sklenaříková. :s: