ahojte
ahojte.. tak jsem tu zas..zas na mě dopadla depka jak jsem již psala v deskusi SMUTEK a samota.. jsme bez přítele.už dva měsíce a já ne a ne se z toho dostat... řekla bych že je to čím dál tím víc horší.pocity viny se pořád motají kolem mě.. i když někdy si říkám že je dobře že nejsme spolu.. jenže o malou se stará a docela mi vychází vstříc.. teď jsem meli dohady kolem peněz, zima je za dveřmi a naše malá ještě nemá nic.. a na to jaksi nemám.. i když mi dává dost. tak jsem to nahodila a on na to dyť chodíš do práce a máš tolik a tolik a za co to utrácíš a tak.. nakonec jsem se dohodli tedy až po mým křiku.. a z něj pak vylezlo že jeho výplata teď dělá přes 40 tis. a má problém koupit něco své dceři. od té doby co odešel jí nekoupil vůbec nic.. ani jednu pitomou hračku. všechno kupuju já. si myslí že mi dá prachy a stačí a matko starej se.. dává mi dost tedy podle někoho.. 4,5tis.. ale jak sami víte tak malý dítě je drahá záležitost.. a nechci aby se na ní nějak škudlilo. samozřejmě někupuji to nejdražší ale taky nechci abych jí až z toho bue mít rozum musela říkat že nemám. to jsem nikdy nechtěla a proto jsem taky čekala tak dlouho s mimi. až budeme zajištěný. což jsem teď byli, ale sama to neutáhnu.. chci taky žít a ne jen počítat.. já vím, že je vás tu dost co jste na tom hůř než já.. ale já měla sen o krásný rodině co si jezdí po výletech a nemusí obracet peníze.. skoro jsem to měla.. kdy se s tím konečně srovnám. ještě jsem dneska dostala MS a jsem uplně v háji.. on je u mě doma a já jsem v práci a čučím a nic ani neudělám..doma mi stojí práce, tady mi stojí práce a já se začala litovat.. jsem úplná pitomka, která ve svých letech neví co má dělat.. kamarádky se mě nějak straní, aspoň mám takový pocit a já vlastně ani nežiju.. jo mam aničku, ale už zase melu z posledního. a nejhorší je, že on je úplně spoky.. je u své rodiny a to mu stačí. je svobodný.. že bych mu to záviděla??? asi jo. ale jen tu rodinu v které má podporu. tu já nemám.. ani nikoho kdo by mě politoval nebo pochopil.. vím že se nikdy nemám na nikoho spoléhat.. ale jsem si tak myslela.. cítím se hrozně opuštěná.. nemám s nikým popovídat a když jeho vidím jak je vysmátej tak bych ho praštila.. možná bych ho chtěla zpátky, ale nebylo by to jen z nouze cnost??, on nechce a má to vyřízený. během dvou měsíců je OK. to nechápu.. opustit rodinu a neprojevit trošku lítosti nebo smutku.. moc se v tom šťourám já vím. a každý večer si říkám, že od zítřka to bude OK jenže to trvá moc dlouho a nic se nemění. teď jsem ještě přišla na to že má výplata a RP a alimenty mi nějak nestačí. nikdy jsem nebyla na nikom závislá a dob kdy jsem neměla peníze bylo hodne a už jsem to nechtěla prožívat. teď jdo do krámu a počítám.. po X letech kdy jsem nemusela.hrůza běs...no jo je toho hodně co mám na srdci ale musím utíkat za mojí láskou aničkou.. jejeí usměv a objetí mě zase hodí trošku do reálu.. já bych chtěla být tak úžasně bezstarostná jak naše miminka.. děkuji všem co to dočetli až do konce a budu reagovat..
Ivis, a nezkoušela sis s ním promluvit, že by ses vrátila?? Mám z toho takový pocit, že lituješ, že ikdyž byl třeba v něčem na prd, tak s ním bylo líp než bez něho ...co říkáš.. Myslíš, že už by se nevrátil ?? My jdem s přítelem k sobě zpátky po měsíci a půl, měli jsme odluku a zkusíme to znovu, mám z toho sice strach, jak bude, ale bez chlapa asi hůř, nevím, jak sjte to měli vy.. A taky byl vysmátej, když byl sám, no bodejď by nebyl...bez starostí, malej jen u mě, sem tam přišel mrknout..no pohoda... :s: ani se mu nedivím, tady měl za zadkem věčně otrávenou a protivnou, uječenou babu...
ale zkoušela, jenže on v tu chvíli vypíná a vůbec mě neposlouchá... si říkám pořád jak budu silná a třeba se vrátí ale nejde to. při každem řešení se pohádáme.. dneska jsem mu řekla jstli by mi mohl z baráku přivézt zimní věci a on něco blekotal, že nechal v autě.. boty a něco a malý deky co jsou a pro velký dítě..tak jsemse ho jen zeptala jestli by mohla ta deka zůszat na baráku a hned bylo zle. že proč ho to nenechám udělat podle toho jak chce on.. absolutně jsem ho nechápala..já jsem se ptala jen na tu deku.. a pak tedy jako co tam má ?? jenže on je asi na mě alergickej.. nebo co.. jsem zvědavá jak půjdem spolu nakoupit malý věci..to se asi zabijem..teď mi psal, že hledá na netu židličku pro malou..a tu co našel se mi samo nelíbí a hned bude zle.. už to vidím.. tak mu to ani nebudu dneska psát.. a jasně že lituji.. je mi bez něj docela smutno..jenže na druhou stranu bych musela ustoupit jen já.. on má svojí rodinu a my jsme jen na okrasu. tedy anička.. jsem ráa že tobě to vyšlo.. a držím palečky ať to klape tak jak má... taky toho svýho chápu. má svobodu a dělá si co chce a hlavně je se svojí rodinou.. u mě byly jen povinosti a křik.. jenže on to řešit nechtěl a hlavně by mi ani nepomoh co se týká psychiky.. no nic budu doufat, že někde potkáme toho kdo nás bude mít rád víc než své bratry...
In reply to ale zkoušela, jenže on v by ivulík
Ivis, je to přesně jako u nás..psala jsem Ti předtím, měli jsme taky tu odluku, od včerejška je zpátky doma...Chovám se jakoby nic, nějak neskáču radostí ale nechci být ani odtažitá, prostě tak akorát..A přesně jak píšeš, tady měl jen povinnosti a řev ode mě, doma maminka s kompletním servisem, všechno až pod nos.. Taky si myslím, že tam byl spokojenější, nechci se s ním už ale hádat, nemá to smysl, dnes mi dokonce přinesl kytičku, tak jen chválím a zatím pohodka.. Na škaredou židličku se vykašli, pochval mu to, on se aspoň snaží, můj první manžel jí aspoň 5 let nekoupil vůbec nic, ještě jsem za něho měla platit jeho dluhy. Uvidíš, jak se to vyvrbí, přála bych Ti, aby Ti to s ním vyšlo, jenže u nás třeba udělal ten krok on, poslal sms, že udělá vše pro to, aby jsme to vrátili, já jsem palice tvrdá, já bych to ukončila..Někdy je lepší tu hlavu zohnout, ale já to třeba neumím...
s tím ohýbání hlavy máš pravdu a přesně vím o čem mluvíš.. taky to neumím a naučit se mi to nějak nejde.. a \chválit taky neumím. ale po téhle zkušnosti se vše budu muset naučit.. když ne pro tohodle chlapa tak pro jiného.. víš já myslím že on se nevrátí.. včera jsem byli nakupovat malý věci na zimu a já jí rovnou koupila dárek k narozeninám tak to bylo jenom hmmm... a když jsem se zeptala co jí kupí on tak řekl nevím.. a tak docela divně.. si říkám jestli ho to mrzí nebo ne... jsem horzně ráda že jste zpátky.. i když neskáčeš radostí.. u nás by to bylo ai stejné... jo a tu židličku kupuje jenom protože jsem mu to řekla co je všechno třeba..on se snaží já vím, ale na to jak ho znám tak to dělá jen proto, že je to tak správný. sám by asi nevymyslel nic a to jen z důvodu abych mu náhodu neřekla, že to tak nechci nebo náhodou nepřišla s jiným nápadem.. tak jak to bylo u tý židličky... je jsem mu řekla že vím kde mají levnější a už byl oheň na střeše.. přitom kdyby na netu hledal tak by našel taky. . jenže on by vzal první na kterou by narazil. ale to ho máš vidět když si má koupit něco on.. to je hledání a schánění.. no nic... budu držet palečky ať je to u Vás OK... a kdyby se ti chtělo písni na maila irruenza@seznam.cz.. myslím že jsem si v něčem hodně podobné a ty naši tatínkové taky... a když řeknu sobecky budu ráda, když si budu moct s někým pokacat i když přes maila
tak jsem to dočetla až do konc ea moc vám nezávidím... Být sama s dítětem v dnešní době nic moc... miminka máme, abychom si jich užili a koukám , vy místo toho musíte makat.. je mi z toho smutno... moc vám oboum držím palečky, aby se co nejdřív našel nějaký hodný partner, co vám z toho pomůže a bude mít rád vaše drobečky....
M&M
ahoj, jsem zatim 32.ty a take sama, paretnera mam uplne k nepouziti, nejen ze mi nic neda, ale jeste by neco chtel..takze budu delat az do porodu a do delani se rychle vratit, dyl jak 2-3mes s ditetem byt nemuzu, tak budu hledat "hlidani", tak treba si pomuzem...zalezi odkud jsi...az to bude aktualni, tak sem napisu...a doufam najdu neakou opustenou..ty se treba zaradis zpet k tem s partnerem...
In reply to ahoj, jsem zatim 32.ty a by rybkalucie
Ahoj luci,taky nejspíš zůstaneme sami s mimi,a to mám ještě syna velkého..chjo..můžu Tě nějak podpořit?
In reply to Ahoj luci,taky nejspíš by ronina
čtu tady vaše příspěvky a je mi z toho smutno.To jsou ti chlapi tak nezodpovědní,že opustí maminku s miminkem?Když chtějí zůstat sami,to si to nemůžou srovnat v hlavě dřív?Než je na cestě mimi?
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
já docela závidím....
jsem taky sama, alimenty zatím nemám vyřešené, protože jsem se před narozením malé nezvládla rozvést, takže nejdřív musím manžela vymazat z rodného listu, a potom donutit biologického otce, aby se nechal zapsat, ale to si nejsem jistá, jestli vůbec chci, protože z něho stejně moc peněz neuvidím, jestli vůbec nějaké...
na mateřskou nemám nárok, protože jsem ze zdravotních důvodů nechala delší dobu před neplánovaným otěhotněním práci a začala podnikat, takže musím povinně na 4-letou variantu - no asi víš, jaké peníze to znamená
takže: dále trošku podnikám (mám malou cestovku - vozím holandské studenty do prahy), a chodím učit, celkem 18 hodin každý týden - španělštinu a češtinu pro cizince. samozřejmě - když učím, tak buď beru malou s sebou, ale jde to opravdu jenom málokdy, takže řeším hlídání jak se dá - rodiče mám na opačném konci republiky, takže tam se nedá (bohužel, jinak bych mohla mít ještě i další hodiny učení, zrovna dneska jsem musela další učení odmítnout, protože když spočtu kolik bych zaplatila za hlídání, včetně cesty, tak se to opravdu nedá)