závislost na matce????

To k dětem patří. Přichází to v různém období, ale těch v těch 8 měsících je to docela běžný. Nic s tím podle mě nenaděláš, alespoň jsem na to zatím nepřišla :) V rámci možností kolem toho nedělám povyk, odcházím v nejnutnějších případech a snažím se přitom moc nenervovat, dítě to cítí. Vše, co potřebuju dělám, když spí, nebo ji beru s sebou. Nám to začalo v 8 měsích, to nehorší odeznělo asi tak za měsíc (bála se cizích i babiček) a ještě teď (10m) je těžký odejít z místnosti, aniž by se spustil řev, ale lepší se to - teď už leze za mnou :)

Tak u nas separacni uzkost zacala u maleho prave pred mesicem(ve 14mesicich),nenecha me v klidu ani na tom zachode,jen co zavru za sebou dvere,tak zacne sileny jekot.Drive to bylo v pohode,kdyz byl partner doma,tak ho vzdy nejak zabavil,kdyz jsem nekam sla,ale ted uz nepomaha ani to. :#o:

taky si užíváme separační úzkost, Naty to má od 6 měs, teď je jí 9,5 měs a furt to trvá. Taky doufám že to brzy přejde a dost mě to ubíjí. Nemůžu ani nikam na dýl odjet nakoupit nebo vyřídit a nechat hlídat mamku a tchýni už vůbec ne! To by se asi Natálka uřvala do bezvědomí, ta co dělá když jí někdo pochová jiný než já nebo manžel, to je děs. je to fakt na palici. Doma taky moc nevydrží sama v místnosti, přesně jak tady holky píšou, nechám ji sedět na dece ať si hraje a jdu na záchod nebo di udělat pití a v tu ránu začne hysterický řev a plazí se za mnou a řve dokud se neobjevím. Ach jo, asi je to pro ty naše prcky fakt nepochopitelný a krutý když se maminka ztratí ale věřme že to co nejdříve přejde. Přeju pevné nervy.

čauky nejsi sama, my to taky máme asi od 9 měs. ted nám je necelých 14 měs a zatím to nemizí. já se snažím na něho mluvit a vysvětlit mu, že maminka za chvilku přijde a někdy se to podaří i bez řevu. Nejlépe je ale, když mu zapnu nějakej film co má rád to se můžu ztratit třeba i na půl hodiny. čau lucka-www.lucie-zelena.wpenize.cz

já si myslim že to je úplně normální, dřív to nedělala, protože byla ještě malá, ale ted už chápe víc věcí a nejspíš se u ní začala projevovat separační úzkost. bojí se že jsi jí prostě zmizela. u nás už to trvá víc jak půl roku, ted je malýmu 17 měsíců a naštěstí už se z toho trochu dostává, už je zase moudřejší a chápe že když jdu za roh, opravdu jsem nezmizela. takže už jdu na záchod a malej histericky neřve, což je neskutečná úleva, po půl roce. ale bylo to fakt psychicky náročný, nemohla jsem se od něj hnout víc jak na 8 kroků, to už začal řev.
těžko říct, jestli se s tim dá nějak bojovat, já jsem šla na záchod (je to od gauče asi 15 kroků) a celou dobu na něj mluvila, ale prd platný. on se fakt bál, že jsem mu zmizela a to tomu dítěti nevysvětlíš, protože to prostě zatim nechápe. tak přeju pevný nervy

neuděláš nic,některé dítka jsou mamánci,máme úplně to samé akorát náš malý bude mít už skoro rok.Je na mě závislý už asi od půl roka jen co se vzdálím hned jde zamnou a řve dokud ho nevezmu k sobě.prostě jsme s nima nejvíc my tak jsou na nás tak fixovaní,když hlídají naši tak je závislý mamce s nikým jiným být nechce.jak je psáno níže je to syndrom separační úzkosti :-)

nevím, mám to samé :///: :00: zhruba od 7m a je nám 9m. a jinde než u mě, tatky a st. bráchy nechce být

to je jen separační úzkosta má to akždé dítě. je to jen přechodné období. my už to máme naštěstí za sebou. Buď s ní povídej jí ka jdeš a ber jí sebou. vím že je to občas na palici, ale OPRAVDU to přejde.