začíná mi přerůstat přes hlavu

17.10.2013

Ahoj maminky,potřebuju docela akutně radu. Mojí dcerce je 5 let,v září jdeme do školy. Byla strašně hodná,poslouchala,mazlila se,ale je to tak půl roku,najednou se strašně změnila. Je drzá,odmlouvá,na všechno má odpověd,ale je i zlá,mluví sprostě a kolikrát je i agresivní,že mě třeba plácne,a je na ní vidět jak je v tu chvíli vzteklá,úplně smyslů zbavená. Máme doma ještě osmiměsíční holčičku,ze začátku byla nadšená,se vším mi pomáhala,ale ted jí najednou sestřička přestala zajímat,nechce si s ní ani hrát. Probírala jsem to s ní horem dolem,ptala jsem se jí co má za trápení a že se vším zamnou může přijít a svěřit se,ale nic nepomohlo. Vždycky řekne že jí nic netrápí,chvíli brečí,mazlí se je hodná tak den dva a začne to nanovo. A já už šílím. Mám pocit že se u nás jen křičí. Nejsem zastánce fyzických trestů,tudíž jí nebiji,to už musí být. Pak je mi to ale vše strašně líto. Po nocích brečím a ptám se sama sebe co dělám špatně. Nechápu kam se ztratila moje milovaná milá holka. Je to strašnej fracek,ani nevíte jak mě mrzí tohle napsat a svém dítěti.Neumí se chovat ani ve společnosti,krom školky,tam je hodná. Ještě musím říct že nedělám rozdíli,snažím se oboum dvoum stejně. Je jasné že miminu se holt musím věnovat víc,ale jak třeba spí,hraju si s Verunkou,malujeme,zpíváme....já už sem fakt zoufalá,nevím kde jsem udělala chybu :r: :r:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Tak dámy, hrozná máma je taková, která dokáže dát svýmu dítěti do bot napínačky a nutí ho v těch botech skákat nebo matka, která svojemu dítěti způsobí popáleniny 3. stupně, protože ho háže do vany vařící vody nebo ho nechává vyhladovět až k smrti, máma, která svoje dítě týrá a šikanuje, máma, která svoje děti prodává chlapům a bere za to prachy, atd. Proboha zamyslete se nad tím, co tady nade mnou všichni řešíte, co ze mě děláte. Je mi smutno, z toho co tady vzniklo. Jen jsem chtěla zakladatelce diskuze říct, že možná kdyby byla drobet důraznější, tak by jí její dcera nepřerůstala přes hlavu a to ani z důvodu žárlení nebo z jakéhokoli jiného důvodu. Nejsem o nic horší nebo lepší než vy a nehodlám se měnit.

In reply to by Bohumíra

a je mi líto co tady vzniklo. Jen jsem potřebovala radu. Byli jsme spolu na tom výletě,tento týden jsme u rodičů,takže na ní mám víc času a je zlatá. Určitě žárlí,jenže co s tím udělám? Tatínek neustále v práci,jsem na ně sama a 8.měsíční dítě prostě potřebuje péči,ale snažím se aby mi pomáhala a byla pořád s námi. Snad se to zlepší.Nemyslím si že je ještě potřeba vyhledat psychologa,jak to tady pročítám,je to skoro všude.

In reply to by Betsabe

ježíšmarjá,holky fakt to nepřehánějte :00: :00: já taky nejsem zrovna pro fackování batolat,ale v něčem má maminka přeci jen pravdu... špatná matka znamená iopravdu něco trošku jiného než to,že prostě dám dítěti mírného facana,ne??Tak z toho zase nedělejte tragedii,prostě se stalo,maminka to vysvětlila a rozhodně mi to z jejího popisu nepřijde,že by to bylo nějaké týrané dítě... holt máme opravdu každý jiný názor na výchovu,někdo se dítěte nedotkne,jiný dá přes zadeka někdo holt dá pohlavek... zrovna dneska jsem byla v situaci,kdy by si dítě na zadek zasloužilo a nedostalo :( mimochodem-šlo o záměrné ohrožení jiných dětí (včetně mého),takže opravdu žádná prkotina... to si pak člověk říká,kde je vlastně ta hranice,kdy ještě vychovávat domluvou a kdy už opravdu rázně zakročit :?

to jsem nechtěla,jen jsem potřebovala poradit,ale koukám že je nás víc. O víkendu jsme byli jen spolu na vyletě,udělali jsme si pěkný den až do večera a bylo nám fajn. Od té doby je zase lepší,ale uvidíme,přijde mi že prostě žárlí,ale na druhou stranu mi pomáhá. Taky žijeme v domě s babi a dědou a děda je dost agresivní na babi a ona to vidí...je to mazec,musíme se obrnit trpělivostí a vysvětlovat a vysvětlovat. Já nejsem zastánce bití dětí i když je jasné že někdy to jinak nejde,ale určitě jí neřežu od rána do večera a nebudu.

In reply to by Guffanecek

Z toho, co píšeš, si myslím, že fakt žárlí - a je to úplně normální. Takže přesně, jak píšeš - vysvětlovat, posadit se k ní a dát najevo, že jsi tu někdy jen a jen pro ni a pak, že jsou chvíle, kdy prostě musí chvilku počkat a taky, že si můžete udělat pěkný den všichni - takových dnů vychytat co nejvíc :) Agrese v jejím nejbližším okolí není dobrý vzor, ale u nás se třeba nic takového neděje a první plácnutí bylo od malé na mně, ne naopak. Asi to máme i všichni v sobě už tak nějak zakódované v sobě...

In reply to by Bohumíra

Jéé ty jsi to tu tak hezky napsala..Potřebovala jsem ted najít nějaký podobný příspěvek o "fackách"protože jsem byla včera taky odsouzena za poplácání po obličeji když synek vyvádí hrozné věci(jako kousání sestřičky a házení věcí do záchodu atd..)

In reply to by Bohumíra

pořád je to dvouleté dítě, ať jsi mu dala silně či slabo, je to prostě malé děcko, které na sebe v tu chvíli chtělo upoutat pozornost, právě proto, že jsi se věnovala mladšímu. Je to tvoje dítě, tvůj život. Mi se tohle zdá přehnaná reakce. Myslím si, že občas na zadek je třeba (co se týká kašlání na mladšího sourozence - tam bych já tedy netrestala, nic tak hrozného přece neudělal), ale ne v tomhle věku praštit kdekoliv v oblastí hlavy, obličeje... to bych si klidně nechala na tu pubertu, tam si myslím, že to někdy i na místě být může ;)

In reply to by Bohumíra

Fackuj ho dál přes pusu, je to tvoje dítě. Já jsem šťastná za to, že jsem se k tomuhle nikdy nesnížila a že mi dcera občas dává zabrat, teď ve třech letech přichází druhé období vzdoru i přes to vím, že tohle neudělám. Přes zadek občas dostane (výjimečně) já spíš zakřičím a i to mě kolikrát mrzí, ale facka? To bych si musela nafackovat sama, kdyby se to stalo a vím, že v té chvíli jsem selhala já jako matka.

In reply to by jana a nela

Oooooo, paní dokonalááá... :s: já jako malá dostala facek nepočítaně, vyrostl ze mě velmi slušný člověk, možná i proto, že jsem byla včas usměrněna, pokud jsem byla už "přes čáru". Tyhle paní dokonalé mi lezou na nervy, bože copak nikdy nikomu neujely nervy? I přes to že dítě nade vše miluju? Jenže bohužel si myslím, že ty, co tady plivou a poučují jsou ty, co to nejvíc dělají.... :a: zkusme si každá zamést před vlastním prahem a tu moderní výchovu tak neprožívat.

In reply to by ajdai

Trošku přibrzdi a než napíšeš něco takového tak si nejdřív přečti co jsem tady napsala. Dokonalá nejsem, zameteno před svým prahem mám taky a na nikoho tady neplivu a nepoučuji. Svou dceru nevychovávám podle příruček, používám k tomu svou hlavu a selský rozum. Také jsem psala, že občas na ni zakřičím a občas na zadek dostane, ale k facce se nesnížím ikdyby se dělo cokoliv a rozhodně nebudu fackovat dvouleté dítě!!! Mě naši nikdy nebili a myslím si, že ze mě vychovali slušného člověka. A tvůj názor po přečtení tvého příspěvku je mi ukradený FACKOVÁNÍ A PLIVÁNÍ ZDAR

In reply to by ajdai

K tomuhle musím něco napsat - argument: "Naši mě fackovali a vyrostl ze mě slušný člověk" považuju za nešťastný. Slušný člověk - kdo to vlastně je? Ten, kdo se chová podle pravidel společnosti, je poslušný autoritám, jde s davem a vychovává tak i své děti? Nemělo by nám jít o něco víc? Co když obecně platné normy v určité situaci nejsou to nejlepší, co když ti fackovaní v sobě nenajdou dost odvahy postavit se zlu? Agrese vzbuzuje zase agresi nebo způsobuje únik - ani jedno není dobré řešení. Fackování jako výchovná metoda možná ve společnosti způsobuje víc problémů, než si umíme představit, stejně jako nezájem a lhostejnost k dítěti.

In reply to by renata 11

Vůbec mi nešlo o fackování či nefackování. Já jen totálně nesnáším netoleranci k názorům a postojům jiných lidí a toto trapné poučování ve smyslu to já bych nikdy neudělala a podobně!! Přijde mi dost nešťastné, když se tady dospělá žena musí ospravedlňovat jiným fúriím, které ji totálně ztrapní za něco, co vůbec nebylo hrozný. Prostě-vyrůstala v něčem jiným, má na výchovu jiný názor. Nebudu ji za to poučovat, že něco dělá blbě. Vůbec je to tu strašný slepičinec, už sem nikdy nevlezu. :00:

In reply to by Bohumíra

Myslím,že ti rozumím,raději bych Petříkovi jednou za čas dala lepana,kdyby to pomohlo,jenže on je pak ještě agresivnější a vzeklejší.To že na něj zvýším hlas,taky nepomáhá......Například včera,mi hodil do vaničky hodinky a to jsem mu 5x řekla,že nesmí. Dostal přes ruku,tak šel a vzteky kopal do dveří :? Jak už jsem psala,budou mu 4.Dříve se rodičům vykalo a respekt z rodičů měli i v dospělosti }:) Nyní je jiná doba,na děti se kladou daleko vyšší nároky,musí být dravé,zvládnout stres,ubránit se šikaně prostě prosadit se. My,jako rodiče je máme na život připravit,jenže upřimně často se v tom dnešním rychlém světě plácáme taky.Neexistuje 100% recept na správnou výchovu,řekla bych,že se to učíme metodou pokusů a i omylů. Nejsem zastánce častých tělesných trestů,snažím se vysvětlovat,ale občas už mi ujedou nervi a na zadek dostane,pak je mi to líto......

Holky,at jsou nektere komentare zarazejici nebo ne, myslim,ze i tak dekuji za tento prispevek, hodne jsem si uvedomila,at uz v dobrem i zlem a je pravda, ze vychova neni o jedne facce,po prdeli,ale o dlouhodobe vychove.Takze zatnout zuby a jit prikladem, at nam vyrostou vyrovnani dospelaci :one: :a:

In reply to by Jajda007

U nás zabrala klekánice, čertů se nebojí, taky se mi to nelíbilo, když s tím manžel začal, brzdila jsem ho ať nepřehání aby se to nezvrtlo, ale zabírá to, u nás to je ale převážně kvůli jídlu, 5x denně se rozčilovat aby něco málo snědla je za ty tři roky vyčerpávající, tak jsem ráda za tu klekánici, ale nesmí se to přehnat.

Něco podobného zažíváme často taky - jen zatím asi ve slabším vydání - máme čerstvě čtyřletou, vzteká se, někdy je agresivní na nás i na malou (9 měsíců). Nesmutni, je to jen období, které musí přejít - aspoň já si to říkám :) Prostě děti se vyvíjí a tohle všechno ke zdravému vývoji Tvého dítěte patří. Nemyslím, že bys udělala někde chybu - jen se podívej do komentářů, kam až jsou některé maminy schopné zajít (samozřejmě v nejlepší víře, že to dělají pro dobro svých dětí), než začneš křičet nebo na ni položíš ruku, napočítej si do deseti a představ si, co se v ní asi děje, že se takhle chová, zkus se do ní vžít - mně to fakt pomáhá. Držím pěsti :a:

Myslím,že by jste se tak měli zamyslet,po kom vaše děti jsou a na kolik procent se dá výchovou ovlivnit povoha vašeho dítěte. Asi se budete divit,ale getiku prostě nezměníte ani mlácením ani domlováním ba naopak. Pokud je vaše dítě hodně fyzicky trestáno,můžete mu přivodit v dospělost slušné psychick problmy např. hraniční poruchu osobnosti,hysterii atd.Můj malý syn je bohužel po mně,aktivní čilé dítě,hodně citlivé,sportovně nadané a po partnerovi cholerické.Proto k němu tak přistupuji. Tak si zkuste něco odbornho načíst,myslím tím fakt od někoho,kdo se psychologii věnuje.Ne nějaký tredy článek :n: a zamyslete se,jaké jste byli vy,v jejich věku a jak na vás působili tresty rodičů. Na mho partenra jeho nevlastí otec jen řval a Petr to bohužel aplikuje doma,jelikož nic jiného nezná,Proto mého syna nerada dávám k babičce,pokud tam děda je. Několikrát už jsem mu i vynadala.

In reply to by mklarinka

Je vědci dokázáno že genetika má velký vliv na povahu....asi 75 procent!!!!Takže např:Adoptuješ si dítě a může vyrůstat v dobré rodine a skvělím zázemí a stejně z něho vyroste člověk kterej bude lhát a krást jako jeho biologiký rodiče....ano jsou tam vyjímky ale opravdu výjmečně...... ;)

In reply to by Monina

A co jsi studovala prosim te? :D jako jasny 75%,ale s vekem se ten vliv velmi snizuje a to prave vychovou,sebevedomim(ne ve smyslu namyslenosti) a socialnim kontaktem.pokud adoptujes dite,je hlavnim faktorem,ktery hraje roli to,ze bud pochazi z nevyhovujici rodiny,nebo proslo ustavni peci a to vse prave v dobe,kdy se mu maji stanovovat citlive hranice...

In reply to by mklarinka

Na škole jsem měla psychologii,psychiatrii,několik let jsem vedla sanatorium pro klienty s duševním onemocněním,což znamenalo stálé vzdělávání.Mě to hrozně bavilo.Po té co mi zemřel syn,jsem půl roku načítala genetické materiály. Pokud dítě pochází z dysfukční rodiny,má samozřejmě v dospělosti psychické problémy,záleží na to jak je moc dítě stresováno. Jak už jsem psala,nejsem zastáncem fyzických trestů,ale občas jednu na zadek schytá.Tako oblast je velice složitá,psát o všem je na několik A4. Bohužel nemáš pravdu v tom,že adoptované dítě je problémové jen proto že prošlo nějakým ústavem. Dost záleží na jeho vrozené povaze,přesně jak píše maminka 75%

Ahojky, :k:
mám taky holčičku, 5 let, v září jde také do školy, je to pár měsíců co se začala chovat drze, vlastně od doby kdy se nám narodila druhá holčička, které je teď půl roku. Žárlí na ní, dělá naschvály, ječí, odmlouvá, neposlouchá.
Bohužel jí to nadšení z miminka a pomáhání také vydrželo jen chvilku. Také se snažím si s ní hrát a věnovat se jí když miminko spinká. Je to prostě asi takové období.
Ale musí se to zvládnout, určitě bude líp, je to prostě jen pocit že už ona není ta jediná, proto kdykoliv můžu jsem s ní.
Taky když neposlouchá tak zvýším hlas a když ani pak neposlechne a je hodně drzá tak jí jednu plácnu po zadku, musí si uvědomit že poslouchat se musí, ale bitá není.
Na mojetehotenstvi už nechodím. Od doby kdy se tu maminky začaly chovat tak jako je v tvojí diskuzi. Je to tu samá agrese, napadání - úžasné super matky a špatné matky, diskuze o pravopisných chybách....

No nic, držím palce ať to v klidu zvládnete přejít tu krizi a neboj určitě bude líp ;) u nás snad také :€s€:

holky,vy mě bavíte zase :s: :s: a víte,co by mě zajímalo?Když jsou tady ty fanatické zastánkyně výchovy bez trestů a naopak i zastánkyně fackování malých dětí a všechny máte dokonale vychované děti,tak komu patří ti paňáři na ulicích????Tím nemyslím vztekjící se tříleté dítě na ulici,tím myslím ty spratky nevychované,co všude flušou,hází vajgly,uráží staré lidi,dělají bordel a podobně???A že jich po těch ulicích běhá víc než dost-tady teda určitě :00: :00: mě by zajímalo,jestli jsou to děti bité nebo nebité,asi začnu dělat průzkum,doufám,že nedostanu přes držku :s: :s: :a:

In reply to by lucininenka

Luci, možná by i stačilo, aby se rodiče zajímali, co dělají jejich děti mimo domov. Nedávno jsem viděla děcka ze základky...holka-kluk, rvali se, plivali po sobě, on ji tahal za vlasy po zemi, dalších pět na to čučelo, jeden natáčel na mobil...o pár dní později jsem potkala tu holku s maminkou, chovala se jak premiantka, slušně vychovaná. Nehledě na to, co se děje ve školství, případ nedávno z autobusové zastávky, kdy puberťáci dělali bordel, stála tam s nima učitelka a jeden starší pán řekl té učitelce, proč je nesrovná a odpověď jednoho puberťáka byla, že ta p.ča už na ně nemůže, že jsou mimo budovu školy, no máš slov???? :? Zlatý vztekání pětiletýho dítěte, už teď jsem zvědavá na pubertu. Nemají z ničeho respekt, učitele mají na háku, rodiče taky, co z nich vyroste?

In reply to by happynka

no a to je přesně ten případ,kdy bych byla schopná dát puberťákovi facku-kdybych tohle zjistila :00: právě si myslím,že spousta rodičů-ať trestajících nebo netrestajících-nemá ponětí o tom,jak se dítě chová mimo domov :( jasně,doba je taková,že asi málokdo má čas na to,aby dítě stopoval ze školy,jak se chová v jejich nepřítomnosti-a prosím bez pardonu,jinak se to moc zjistit nedá... dítě se tím určitě chlubit nebude a pokuď někdo přijde,řekne něco podobného a dítě to zapře,tak vám stejně nezbývá nic jiného,než věřit dítěti-nebo aspoň já bych to udělala... takže ano zdravě sebevědomé dítě ano,drzého fracka,co nebude mít respekt z ničeho teda nikdy :n: :n: a kdyby mi k tomu mělo dopomoci pár facek,tak je klidně dám,to se zase přiznám :) a to opravdu nejsem zastáncem bití a mé dítě dostává opravdu výjimečně-přes zadek a pár plácnutí,ne mlácení,abych zase nebyla špatně pochopená :///:

In reply to by lucininenka

Dalo by se to zjistit, pokud by rodiče spolupracovali se školou, na rodičák nechodili jen z nutnosti, ale zajímali se a případně trestali, ale když i rodič doma řekne, že učitelka je kráva a že si na někoho zasedla, jako pardon, nebyli jsme zlobiví, ale než se naši vrátili z rodičáku, tak se nám klepaly prdelky, měli jsme z učitelů respekt, protože jsme tak nějak tušili, že rodiče a učitelé jsou spiklenci. Dnes jsou učitelé chudáci a to už i ve školkách, tam se rodí ti smradi, co pak na základce dělají bordel :00: jsem zastáncem správně mířené klidně i facky, pokud to má význam, nesmyslně mlátit dítě nikdy, ale vychovávat ano.

tohle bude na tuti sourozencem....je to tezky.....nebiju deti ale v urcitych pripadech dobre mirena vyda za 1000slov
davej ji najevo co muzes a zbytek je na ni...az mensi trochu poroste tak si budou hrat a bude to fajn delat vse spolu-...mam to samy :)
hlavu vzhuru :)

Holky,docela by mě zajímalo,zda jste s dětmi,ktere se nadměrně vztekají,či chovají se jinak byli u psychologa. Hodně maminek zde píše,jak se ovládají,další,že domlouvají a čekají až období přejde. Snažítě se hledat příčinu?????? Nemyslím si,že facky něco řeší,ale přiznám,že Petříka občas plácnu po zadnici. Sprcha byla pouze jednou a to byl fakt v afektu. Při prvním vyšetření nám psycholožka řekla,že je zcela normální jen špatně reaguje na příchod sourozence. Jasně,kdybych ho mlátila za každou věc,která se mi nelíbí,byl by bit od rána do večera a to fakt nechci. Nechci aby se mě bál,jako já se bála mámy. Myslím,že nejsem nezkušená matka,jen nejstarší decra byla neskutečně hodná,vše si dala vysvětlit,proto za 13 let dostala na zadek pouze 2X.

Jsem moc rada,ze muzu cist tyhle diskuze,protoze mam doma syna necelych 4,5roku a posledni tydny jsem si lamala hlavu,co se s nim stalo. Obcas mi bylo do place,kam se podel muj hodny milacek a jaky vztekloun a mrcoun se z nej stal. V lete se narodila sestricka,tak jsem "poucena" z diskuzi a kamaradek uz dopredu vse vysvetlovala,u nas se hodne mluvi tak aby nezarlil. A byla jsem rada ze obdobi vzteku a vzdoru 3 let(to jsem si myslela)se nam vyhlo a ono to prislo az ted. Zijeme od jeho 3 let v USA a tady se na dite sahnout nesmi(doma mozna),v Cechach jsem ho obcas placla pres zadek(malo,vyjimecne), ale tady se vse jen vysvetluje,ale je to hezke sledovat jak jsou tu rodice na deti hodni(ikdyz nekdy jen kroutim hlavou,ze ja uz bych asi zvysila hlas,no jak kdo). Syn je znamenim lev,takze o to vic :s: kdyz jsem ho nekdy placla(to uz jsem s nervama nevydrzela-nema to smysl,ja pak nestastna,co jsem to udelala,ze nejsem dobra mama a on mi pak v placi rika:maminko to mi nedelej...)takze se snazim taky pocitat a uklidnit se,vydychat,pak na nej zkousim odvest ho jinam-jina mistnost,zabira pocitani do 3,jinak odpoutat pozornost nebo ho nejak zabavit,namotivovat,hodne pomaha prevest to v legraci,no a pak vysvetlovat(jednou jsem teda pouzila-naznakem- studenou sprchu,to mel hysterak). Beru,ze to je jen urcity stupen vyvoje a jeho rustu,obdobi,ktere snad brzy prejde. vzdy si predstavim mou mamcu,ze nas nikdy neuhodila,ze mela s nami trpelivost. U nas jsem ja ta prisna z rodicu,ale chci aby znal hranice a mel k nam respekt,vedel,co muze a kam uz jit nemuze,tady podporuji deti,aby se k sobe hezky chovali,respektovali ruzne narodnosti,pomahali si..Tak jak pisi holky, zkusit s nim travit cas o samote,dat mu urcita privilegia starsiho a vetsiho a mluvit.Snazim se rikat proc se zlobim nebo proc jsem nervozni atd-kdyz mala place..taky mu davam proctor aby byl sam-aby umel travit cas sam a zabavil se sam-ve skolce je cely den a tech podnetu je azaz,potrebuje klid,ve skolce kdyz zlobi-jdou na zidlicku,kde jsou sami a muzou premyslet a hlavne si nehraji s ostatnimi-to zabere rychle. Jinak manzel spis uplaci-budes hodny dostanes to,pojedem tam atd akorat neni dusledny,njn prvni dite je holt zkusebni. ohledne tech trestu-nemuzu ho placnout a pak kdyz on placne jineho nebo me,rikat-to se nedela,kdyz to ode me vidi,taky si rikam,az budu stara a nemohouci-taky by se me nelibilo,kdyby mi nejak ublizoval.Jednu chvili se u nas taky kricelo,ale neni to k nicemu,spis jdu pryc se uklidnit nebo ignoruji nez ho to prejde a da se s nim mluvit, proste nam roste a vytvari si svou osobnost,holt se musi projevovat.a hlavne-kdyz vim,ze jsem to prehnala-omluvim se a ucim to I jeho.

In reply to by zdeniq

Proboha,vy supermatky,jdete se vycpat!Ty vase liberalni vychovy uz me fakt lezou krkem!kamenujete tu kazdou,ktera snad nekdy na fdite vztahla ruku a vubec vam nedochazi,ze diteti naprosto zkreslujete svet!zivot JE o autoritach!sakra ja jsem matka,mam za dite odppvednost,tak mi nebude skakat po hlave!celej zivot se bude potkavat s tim,ze jsou chvile,kdy musime sklopit usi a uhnout pred autoritou!proste si NEJSME vsichni rovni,nezijeme v komunismu ani v ere kvetinovych deti...

In reply to by mklarinka

Hranice mít dítě musí, je to nutnost a i děti je potřebují,ale jdou nastavit bez trestů,život o autoritách?To je přesně výsledek téhle výchovy,dítě sklopí uši bude poslouchat autority i když nebude spokojené,nenaučí se samostatně rozhodovat,respektovat druhé,protože proč by mělo,jako promiň,ale tělesný tresty,nadřazenost,to není výchova,ano usměrníš tím dítě,ale to dítě v tebe přestane mít důvěru,párkrát plácnout přes zadek?Jistě,pak se všichni diví v pubertě,že děcka lžou, zamlčujou před rodiči svoje názory,nesvěřují se jsou stále agresivnější protože proč já bych jí nemoh natáhnout někomu když moje rodiče můžou dát přes zadek mě?je to přece "normální"!a proč bych se měl svěřovat když za to akorát jednu chytnu,o tom jak se řeší problémy nevědí zhola nic,najednou jsou bezradní,jdou ve všem tou nejednoduší cestou at už padni komu padni nebo ze sklopenýma ušima s davem.Já nejsem žádná supermatka,děti mám tři a občas bych z nich vyskočila z okna,je strašně snadný když ti tečou nervy,prostě dát přes zadek nebo facku a vyřešeno,jenže on se tím problém neřeší jen se odsune.Podle mě když říkáš,že život je těžkej je o autoritách taky bys to dítě měla naučit,že ne všechno se řeší tou jednoduší cestou,že věci dají práci,jasně ono to dá víc práce,vysvětlování,stojí to nervy,které často nemáme,jsme vyčerpané a unavené,dítě ječí,vzteká se,chápu.Jenže si stejně myslím,že takhle si "usnadnit" výchovu se nevyplácí.A moje děti mi rozhodně po hlavě neskáčou,jsou živé,někdy protivné,máme všeho chuť od dětské puberty po uplakané mimi a fakt nejsem "super" matka s populární americkou výchovou "smíte všechno".

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

K holcicce Ti gratuluju,jiste se ji vyhlo i obdobi vzdoru,kdyz ti nikdy neudelala scenu.V tom pripade si dovolim tvrdit,ze jsi ani nemohla byt v situaci,ktera na zadek vyzaduje. To ostatni je krasny,ale asi to nebude tim,ze nedostava na zadek,jako spis tim,ze ji jdes dobrym prikladem.a pokud mas pocit,ze se v zivote pred autoritou isi nesklapi,nechtela bych byt ucitelkou tveho ditete...pak to vypada,jak to vypada

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Predstav si,ze vim.a vis ty,co se skryva pod pojmem "biti"? Proste to tu nafukujete a cpete ostatnim,jaky jsou debilove,kdyz daji diteti na zadek...

In reply to by mklarinka

Já myslím, že to tady nikdo nenafukuje a jak jsem si to vše pročetla tak téměř všechny maminky tady svému dítěti občas na zadek dají, některé více, některé méně, tady se většina pohoršila nad "fackováním" dvouletého dítěte a převážně za úplnou hloupost. Prostě si nemůžu pomoct, ale je to bezbranné dvouleté dítě a proto já maminku která se k tomuto sníží odsuzuji bez pardonu.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Vsak jasny,facka je ponizujici a hloupy gesto,to je pravda.nesouhlasim proste ani s jednim extremem a tady se to uz zas svezlo k tomu,ze trpelive supermatky odsuzuji i na zadek...

Každé dítě je trochu jiné, takže asi univerzální rada neexistuje. Z vlastní zkušenosti ale vím, že kolikrát jedna na zadek nebo přes ruce (myslím plácnutí, ne nějaké surové bití) nic nepokazí. Mě a sestru vychovala mamka sama, jsem o 2 roky starší a měla jsem i přísnější výchovu - dostávala jsem snad denně, a když jsem hodně zlobila, tak došlo i na řemen nebo rákosku. Zato na sestru bylo jen tytyty a vysvětlování. Dnes je mi 25, mám dodělané dvě vysoké školy, už od prváku jsme pracovala a starala se sama, mám stabilní vztah a i s mamkou mám hodně hezký vztah. Sestra naopak čeká, že jí všechno spadne do klína, nepracuje, nechává si všechno od mamky platit a nemá k ní žádný respekt, klidně je k ní i vulgární, je to ta "silná a sebevědomá osobnost" - tedy pokaždé musí být po jejím, neuznává vlastní chybu a názor jiných. Takže podtrženo sečteno - občas facka fakt neuškodí a opravdu se nemusíte bát, že z toho bude mít dítě trauma. Pokud přijde jen tehdy, kdy je opravdu zasloužená a dítě ví, za co ji dostalo, vyroste z něj normální dospělý, který ví, co si může dovolit, a kde naopak už jsou v právu druzí :one:

Můj názor je, že je to patří k přirozenému vývoji dítěte. Moje dcerka má 4,5 a má taky takové stavy, kdy držkuje. Já myslím, že oni tápou v tom, jaký vztah k nám mají mít. Trávíme s nimi spoustu času a někdy je asi taky trochu frustrujeme tak, jako oni nás. Musí se naučit ovládat své emoce a to chce čas. Když držkuje moje dcerka a někdy I vidím, že mě chce uhodit, nebo kopne do židle, tak ji vezmu stranou a v klidu ji říkám, ať si uvědomí jak se chová a jestli si myslí, že je to akceptovatelné. Pošlu ji do pokojíčku se uklidnit (někdy ji tam musím došoupat proti její vůli), zavřu dveře a ona po chvilce příjde a omluví se za své chování. Pokud se takhle chová, když máme návštěvu, tak ji vždy vezmu bokem a kárám, tak aby to neslyšeli a neviděli. Nikdo není ráda peskován před zraky jiných. Nechám ji třeba u nás v ložnici, ať se uklidní a po chvilce příjde vyměněné dítě. Občas taky počítám do 3 a když dopočítám tři a ona se chová stejně, tak jde sedět na pár minut na svou postel. To většinou funguje, takže už při 2 přestane. :). Nikdy jsem se nemusela snížit k fyzickému trestu, tak jak doporučují některé maminky níže. Nás taky nikdo nemlátí za to, že jsme udělali chybu.
Jo, vychovat dítě stojí pěkné nervy. Ještě jsem chtěla říct, že k manželovi se takto nechová. A to protože je jí čas trávený s ním drahý. Někdy jsem večer zralá na panáka :). Já myslím, že to přejde.

In reply to by Andrejka80016

no vidíš,my to děláme taky-že posíláme pryč a to mi tady zase někdo psal,že je to tky špatně,že jim zaděláváme na to,že v budoucnu budou utíkat od problémů :00: :00: každopádně u nás to funguje dobře,takže to používám dál,je to lepší než dostat na zadek-pro mě i pro něj ;) opravdu každý má jinou metodu a u nás dát na zadek moc nefunguje,tohle funguje dost spolehlivě.A ano,existují děti,na které platí obyčejná domluva a existují děti,na které domluvy prostě nefungují,i když vysvětluješ horem dolem-náš bohužel patří k této skupině.V určitých chvílích můžu vysvětlovat jak chci a stejně je to k ničemu :(

In reply to by lucininenka

podle mě to utíkání od problemů není, dítě se v tomhle případě potřebuje uklidnit a zkrotit své emoce a zamyslet se nad svým chováním, pokud se příjde omluvit s tím, že ví, že to bylo špatně, tak je problem vyřešen. Takhle by se měl chovat I dospělý. Ono v té chvíli, kdy je dítě v ráži mu něco vysvětlovat nemá cena, ale promluvit si o tom, po tom co se uklidní myslím, že s 4letákem jde.
Každý má ovšem jiný názor.

jasný - starší sourozenec chce pozoronost, protože si uvědomil, že je tu ještě mladší, kterému se věnujete a není už ten jedináček. Asi by bylo fajn, si dělat nějaké společné akce jen vy dvě. Nechat manželovi, babičce, dědečkovi mladší dcerku a jít si na kafíčko, něco pokoupit, chodit na nějaký kroužek jen s ní, prostě věnovat jí čas, který budete mít jen společný. S mladší jsi, když je starší ve školce a pak asi pořád spolu? tak to zkus rozdělit, aby pochopila, že jí máte pořád stejně rádi a nic se nezměnilo.

Já bych nesnesla aby mě jí dítě pláclo jelikož já mám zodpovednost za něj takže bude respektovat co řeknu.Mám syna 13 let a je fakt že pár facek schytal a to převážne za sprostá slova jelikož já tak doma nemluvím a on nebude taky a pak dostával za lhaní a výsledek přežíváme pubertu relatyvně v klidu jelikož mě stačí říct jestli jednu chce hned a nebo jestli se srovná.A musím ti říct že poslední jsem mu jí plácla v 7 letech od té doby nic.Jo a ještě abych ho nemusela pořád bouchat tak jsem zavedla počítání do 5 a pak že dostane a dostal jen jednou a zafungovalo.A nejsem zastánce nějakého mlácení jelikož mě to vždy mrzelo když jsem to musela udělat ale jinak to nešlo.Držím paalečky at vyhraješ :one:

Na nektere komenty radeji nebudu reagovat ale kazdopadne chci jen rict, ze kazde ditko ma urcite etapy vyvoje musi se skoro denne potykat s necim novym vsemu se naucit, poznat, zjistit principy apod. Jak v rodine, tak mezi vrstevniky ... to ze se dite ze dne na den zmeni je normalni, ma nejakou zkusenost, zkousi a uci se tim, mlatit dite za kazdou kravinu je nesmysk a tak vychovate dite co nema sebevedomi, neumi se samo nejak branit a pozdeji ve vztahu bude ten co bude drzet hubu a poslouchat jen proto ze to takhle ma zazite odmalicka... nekdy je lepsi je neco udelat mami vychovne ramce, jsou to deti, je lepsi si s nimi popovidat, vice se jim venovat nez je triskat, to jim nic neda respekt si dite ziska predevsim duverou a ne tim ze jen ceka kdy prileti facka, tot muj nazor, chapu ze nektere matky jsou uz psycho z deti ale ja se vzdycky zhluboka nadechnu pockam chvilu a pak jednam nez bych kazdou kravinu odmenila fackou, nekdy i moje nezbednice zlobi, zkousi kam az maminka povoli a co uz ne chytnu ji divam se ji do oci a reknu co dela spatne a proc to dela a jednoduse vysvetlim tak aby to chapala jak to beru ja, nekdy jsem po ni dost rvala ale videla jsem ze to nikam nevede ze jen ja jsem jak blazen, takze to jsem na sobe taky zmenila a jsem rada zvysim hlas jen opravdu kdyz je to vazne, a vidim ze se meni ze dne na den, zrovna treba nastupem do skolky mam doma trochu jine dite ale to je proste normalni ze nez si na vse zvykne, zzije se s jinym rezimem, pristupem, detmi atd. Bude holt jina... zkuste s malou neco vymyslet jen vy dve spolu nekam chodit pravidelne treba bazen atd.. a uvidite ze spatna neni, jen se proste meni, ale urcite to bude lepsi casem...drzim pesti,

In reply to by lenkarudinska

Všeho s mírou. Ona taky ta dnešní generace nezdravě sebevědomých dětí, kteří si myslí, že jsou pupek světa a nemají úctu k nikomu a ničemu, taky není zrovna šťastné řešení. Samozřejmě v jednom kuse mlátit dítě to je hnus a selhání rodičů, ale někdy je opravdu lepší jedna přes zadek, než tisíc slov. A je taky jasné, že jsou děti a děti a s jedním to jde celkem dobře zvládat slovně a druhému to člověk může vykládat horem dolem, ale stejně ani za mák neposlechne. Já mám dceru dva roky a je mi jasné, že to náročnější období máme teprve před sebou, protože zatím to spolu zvládáme v pohodě. Někdy už teda taky vystrkuje růžky. Takže matce pětilehé holčičce, toho moc neporadím, jen jsem chtěla zareagovat na to "sebevědomé" díte. Trošku více pokory by ta dnešní mládež opravdu snesla.

In reply to by Iveta1986

Presne tak, jako me tu zarazilo chovani k dvouletemu diteti, matka zrala k psychologovi minimalne... a male je chudak, lituju... tohle je na me moc a jsem rada ze se ostatni maminky neboji reagovat, vseho proste s mirou ale kvuli kazde blbosti lisknout decko, to nepochopim nikdy... a jeatu u tak maleho prcka jsem zvedava jak si poradi az prijde obdobi vzdoru a bude treba dva roky trvat to ditko asi zabijou... pitomci

Ahoj....mám doma to samé. Malá bude mít 4roky a miminko 8měsíců. Sárinka poslední dobu strašně zlobí, odmlouvá, na vše má odpověd. Chodí se ale i tulit, pusinkovat...Nevím kam se mi poděla ta hodná holka, milá, poslušná, né..toto torpédo, zlobidlo a taky ufňukánek. Pořád i brečí..neumí něco říct normálně... Tak si říkám., že snad puberta, vzdor..nevím. Miluji ji, ale říkám si také..a zaslzím..kde jsem udělala chybu...

Ahoj,mám to samé,jen syn je mladší,budou mu 4 roky. Ve školce je prý docela hodný,nevzeká se,ale prý tam nemluví. Doma je to hrůza a co se narodila dcera,6 měsíců,je ještě horší.Minule dostal jednu přes zadek,jelikož opět dával prsty do cd přehravače,strašně se rozzuřil,prásknul dveřmi,že málem vylítlo sklo. Vynadala jsem mu a tak vzal skleněný hrnek a mrštil s ním po televizi,no naštěstí minul. To už jsem nevydrřela,naseklala jsem mu a osprchovala :( Jsem z něj zoufalá,jdeme znovu k psycholožce,ve školce tvrdí,že má pravděpodobně poruchu,vypadá to na formu autismu.Špatně se vyjadřuje,má horší výslovnost. Fyzické tresty používám jen málo,ale fakt se mám co držet,začíná být nezvladatelný :n: Tak se mu snažím věnovat,ale jsem na něj sama,tatínka sice máme,jen je stále v práci :?

Ahoj, možná mě teď spousty maminek odsoudí, ale myslím si, že dobře mířená facka a v pravou chvíli ještě nikdy nikomu NEUBLÍŽILA(myslím ted především na děti, nikoli třeba na manželský pár nebo roztržky mezi dospělými). Mám doma 2 děti, jednomu je 2 roky a 2 měsíce, druhýmu 6 měsíců. Jsme celkem přísní rodiče, ale milující. Ve chvíli, kdy dělá něco, co nemá, tak dostane facana. Nemluvím o tom vyrazit mu zuby, ale tak aby si to pamatoval, když byl menší dostal na prdel. Nikdy se mu za to NEOMLOUVÁM. Prostě dostane facku a jedeme dál, řeknu mu, že se zlobím, proč se zlobím a že nechci aby se to příště opakovalo. A musím říct, že se to u nás vyplatilo, jakej bude za 3 roky samozřejmně nevím, ale ted jsem spokojená a budeme to praktivovat i u druhýho. Jsou od sebe 20 měsíců. Když jdu s nimi ven a starší jede na monotorce a já tlačím kočár, potřebuji vědět, že ze mě má takový respekt, že si nedovoli neposlechnout. Prostě výchova cukr a bič. Prostě slova někdy nestačí, pokud by mě moje dítko ve vzteku pláclo, tak bych mu ukázala, co bude následovat a určitě by se mu to nelíbilo. Pak je dobrý být důsledný, co řekneš to platí. Třeba dneska ráno - malej skoro nic nesnědl ze snídaně - řekla jsem jak chceš, ale v krámku nekoupíme žádnou naminku a opravdu jsem toho dosatála a on pak pořád říkal, že když nepapal snídani nebude žádná čokoládka, bonbonek ani řezík a když mu řeknu, že zlobil a nic nedostane, tak mu taky nic nedám a upozorním na to i okolí. Ted už nám na něho prakticky stačí pohled nebo drobet zvýšit hlas a přesně ví, že se má zklidnit. Mazlím se s nim od rána do večera, facku třeba nedostane týden i dva, ale když jí chytne, hodně si jí pamatuje. Měl kašel a tak mu říkám, dej si ručku před pusinku, jednu dobu to dělal, bylo to něco novýho a pak u toho odmlouval, že to dělat nebude, několikrát jsem na něho houkla, ale nepomohlo to, pak stál u mě - zakašlala, upozornila jsem ho na ruku, řekl, že ne a už jí měl - v pravou chvíli dostal facku a od tý doby si nikdy před pusu když kašle nebo kýchá nezapomene dát ruku a já ho za to náležitě pochválím.
Pardon za román, ale jednou větou se to napsat nedá. Bud víc přísná a čím dřív začneš, tím líp. Bohunka

In reply to by Bohumíra

Ať si to chceš nebo nechceš přiznat, Tvé výchovné metody budou mít s největší pravděpodobností ten efekt, že z dětí budou lidé s nízkým sebevědomím. Facku mohou používat taky jako dorozumívací prostředek, když někdo nebude něco dělat podle nich - učíš je totiž, že takhle se řeší problémy. Je taky možné, že si netroufnou před autoritou hájit svá práva. Dovedeš si představit, co za problémy teprve mohou přijít třeba v pubertě? Za facku se Ti Tvé vlastní dítě v 15 vysměje nebo Ti ji vrátí, na to se připrav.

In reply to by Bohumíra

Ahoj.
Na tohle se nedá nereagovat, promiň.
Nejsem z těch co by dítěti nedali na prďku, když to opravdu jinak nejde, ale tohle je podle mě příliš.
Nikdy bych dcerce nedala facku, do hlavy a obličeje to přeci není normální :( je jí 5, někdy je hodně drzá a nejde to jinak než že jí jednu lupnu na prdel ale do obličeje? ...
Měla by jsi se zamyslet nad svým chováním, nad tím že jsou prostě věci, které se nedělají i když ti připadají správné, tak nejsou...
Je mi tvých ještě maličkých synů celkem líto, myslím si že mají věk ve kterém ještě tolik věcí nepochopí .
Teprve se učí, poznávají svět, vím že někdy děti hodně zlobí a neposlouchají, ale to že si nedá ručičku před pusu není důvod k tomu dát facku :(
Je to jen můj názor přeber si ho jak chceš, já sem už nechodím jen občas nakouknu, ale tohle jsem musela.
Ty jsi maminka, jsou to tvé dětičky, takže si to musíš všechno dělat podle sebe a podle svého mínění, ale napsat jsem to musela že je to prostě hodně přes čáru... :a:

In reply to by Bohumíra

Je mi líto, že jste to pochopili, tak, že ho od rána do večera řežu jak žito.... ale dalo se to čekat od maminek, které to tak nedělají, ale raději svoje děti přemlouvají a donekonečna jim domluvají, aby něco udělali nebo naopak neudělali, mají s nimi histerické výstupy na ulicích, neumí se chovat, jsou agresivní atd. Psala jsem, že taky nedostane tyden, dva klidně i víc...ale to už jste asi byli celý běsný :-). Nevěřím tomu, že by se mě synek bál. Děti bojících se svých rodičů vypadají jinak. Užijeme si ohromně moc legrace, u nás se pořád směje, zpívá, povídají si pohádky, chodíme plavat, na výlety atd atd atd, ale když je potřeba, tak prostě zakročím, aby mě nějaký vzteklounek doma neplácal ve vzteku. Nechávám ho být osobností, ale kdybych takhle přísná třeba nebyla, bůh ví, co bych doma mohla mít za "fracka" a pak bych třeba taky řešila, že ho nezvládám. A přijde mi dost divný, omlouvat se dítěti za to, že jsem mu vynadala nebo pleskla. Je těžký takhle virtuálně něco řešit, protože nežijete u nás doma a ani v našem okolí a naznáte nás. Nemusíte se o něho bát ani ho litovat, je v dobrých rukou své maminky, která ho miluje...ale občas hold dostane vychovnou. Bohunka

In reply to by Bohumíra

Já pořád nemůžu uvěřit, že píšeš o výchově dvouletého dítěte a tvé chování ti přijde normální a ještě upozorňuješ na to, že někdy nedostane týden i dva :n: Já jsem při čtení tvého příspěvku rozhodně běsná nebyla, musela jsem si to přečíst několikrát, protože se mi tomu nechtělo uvěřit. Vaše výlety, zpívání, a nevím co ještě není pro milující rodiče žádný nadstandart, to jsou naprosto běžné věci. Mě dcera v roce a půl taky kousla třikrát, v tu chvíli mě ani nenapadlo, že bych jí to oplatila nebo jí za to uhodila, vysvětlila jsem jí to a teď jsou jí tři a doteď to nezopakovala. Jedno období vzdoru už máme za sebou, bylo to náročné, občas na zadek dostala, ale dát(v tvém případě dávat)dítěti facku to je na mě hodně silný kafe. A dát mu facku za to, že ve dvou letech si nechce dát při kašli ruku před pusu...radši nechci vědět co vymyslíš za tresty za pár měsíců. Moje dcera je od narození velice živé dítě, občas musím křiknout a přesto potom přemýšlím jestli to nešlo vyřešit jinak, doma se občas vztekne(není to časté), venku mi udělala scénu jen jednou, domlouvala jsem jí, nepomohlo, tak ji vzal tatínek ze hřiště(kam hrozně ráda chodí) došli domů, po cestě se uklidnila, povídal si s ní, vrátili se a přišla za mnou a řekla mi, že se omlouvá a že to už dělat nebude(měla jsem slzy v očích jak jsem byla na ni pyšná, že to dokázala říct)a já ji za to objala, ona to prostě musela vydýchat a já jsem ráda že jsme jí ten čas na to dali,je to půl roku a už to neudělala(to neznamená, že se to už nikdy nestane a aspoň vím jak budu reagovat příště). Co budeš dělat až půjde do školky, to se jeho chování změní určitě a až nastoupí do školy a puberta...Každá z nás máme své výchovné metody, občas uděláme něco co nebylo správné, ale z tebe mám špatný pocit, ty jsi přesvědčená a sama sebe v tom utvrzuješ, že ze svých dětí vychováváš "osobnosti" tím, že v jakékoliv situaci musí poslechnout to co CHCEŠ ty a jak CHCEŠ ty a chraň Bůh pokud dítě "šlápne" vedle, tak přiletí facka. Píšou zde i jiné maminky, že občas plácnou, některé víc, některé míň, ale z tvého příspěvku je mi úzko.

In reply to by jana a nela

Mám to jako ty..jsem pyšná, když malá po chvíli vzdoru a nějaké scénky...přijde a řekne,,maminko promin..a chce pochovat....jsou jí 3,5 a je zlatá...taky zazlobí, ale nikdy nebiji přes pusu na zadek snad dostala ve svém životě 10x...... jo a nikdy mi neudělala scénu venku...vše se jí dá vysvětlit....spíše ted žárlí na maličkou a vše se v ní bije....holt maminka už není jen pro ni...
Z článku té paní co fackuje dítko je mi taky úzko....

In reply to by Bohumíra

Tak k tomuhle musím něco napsat. Ty dáváš 26 měsíčnímu prckovi facky a přijde ti to v pořádku? :?
Jasně, každý dítě je jiný, na každý platí něco jinýho, ale takhle malý dítě fackovat? Radši bych si jí vrazila sobě.
A zajímalo by mě, co budeš dělat, až ti děti provedou něco horšího než je nedání si ruky před pusu, když zakašlou, protože máš ještě malý děti a opravdu bude hůř. Jim asi rovnou urazíš hlavu :r:
Já neodsuzuju to, že dítě dostane, moje dítě taky dostane, když si to zaslouží,ale přes zadek, spíš mě zaráží ty facky a důvody, za co je taky dostává.
Ještě dodám, že moje dcera rozmazlená není, v životě mi neudělala hysterickou scénu a agresivní taky není.
Být já tvoje dítě, tak se tě teda bojím a při každým tvým prudším pohybu si kryju hlavu 8) :O

In reply to by Bohumíra

nezlob se na mě,ale hysterickou scínu na ulici udělá dítě,které v životě nedostalo na zadek stejně tak,jako dítě,co běžně dostává facky :00: to přeci není srovnání,ne?Já myslím,že se ti to ještě vrátí,ono ve dvou letech tě těžko bude plácat,počkej za dva,za tři roky,jestli tu taky\ nebudš psát... potože je všeobecně známo,že děti,na které se používají agresivní metody výchovy,pak bývají agresivní taky ;) púrostě jak ty na ně,tak ona pak na tebe-nebo ostatní děti,to už je jedno :( neříkám,že patřím k matkám,které nikdy svému dítěti nedali na zadek,ale facky teda nee :00: :00: možná ve 13ti,15ti budu mluvit jinak,nevím,ale myslím si,že k výchově malých dětí to rozhodně nepatří :n:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

hele můžu tě říct,že facku jsem od naší mámy dostala jednou v životě-a když se na to dívám zpětně,tak jsem si jí fakt zasloužila :00: navíc si nějak nedokážu představit,že bych měla puberťákovi dát na zadek nebo přes ruku,že... takže ano,myslím,že v extrémním případu bych klidně byla schopná puberťákovi tu facku dát ;) myslím,že o tomhle by nám mohli poreferovat matky puberťáků a ne matky,co mají doma ještě malé,roztomilé dětičky :s: :s:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

hele,mě bylo sedmnáct a fakt jsem si jí zasloužila-jak říkám,na mě to následky nezanechlo,dostala jsem jí jednou a splnilo to účinek-už jsem to pak neudělala :€s€: takže já jsem rozhodně nebyla bité dítě,proboha holky,mě z vás klepne,jak umíte vše překroutit :( opravdu i po té ze mě vyrostl naproto normální člověk,fakt to jde :s:

In reply to by lucininenka

Já jsem prcek a už se vidím, jak se na toho puberťáka natahuju, abych mu jednu vyšila :s:
Do dneška si pamatuju, když chtěla mamka jednu střelit bráchovi, kterej byl asi o hlavu větší než ona a ty ruce jí chytil, se začala hrozně smát a bylo po vychovávání :s:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

a víš co?Opravdu jsem to přežila bez následků,jsem normální,zdravý člověk s normálním sebevědomím :///: fakt to na mě následek nezanechalo-oproti tomu,co tady všechny tvrdíte :s:

In reply to by Bohumíra

I kdybych mela sto chuti diteti dat facku tak si to milionkrat rozmyslim, maly prcek nezna svet,to ze si mu pred tydnm rekla zakryj si pusu kdyz kasles je pro nej minulost a jen pripominanim a vlastnim prikladem ho tyhle veci naucis a to ze ho lisknes a jeste pohlavek ho ponizujes bude z nej chudak ale ty si to ve svem rozumu asi nejsi schopna probrat a vzit si z toho vseho neco k srdci, jsi uboha ze si utvrzujes svoje postaveni a nadrazenost fackama, jeste tak malemu diteti... nejsi normalni, jo uzijes si legrace, chodte plavat bla bla bla ale misto toho abys vedla normalni vychovu a resila prihody jinym zpusobem lisknes prcka a tim ho odrovnas, hvezda fakt...na jednu stranu pises jaka si milujici matka???? Na druhou stranu matka co miluje svoje dite tak urcite sve deti nebije za kraviny co si sama umanula ze budou po jejim... precti si nekdy neco o agresivite, nadrazenem chovani, sobectvi a ovladani pak budes mozna chytrejsi...

In reply to by Bohumíra

Je jasné,že děti mají mít jasně stanovená pravidla a meze o tom se tady nikdo nepře jenom je otázka jakým způsobem ty meze nastavuješ!Ono je to fajn,když vidíš jak ostatní maminky na ulici děti "přemlouvají",domlouvají jim a ony se vztekají a ty si můžeš říct,jasně mě stačí jedna facka a je klid,dítě už si to víckrát nedovolí,moje dítě je hodné a poslušné.Jasně že v tom není zlý úmysl,svoje děti miluješ,a ve jménu té lásky jim nastavuješ mantinely tímto způsobem,ano budeš mít hodné děti které budou poslouchat autority,budou potlačovat ze strachu svůj názor i když nebudou spokojení.Jenže dost takových rodičů se pak diví,že jejich hodné a poslušné děti se chytli špatné party a jde to s nimi z kopce,jak je to možný?Ale to dítě poslouchá stále a bude dál jen už někoho jiného :-)A to je jen jedna varianta....

In reply to by Bohumíra

Hned z tebe dělají tyranku :s: Prostě dítě musí vědět kde má své meze. Nechce jíst??? Dobře, tak nebude ani mlsat... Já souhlasím s tebou a ostatní at se klidně stavěj na hlavu. A otevírat si na mě pusu nebo na mě řvát to si nenechám líbit. Já jsem jeho máma a jeho poslouchat nebudu aby si na mě vyskakoval.

In reply to by Bohumíra

Ahoj, já nejsem proti pleskutí přes ruku, zadek a bohužel i občas dostal facku.Ale k tomu , co píšeš.Máš pravdu v důslednosti, nemám nic ani proti systému cukr a bič(formou odměny a trastu(ne vždycky fyzického)).Ale tohle není všeobecný pravidlo.Náš kluk tu facku taky už párkrát dostal(3,5), ale bylo to spíš moje selhání, už jsem to nevydržela.
Co je teda podle mě už ,,moc" je to , že dostal facku protože si nedal ruku před pusu, ale asi to měla být ukázka toho, že dostal protože odmlouval a ,,důkaz" toho jak to u vás funguje.

In reply to by Bohumíra

Tak dvouletýmu dítěti (mám zrovna doma), bych teda facku nikdy nedala. Neříkám, že malá ještě nedostala přes ruku nebo na zadek VYJÍMEČNĚ, ale facka je na mě trochu moc. To by mi musela ruka upadnout. A kvůli tomu, že si nedá ruku před pusu, když kašle? Podle mě se to dá omluvit, v tomhle věku. Na facku to určitě není. To by pak mohla dostávat 20x denně, kvůli takovým malichernostem a to už je opravdu moc. Musela bych se sama před sebou stydět, protože bych si mohla být jistá, že mě moje vlastní dítě vidí jako nějakého tyrana a to nechci.

In reply to by Bohumíra

.... a to si kolikrát říkám, jestli na tu naši holku nejsem až moc přísná, jak tak koukám, tak nejsem a jsem za to ráda tedy. Nezlob se na mě, ale dát dvouletému dítěti facku za to, že si při kašli nedá ruku před pusu? Co to jako je? Nevím, podle mě respekt nesouvisí se strachem. Přiznám se, že někdy zareaguji doma tak, jak nechci, křičím, plácnu, pak si říkám, že to asi šlo i jinak. Nedovedu si představit, jak to budeš řešit třeba za ty tři roky.... ale možná budeš mít hodného kluka, který udělá vše co řekneš, poslechne tě na slovo, kdoví. Já si zase říkám, ať se malá umí v budoucnu i prosadit, že na jednu stranu je to i dobře, jaká je, že nebude sedět v koutku a čekat na to, až jí někdo poví, co má dělat, jinak se raději ani nehne.... Někdy z holek mám nervy neskutečně na pochodu a jsem ráda, že je více maminek, které tohle řeší a řeší v sobě, jestli někde nedělají chybu - já si myslím mamky, že máme děti velké osobnosti, které se sebou nenechají vláčet :s: Takže zatnout zuby, vydržet, přežít, domlouvat, vysvětlovat, méně bacat a bude dobře ;) Ony ty děti nám to snad jednou vrátí :h:

In reply to by Bohumíra

Plně s tebou souhlasím. Taky je sem tam plácnu aby věděli kde mají své hranice. Starší syn ten už mi odmlouvá a já mu řeknu že tohle dělat prostě nebude a plácnu mu. A mám pokoj. Každé dítě je sice jiné ale každé dítě musí vědět co může nebo ne. Takže určitě bych ji nějak takhle srovnala. Za chvíli budeš dělat co chce ona a ne ty. Tak se nad sebou zamysli a zvaž jestli stačí dceři domlouvat a nebo přitvrdíš trošku víc. Nikomu ještě neuškodila sem tam trochu na prdel nebo nějaká ta facka malá. Já kolikrát koukám jak jsou ostatní děti tak drzí na rodiče že já bych to nevydržela. Na prdel ji neuškodíš a rozhodně se NEOMLOUVAT.

In reply to by Betsabe

Myslela jsem tím že už nezlobí. Ale at si vychovává každý jak chce. At se vzteká venku mezi lidmi mě je to ukradený ale moje děti to dělat nebudou. Když na to koukám že maminky kolikrát nevědí co s dětmi když venku mezi lidmi neví co s ním tak je to pěkně hnusný a pak se všichni divíte že vás to v 5 letech pošle do pr.... . Tak si nestěžujte, komu není rady, tomu není pomoci. Pak se nedivte jaký jsou to rozmazlenci

In reply to by Irena Jurková

:00: ty jo, jako to je snad normální reakce malého dítěte, jak ze sebe ty emoce dostat. Není na tom nic hnusného, hnusné by bylo, kdyby matka vztekající dítě začala fackovat! Jako fakt nepatřím k těm, které by na zadek v životě nedaly, ale některé názory, to je síla

In reply to by ssiissiinnkkaa

Ano, každý pocitujeme nějaké emoce. Taky hned to neřeším že jim naplácám na zadek ale až si nedají říct a až jsou na mě hubatí. Facku jsem jim ještě nedala to je ta krajní mez až to nebude působit na zadek a až budou větší. Ale nebudou z nás dělat poskoky nebo jak to mám napsat že si necháme všechno líbit. Musí z nás mít respekt a vědět co můžou a co ne.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce
Duch na testu?
Čekáme páté miminko

Ovulační kalkulačka