Z TĚHULKY MAMINKA

Ahoj Naděnko, jo, lidi dovedou mít hrozné dotazy a připomínky. :( Nejdřív jsem nic neříkala na takový věci a teď jim natvrdo komukoliv vpálím, že jsem neplodná a tím to končí. A už newotravujou. Už se příště nezeptají. :qu: Jediní, kdo se zatím nezeptali jsou moji a Jirkovo rodiče a moje a Jirkovo sestra s rodinami. Tak u těch, až se zeptají, budu asi mlčet, ale jinak si neberu servítky a jsem "neplodná" a je klid. :one: Většinou je to překvapí a maličko se cítí blbě, že mají takové dotazy a připomínky. Je to pak komedie. A představ si, je to dobrý i v práci. Jak se to doneslo k nejšéfce, tak jsem najednou měla víc školení a cestování než ostatní ve skupině. :ww: A na druhou stranu věřím, že až fakt otěhu, tak mi to budou lidi kolem víc přát, že to bude velké štěstí, že se povedlo... Jo a s tím hafínem. Mocinky držím palečky, abys byla těhu, ale jestli nebudeš, tak hafík je super nápad. Jsou fakt kouzelní, akorát, dovedeš si představit jak ho pak vrátíš? Přivedeš ho a vyloženě rychle ti ho seberou a odvedou, žádné loučení. Je to pocit jako, že odevzdáváš své dítě a už ho nesmíš vidět, nejmíň 2 měsíce. Teprve pak se můžete vidět. Pejsek to taky těžko nese. Pak se s hafínem setkáš a zjistíš, že na tebe zapomenul, jsi pro něj jako pošťačka, co chodí kolem. Žádné muchlování, jako se s tebou rád muchlal, nic, prostě zapomenul. No a za další měsíc, když ti ho přivedou ven, tak si tě jde očmuchat a jsi zcela cizí už. Jako když pejsek potká v mhd jiného člověka. A díky tomu, že je učený, že za cizími se nechodí, neblbne se s nimi, nic se od nich nebere, tak najednou s hafínem nemáš ani moc co dělat ve výběhu, nevšímá si tě. Víceméně každá návštěva hafína je pro tebe malá podpásovka v psychice, když je to prvně. Předtím jsem nevěřila, že hafín, kterého vypipláváš 3/4 roku na tebe tak rychle zapomene. Ten den, co jsem odevzdávala první štěně, to bylo stejná nálada jako když měl pohřeb můj děda. Takový ty uklízecí činnosti jako uklidit misky na žrádlo, zabalit pelíšek, hračky, obojky, vodítka... Hrozný. Já jsem tenkrát přitáhla narvanou velkou igelitku hraček a dala jsem jim je i s haficí. Pak mi řekli, že to bylo moc dobře, že si líp zvykala na nové doma. Už musím letět, měj se a pak si to užívej. :one: :a:

Ahojda, no, vidíš, to je dobrý nápad, všem to vpálit, aby se alespoň trochu styděli. Samozřejmě záleží na situaci, ale jednou se mě kámoš zeptal, jestli teda spolu s přítelem vůbec š....áme, když ještě není mimi, no, tak na toho je to jako dělané. Ale zase na druhou stranu zase nestojím o nějaký soucit, to ne. No, ale je to dobrý nápad jak uzemnit ty otrapy... Naši oboje rodiče se taky moc neptají a pro mě je to jen dobře.
S bafanem jsi mi vehnala slzy do očí. Odevdat ho pro mě bude asi nejtěžší část celého výcviku. Ale myslím, že když budu vědět, že je to pro dobrou věc, tak to půjde lépe. Samozřejmě by mi rvalo srdce, kdyby mě později ignoroval, to musí být hrozné!!!!
Jsem teď docela v časovém pressu, dodělávám školu, mám před sebou poslední zkoušku, takže až se mi jí podaří udělat, určitě bych Ti napsala a na vše se zeptala, nevadí? Ozvi se. Díky N.

Ráda ti odpovím na cokoliv. ;) Já si říkala, že je hafici líp ve smečce. Vždycky byla ráda s ostatníma hafínama a tam se jí taky líbilo. Navíc na to prostředí byla už zvyklá, chodili jsme "trénovat" nové doma. Nechtěla jsem, ať je to pro ni takový šok. Takže jsme všichni hafíni byli povinně každé 4 týdny v tom areálu, aby kontrolovali jak každý pes prospívá a co umí nového + ukazovali jak a co mají učit, když někdo nevěděl nebo se zeptal. No a ke konci jsme tam já s hafínama byli častěji, tak každý týden, protože jsem už byla i v Praze a půl hoďky metrem to bylo do výcvikáče psího, tak jsem tam občas zajela, tam jsme se nechali vpustit do oploceného výběhu - lesa, kde se hafíni venčí, občas, když jsme došli k večeru, tak jsme mohli mít ve výběhu i ostatní hafíny, to byl pak frmol, 20 pubertálních štěňat jak si hrajou a lítaj, no nádhera. A pak byla prča je zase zahánět do kotců. Dostala jsem seznam jmen a stoupla si ke "kleci" a volám Benžíííí, Benží ke mně a najednou takovej dusot a letí štěně a sedne si ke mně, "na místo" a poslušně si vleze dovnitř a rovnou do pelíšku. Pak jsem zavolala druhého a zavřela "dveře" + volno. :-) Pak jsem už volala po dvojicích a hafíni se mohli v zatáčce do baráku přetrhnout kdo tam bude dřív. To se musí fakt zažít. :c: :one: :a:

Nááádhera, já to určitě jednou taky zažiju. Donedávna to nešlo, bydlela jsem s rodiči, pak s přítelem, který o tom nechtěl ani slyšet. Konečně bydlíme sami s mým suprovým přítelem (no, taky se do toho nijak nehrne, ale pokud to chci já, tak to chce tak trochu i on, ví, jak mi na tom záleží), takže už mi nestojí nic v cestě. Můj životní sen bylo buď mít útulek pro psy, nebo předvychovávát ty vodící, prostě si musím splnit svůj sen. Jeden jsem si už splnila, od malinka jsem chtěla mít vlastního pejska, mám bafíka z útulku, takového šíleného, ošklivého, starého křížence, ale je to ten nejhezčí a nejlepší bafan na světě. Chápeš, ne? No a teď to bude ten další sen, a pak budu spokojená. Možná budu nakonec i ráda, když do jara neotěhotním, trochu se to ve mě mele. Jsem na odstřel...
Tak předem díky za spolupráci, já se mažu učit. Ozvu se po zkoušce. N.

Posílám kytičku pro štěstí na zkoušku. :k: :a:

Ahoj šnečku, když já už takto čumákuju 2 roky, spíš 2,5. Ten půlrok rozdíl je mezi tím kdy jsem odhodila HA a tím, že jsme se "opravdu" začali snažit. No a teď ve čt mi sestři na rehábce, kam chodím cvičit Mojžíšovku řekla v lehčí verzi, že jsem beznadějný případ - koukni na komentářík k Andělíčkovi.
Dávám tomu max 2 roky, max max 3 roky, ale víc ani ťuk a pak letím se žádostí o adopci... :///: :qu: :a:

No něco na tom asi bude. Já jsem minule otěhotněla, že jsem si v té době až připadala jako v jiném těle. Fakt suprově. Začalo to tenkrát tím, že jsem udělala zkoušky na vš dřív, pak jela na týden na Šumavu na kurz jógy a masáží - tam jsem si v hlavě srovnala, že chci být sama a Jirku kopnu konečně do pr..., ale že s ním budu fungovat jako známí. Chodili jsme tam cvičit na kopec a byl tam fakt úžasný výhled a já tam vydržela i půl dne se kochat pohledem, no nádhera, to se jinak nedá popsat. Přijela jsem, a měla jsem hned brigošku, fakt mě bavila i jsem byla ze všech 30-ti lidí, co jsme to dělali o hodně nejlepší před ostatníma a žádné chyby - dělali jsme IT věci - korekce databáze. No bylo to fajn, ještě jsem stihla v tu dobu zajít k léčiteli, udělal mi i cosi na zp. akupunktury - aby mě tolik nebolela ms. A doporučil mi gynex, ale napřed vironal. Ke gynexu jsem se nedostala, občas jsem si kápla vironalu do čaje, jinak mi to nejelo. A pak další měsíc jsem se na své narozeniny, jedinkrát v měsíci, vyspala s Jiřím, ale bylo to takové, že se ke mně chtěl vrátit a já moc nechtěla, ale jak jsem byla bez sexu, tak jsem nevydržela odmítat a "podlehla" jsem jednou. No a bylo z toho těhu. A ještě než jsem zjistila, že jsem těhu, tak jsem si pořídila štěně, které jsem cvičila na vodícího hafana. Štěnous mi dával zabrat nočníma vycházkama na čůrání co 2h, jak to bylo mrňavý. Ale moc nádherný. No prostě jsem si nevšimla, že nemám ms a začalo mi to být divné až když jsem se začla zadýchávat, když jsem hafici nesla v rukou do schodů - protože to plemeno je náchylné na špatné kyčle, tak dokud nedorostou, nemají hopat a chodit do schodů. No bydlela jsem v 1. patře a nedávala jsem to. Ještě že v mezipatře jsou schránky, vždycky jsem dělala, že se jdu podívat jestli tam něco nemáme. :c: A vyfuněla se u toho a pak druhých 8 schodů domu. No katastrofálně natvrdlá jsem byla. :s: Teprve pak jsem si všimla, že se ms fláká a došla si pro test. A //, ale mimčo se nakonec nekonalo. :-(

PS: teďka asi už měsíc dělám zase brigošku, teda teď už part time v té samé firmě, akorát něco jiného a je tam celkem dobrá parta

Jo a uneseš myslíš elegantně unést a nebo na kila? :///: Na kila bych jich brala takových 10, víc asi ne zatím, sice bych jich unesla určo víc, ale když oni by se určo mrskali a třeba bych nestíhala 10 mimč najednou obskakovat s jídlem a přebalováním a tak... A jestli elegantně unést, tak takový 3 až 4 by to šlo. Možná o maličko lepší - elegantnější 2, do každé ruky jedno. :c: :one: A nebo jedno jediné, které bych si mohla držet oběma packama a nepustila bych hnedtak :n: :c: :ww:

Jé, takové hovadiny mne zase napadají... :a:

Jé, ahojky, :a: tak to abych začala víc cvičit. Nejlíp, jako Rambo v babským provedení :///: páč já bych chtěla mít móóóc dětí. :00: :dance: :C/): :dance: :00: :one: :s: :a:

Jo a víš co mi teď ve čtvrtek řekla na rehábce na Mojžíšovce sestři u které jsem cvičila? Že prej už se to mělo podařit, že jsme docvičili všechny cviky a ať dojdu mezi zářím a prosincem, jen pokecat jak se daří, v mém případě nedaří a zkoukne jestli cvičím furt dobře. A že mi i doporučuje když budu chtít, tak to cvičení prostě na prázdniny vynechat a pak si to cvičit znova a klidně prý jen jednou za ix dní. Tak jsem asi beznadějný případ. :( Že já furt musím mít něco extra... :?

Máš pravdu, buďto budem všechny hlásit krásné // :c: a nebo se budem rovnou chlubit adoptovaným dítkem :c: :one: :a:

kujů :k: :a: