Vychovávání

Ahoj. Dceri je zitra rok a taky se zacina pekne prosazovat..Nejak to zvladame, nebacame, ale obcas chytne jednu pres rucicku. Ja jsem treba zastancem toho, ze napr. mame velky fikus, hrabala z nej hlinu no a ja proste nevezmu fikus a nedam ho na chodbu, proste parkrat dostala pres ruku a fikus nechava žít :s: , treba uklizet vse z konferencniho stolku (krom horkych napoju samo) taky nechci, protoze pak nekam prijdu a tam s tim bude delat bordel, takze se ted ucime, nechat veci na stolku být..bude to beh na dlouhou trat s temi zlaticky :h: ;) :a:

Klidně ji můžeš zřezat jak žito :///: , ale s největší pravděpodobností to nikam nepovede ;)
Mně jen mrzí, že je pořád tolik lidí, co se na vztekající děti dívají jako na nevychované spratky :( Moje dcera (26m) je myslím vcelku vychovaná, sama se obléká, svléká, uklízí si pokoj a hračky roztahané po domě, po ulici umí chodit tak, že se nemusím bát, že skočí pod první auto, přes silnici chodí za ruku, děkuje, prosí, ví, že v restauraci se nesmí běhat mezi stoly.... přesto je to vzteklá příšerka a ještě jsem nenašla nic, co by zabíralo. Ignorace? I když si jí nikdo nevšímá, klidně vřeští třeba 45 minut - včera na procházce. Když jí nabídnu jinou alternativu, snažím se domluvit po dobrém nebo po zlém, akorát přidá na intenzitě. Tak prostě vždycky čekám, až ji to začne přecházet a pak už je dohoda možná. Takže tak :)

to vztekání patří ke správnému vývoji dětské psychiky, "bacání" to nevyřeší, spíš situaci zhorší, mnohem účinější taktika je ten záchvat vzteku ignorovat. Bacání je dle mého názoru na místě v případě, že dítko dělá něco životu nebezpečného (třeba strká prstíčky do zásuvky), když leží na zemi a mrská nožičkama, tak se mu nic nestane, jen to blbě vypadá :///:

vzteká se každé dítě a naplácáním to rozhodně nespravíš,já mám opačnou zkušenot,tudíž,že se začne vztekat ještě víc :( u nás nejlépe zabírá ignorace :) a obrň si nervy,tohle je jen začátek bude hůř :) alehá si na zem a vzteká se skoro každé dítko,tak se na to připrav a přestaň se na to koukat zkrs prsty,s tím nic moc neuděláš :///:

tak urcite bych ji nebila , ani nebude vedet za co , a vztekani je "dobra " vec , svedci to o osobnosti a inteligenci ditete, bylo by divne a nezdrave kdyby se nevztekala a aby si lehla na zem a mlatila s sebou , to patrne delat nebude, pokud s ni budes jednat laskave a s trochou duvtipu jak odvest pozornost .. metod je milion ,a na kazde dite plati trosku jine domlouvani a balamuteni , ale verim ze to jde i bez rany... ja sve dite vubec nebiju, neni to zadny andilek ale kluk-pekny cert a presto se mi nikdy o zem nehodil a podobne ... radej mu to stokrat vysvetlim , nabidnu dohodu , alternativu , kdyz se zacne prece jen certit tak na nej nezacnu kricet , pac by to bylo zbytecne , byli by sme jak 2 hysterky, a taaaak , nechci radit, vim ze je kazde dite jine ale tak zhruba toto je muj nazor.

no já myslím, že tomu vztekání se stejně třeba nevyhnete. Ono totiž záleží hodně na povaze dítěte. A když příjde vzdorovací období, tak Vám děti dokážou ukázat, co v nich je. Přitom si myslíte, jaké máte doma zlatíčko... :///: Přeji pevné nervy. Když se vztekaj, tak je lepší to ignorovat. Časem pochopí, že jim vztek nepomůže. Moje dcerka se třeba začala vztekat, když jsme šly domů z hřiště, tak jsem ji prostě musela vzít do ruky a odnést. Vysvětlit si to nenechala. Mlácení by také nepomohlo, to by totiž řvala ještě víc.... :00: Jo vychovávat dítě není nic jednoduchého. Každý to pochopí, až když má vlastní dítě.

A co je na vzteku tak špatnýho? vztekáme se všechny a děti na rozdíl od nás nedrží svoje emoce na uzdě, pustí je ven...jak v podobě vzteku, tak v podobě radosti. Zkus si sama představit, jak ti je, co děláš a co by jsi nejraději udělala, když tě někdo naštve, je k tobě nespravedlivý nebo nemůžeš udělat něco co by jsi tak moc chtěla...
když víš, že je někde problém, tak se mu zkus vyhnout, zákazy dávej takové, aby jsi věděla, že je taky dodržíš a když říkáš NE, mysli tím NE (a neustup)... a taky nečekej, že když malá narazí na tvoje NE, tak v tu chvíli pochopí, že maminka to s ní myslí dobře a "ukázní se"....bude to přesně naopak ;)

Myslím, že je to ještě zbytečné. Předcházej spíš ty situace, kdy řve a vzteká se a nevšímej si jí, když se bude vztekat. Třeba se jí líbí, že tě to rozpaluje. Pak jí tvoje reakce začne nudit a nechá toho...

Tak já začala "bacat" staršího synka už okolo 8 měsíců... zpětně vidím, že to bylo špatně :(
Druhému je 17 měsíců a ještě nedostal... prostě vidím, že je to ještě mimino...
Když nechci, aby třískal s ovladačem od televize, tak mu ho prostě seberu a dám, kam nedosáhne... nechci-li, aby vyléval psovi misku, dám misku, kam nedosáhne... nechci-li, aby vyndaval odpadky z koše, dám koš, kam nedosáhne... nechci-li, aby lezl na linku a házel jablka z mísy na zem, dám pryč stoličku, po které si na linku vyleze :D a že se pak vzteká, no a co... dítko ještě nemá moc prostředků, jak vyjádřit nesouhlas, tak ať se vzteká...
Výchova v tomto věku spočívá v určení pevných mantinelů... tzn. když dítě chce ovladač, tak mu ho nedáš, i kdyby se na hlavu stavělo, chce-li vylévat psovi misku, nebudeš ji dávat, tam kam může, i kdyby se vzteky třeba pos.al :D
Takže vztek ingoruj... dítě brzy pozná, že mu je vztekání k ničemu... naopak, pokud ji budeš za vztekání trestat, brzy pozná, že vztek a řev jsou nějaké prostředky, kterými něčeho dosáhne (alespoň reakce rodičů)... přesně toho jsem totiž docílila u staršího syna... a díky trestům za vztekání je z něj ten spratek, co je schopen si lehnout na zem a vyvádět... ačkoli, čím je starší, tím je to naštěstí lepší :D