Tak konečně POŘÁDNEJ popis mého porodu!!! :-)

Ahoj kočandy moje :-)
Tak jsem se konečně dostala k tomu, abych vám napsala průběh mého porodu :-)
Začalo to tedy tím, že jsem se ráno 20.3. vzbudila v 5:44 a cítila bolesti....
Byly pravidelné po třech minutách, ale nijak velké, takže jsem tomu nevěnovala velkou pozornost...
Do hodinky se vzbudila mamka, tak jsem jí to řekla, ale shodli jsme se na tom, že to jsou poslíčci... ;-)
Jenže ony se ty bolesti postupem času zvětšovaly, tak jsem si pro jistotu dala spršku, abych se ujistila...
Nepomohla!!!
Nechtěla jsem tomu věřit, že by to už mělo být dnes, tak za plus mínus 40 minut následovala další a zase nepomohla...
Při té druhé sprše jsem si všimla, že mi odchází po kouskách hlenová zátka...
Bolesti stále pravidelné a větší, takže jsem asi v půl desátý mámě řekla, že radši pojedem do porodky, při nejhorším nás pošlou domů s tím, že je to planý poplach...
Přijeli jsme tam, monitor, prohlídka a ejhle, otevřená na 3cm!! :-D
Jelikož v naší porodnici bylo ještě zavřeno kvůli malování (otevírali hned druhý den! :-D ) tak se začalo řešit kam mě povezou...
V Teplicích mě nechtěli, v Děčíně a ani v Mostě taky ne...
Nakonec teda Litoměřice...
Jela jsem rychlou, protože bolesti jsem už musela prodýchávat...

V Litoměřicích jsem byla kolem půl dvanácté, tak mě vyšetřili, proběhlo sepsání k porodu...
Chtěla jsem epidurál, ale za tu chvíli než jsem dojela z Ústí do Litoměřic jsem byla na 7cm :-D takže bez epi! :-)
Nebylo to v těch bolestech zrovna příjemné, :-D ale co se dalo dělat, že? :-D
Když se vše dopsalo a dovyšetřilo, tak jsem šla konečně na předporodní pokoj a hned hybaj do sprch!! :-)
No úleva jako blázen!!! :-)
Mamka tam byla se mnou, tak mi sprchovala záda, a všude kde byly bolesti...
Když už ani tolik sprcha nepomáhala tak mi řekli ať ještě chvíli počkám na pana doktora, že je ještě u císařského řezu...
No počkaly jsme :-)
Kolem druhý jsem šla na porodní sál, kde mi PA protrhla vodu a zjistili, že se malá nedotočila, takže prováděl jakési hmaty, aby jí napomohl...
Musela jsem deset kontrakcí prodýchat na boku se zvednutou nohou a abych pravdu řekla, moc příjemné to nebylo a chytala jsem tak křeče do nohy...
Když se dotočila, tak se provedlo umrtvení, a nakonec ještě před nástřihem musel ohrnout lem, aby se nepřetrhl, protože malá se už drala ven...
Vydržela jsem netlačit až do doby, než mi udělal nástřih...
Jenže chvíli po něm ohromný tlak na konečník a pánev, tak jsem mu řekla, že musím, a on že s další kontrakcí už můžu, že je vše připravené...
Tak jsme si počkaly a za chvilku jsem zakřičela ,,už to jde'' a tak jsem tlačila jako blázen, jenže úplně špatně...
Nakonec mi musela ještě pomáhat PA loktama, protože jsem opravdu tlačila úplně nemožně :-D
No asi na páté zatlačení byla malá venku :-)
Přesně v 16:00 s mírami 50cm a 3120g jsem konečně uviděla tu mojí panenku :-)
Hned mi ji přiložili k prsu, jenže nám to moc nešlo, tak jsme to zkoušeli a zkoušeli, až se nakonec trošku chytla, ale za chvíli zase pustila....jenže to už byla 10minut mimo mě a začala ,,stydnout'' tak jí museli šoupnout na vyhřátí...
Pak ale nastal trošku problém...
Placenta nechtěla vůbec odejít...
Když už mi začali hrozit tím, že když do pěti minut neodejde že budu muset pod narkózu aby ji vyndali operativně, tak nakonec se pustila...
A teď přišlo pro mě to nejhorší - šití... :-/
Bolelo mě to jako čert, takže jsem to samozřejmě dávala pořádně a nahlas svému okolí vědět... :-D
Byla jsem uvnitř roztrhlá na 5 cm, takže to vnitřní šití nic moc...
Nadávala jsem (jen tak lehce :-D ) na všechny strany, ale všichni kolem mě byli v klidu, utěšovali, že to za chvíli skončí a že bude po všem :-)
Prostě moc hodní byli :-)
Pamatuju si jméno jenom pana doktora, jmenoval se Kačur a můžu říct, že i po tom všem co si ode mě vyslechl, byl profesionální a milý, takže se za to svoje divadlo stydím a jemu vzdávám velkou čest, protože byl opravdu JEDNIČKA!!!! :one:
Když celý úkon byl hotov, pobyla jsem si ty dvě hodinky na sále jen s konvicí vody, kterou jsem měla za úkol vypít...
Malá se totiž ještě vyhřívala, takže jsem si jí vyzvedla až pak na novorozeneckém oddělení...
No když jsem si jí přivezla na pokoj, tak jsem se na ní koukala a během deseti sekund jsem se rozbrečela štěstím :-)
Maminka co tam byla se mnou mě utěšovala, že taky brečela a že to je dobrý a tak :-)
Lepší spolubydlící jsem si ani ve snu přát nemohla :-)

No, koukám, pěkně velikánskej článek tady mám :-D
Každopádně děkuju Litoměřickému personálu co byl se mnou v kontaktu, pak napíšu jaké to bylo na šestinedělí...
Bylo to tam jako v pohádce ;-) :-)
A taky děkuju těm, co to dočetli až sem :-D

No a jedno mé velké shrnutí: Můj porod byl ten nejkrásnější zážitek v mém životě...
Celý průběh trval 10h a 16min a každá vteřina byla nádherná...
Konečná fáze tlačení nebyla vůbec o bolesti, jen o nepříjemném tlaku, tak se budoucí rodičky nebojte :-)
Ještě jednou děkuju, přeju krásné těhulkování, porody a těm co mají zlatíčka u sebe přeju zdravíčko a štěstí do života :-)
Janiska18 a Anička :papa: