Strasna chut na cigaretu....:-(

Ahojky,kourila jsem pomerne dost,hlavne v praci.Ze zacatku tehu jsem cigara nemohla ani cejtit!Po tom,co se mi v pulce tehu udelalo zas dobre,uz to bylo horsi.Chodila jsem do prace a tam ta chut byla velka!Nikdy jsem si cigo nezapalila jako bezne predtim,ale obcas jsem si popotahla od kamaradky v praci. :( Ale nikdy to nebylo cely cigo nebo kazdej den.Proste jsem obcas nemohla odolat a tak si parkrat popotahla a byl klid.A kdyz jsem zacala rodit,tak se priznam,ze v tom soku a elanu a bolestech jsem si jednu na uklidneni zapalila!A pak se jelo do porodnice a jak se za mnou zavreli dvere,tak uz jsem si nezapalila.Vubec na to nebylo pomysleni..Porad kojim a priznam se,ze obcas bych si popotahla :)
Je to des.A tak ti drzim palecky,at uz to u tebe dopadne jakkoliv :a:

Dekuji vam vsem za podporu a taky vam preju a drzim palce at tu touhu krotite co nejdil to jen pujde!! :one:

Jakmile jsem zjistila, že jsem těhu, tak jsem si už nezapálila jednu jedinou cigaretu. První týden mi to chybělo fakt hodně a trpěla jsem, když si třeba přítel zapálit šel.. Ale jinak mě to po tom týdnu přešlo a dokonce mi kouř začal strašně vadit a vadí do teď. Když si někdo zapálil, a to i přítel, strašně mi pak smrděl! To sice stále platí doteď,ale také se bojím, abych pak po kojení opět kouřit nezačala.. Občas totiž na cigaretu chuť dostanu,ale u mě to vždy byla namísto klasické závislosti na nikotinu závislost psychická.. Když jsem trošku ve stresu nebo se něco prostě děje, dostanu chuť i přes to všechno, co jsem teď psala...že mi to smrdí apod.. Takže doufám, že to zvládnu i po kojení atd.. byla by velká škoda, když už jsem jednou přestala to porušit a zahodit jen kvůli tomu, že mě na chvíli něco rozhodilo.. A k té motivaci..je jí pro mne malej v bříšku, pak to bude to kojení a pak? Snad to, že vím a ještě si pamatuji jaké to je pro ty malé broučky hnusné, když rodiče či někdoi blízký smrdí cigárama a že i když kouří daleko od nich, přesto se k nim nějak ten kouř dostane, ať se snaží dospělí sebevíc, aby to děcka necítila... ;) Přeju Ti hodně sil, ať to zvládneš! Je to těžký,ale my jsme s motivací v dětech silněhjší! ;) :one: :|P:

Ahoj, tak já nekouřím 15 měsíců a chuť naštěstí nemám. Kouřila jsem přes 15 let, ale poslední roky jsem se snažila přestat. Jinak i teď po té pouze se cítim jako kuřák a bojim se abych si nezapálila. Já pořád kojim, takže to nepřichází v úvahu, ale až přestanu tak prostě nechci, doufám, že to zvládnu.
Drž se je to hnus.

Jo v asi 6 měsíci jsem byla v hospodě asi 4 hodiny a dost se tam kouřilo a když jsem přišla domů, tak jsem se málem pozvracela, malej mi tam skákal jak o život. Dlouho jsem si ten jeden večer vyčítala.

Ahojky, v těhu mi naštěstí jen myšlenka na cígo udělala takový boro v žaludku, že jsem je nemohla cítit ani na kilometr, jinak :sick: ....pak ke konci těhu jsem chutě zase měla, ale nezapálila si ani jednou....v létě(to bylo malýmu půl roku) jsem několikrát manželovi připálila a potáhla si...dohromady počítám od loňského května doteď tak jedno cigárko...
A ta nádherná chuť v puse po tom prásku...hmmmmmm.. Ale pevně doufám,že už kouřit prostě nezačnu!!!!
I tobě to přeju!
Snad tady tou diskuzí nevyvoláme zase nějakou šílenou smršť příspěvků.