to se s nimi roztrhl pytel???????
Já se omlouvám asi jsem sobec a zabedněnec, ale to se s těmi 17-ti letými slečnami snažící se o miminko roztrhl pytel??? To je to dnes mezi náctiletými trendy nebo co??? Prosím Vás řekněte mi zavzpomínejte vy samy nad čím jste v 17-ti přemejšleli vy??? To vás to taky tak bralo....to jste od 17-ti taky chtěli jenom miminko....???Já nechci nikoho urazit jen to ne...ale hlava mi to nebere asi ani nemusí, ale jsem v tom sama???
Samozřejmě jiná stránka věci jsou holky co to neplánovali a stalo se to, sem vůbec netahám...ale proč vlastně ještě relativně dítě chce dítě??? Já sama teď čekám mimi a je mi 21 neplánovala jsem to, jsem ráda za mrňouska to ano, ale i to mi příjde brzo...někdy mám takové splýny, že jsem si nestihla s prominutím užít a to sem na těhotenství vlastně stará jak sleduji tuhle diskuzi a chutě některých...Omlouvám se všem, které jsem urazila, ale názor ven musel....
Ahojky taky si to myslim,asi ted je to modní trend nebo co,já jsem v 21 otěhotněla a pořád jsem si říkala ž jsem dost mladá maminka,že jsem si vůbec neužila atd...ale ted jak koukám tak zas tak mladá nejsem,já v 17ti na miminko ani zdaleka nemyslela,měla jsem školu a učení a měla jsem jinou zábavu a zájmy,za chvíli budou rodit děcka ve 13ti,i když už se to děje
---------------------------------------
Anička+Kristýnka 3.3.2009
http://Anisek1987.mondozoo.com
http://www.prckoviste.cz/kristinka
Ahoj tak mně už 33 moje spolužačka ze základky měla 3 holky už ve 20letech otěhotněla v poprvé v 16.Vždycky říkal že má doma 3 histerky zase si nedovedu představit že bych měla ted doma 16-ti leté dítě na to si připadám zase moc mladá.Nedej bože kdyby blbla a chtěla dítě a já byla ve 34 babička. Já mám naopak první ve30 a druhé ve 33. A myslím že nejideálnější je to kolem 25 člověk už je trošku vyblbnutý, a připravený na to být rodič, pak když vám je 35 tak máte 10-ti leté děti a je to zase volnější můžete si i někde zajít. Já osobně sem nějak promrhal to období mezi 25- 30 rokem.U mně se nic nedělo jen sem chodila do práce ani se mi už moc nechtělo někde lítat o víkendu. Zato ted ve 33 bych už zase někde šla pořádně si zablbla, ale mám malé děti tak se musím starat.
no já v 17 letech měla úplně jiné starosti a mimi mě nebralo -tď mi je 22 let a mám 15 měsíčního chlapečka a jsem za něj moc šťastná ,ale ve věku jako píšeš ty jse měla v hlavě kluky,zábavy takový ty klasický starosti člověka bez závazků a jak jsi k tomu došla,že přibývá 17 letých maminek? Někdo tady psal takový článek ? Víš když ta holka se o to miminko postará a bude se chovat jako správná matka tak je to myslím jedno kolik ti je ale jen by mě zajímalo jak jsi došla k 17 letým holčinám co čekají nebo už doma mají mimi? :a:
jelikož se tu tenhle víkend objevily slečny, které v 17-ti vědomě planují miminko...jedna je schopná kůli své ,,touze´´ všeho docílit i dost nechutným podrazem...pokud si ty články přečteš asi sama pochopíš proč jsem se ptala na to na co jsem se ptala....Ale zdůraznila jsem, že do toho netahám maminky, které otěhotněly tak brzo náhodou...mě jen strašně zajímaly názory jiných zda to vidí stejně či jinak... :cc):
ja si taky myslim,ze se jedna porad o jednu osobu...ale je to jen ciste muj nazor.je mi 23 a jsem 39.tyden....a stejne myslenky co mas ty me taky napadaji-nekdy se za to celkem stydim,ale proste mamou se clovek nenarodi-to se musim postupne stat a tak je snad normalni,ze mam zte zmeny strach.nedokazu si predstavit,co cloveka v 17letech vede k touze po diteti...uvazat si partnera?nekomu neco dokazat?nevim....nerikam-chodit vozit a hlidat znamym,ale....no sak vy vite co chci rict.ale na druhou stranu,holkam co se to stane neplanovane a postavi se k tomu hrde celem-tak ty maji muj obdiv.nevim jestli bych v tech letech byla stejne statecna a odhodlana. :a:
Ahoj holčiny, já myslím, že je to pořád ta jedna a stejná 17 - ti letá slečna. Dokonce chodím i na stránky www.maminka.cz - tam jsou k nakouknutí Deníčky a tam píše taky - to stejný jen pod jinou přezdívkou. Schválně to zkoukněte - jde to i bez přihlášení. Mě je teď 21 a jsem v 17 tt. Miminko jsme chtěli, protože už spolu jsme 7 let, 3 roky spolu bydlíme - oba pracujeme - to si myslím, že už je něco jinýho....
no tak v mojich 17.-nácti jsem myslela jen na to jak dojet domu v "normálním" stavu, aby naši nepoznaly, že jsem pila!!! A hlavně jsem něměla žádné starosti na nic jsem nemyslela a "užívala" jsem si života plnými doušky :o)) ale když jsem vyšla ze školy (18let) tak jsem potkala chlápka se kterým jsem do teďka. Do mých 20.let jsem o miminku nechtěla ani slyšet (on je o 9.let starší) tak on ho chtěl ale nechtěl tlačit na pilu. Pak jsme se přestěhovali do města a já už začala toužit po miminku. Celý rok nám tro nešlo a pak se povedlo. Jsem ta nejšťastnější mamča ale taky mám stejný pocit jako ty, že jsem si to moc neužila :o(( Teď mi je 22. mám 10.měsíčního broučka.
papa Peťula a Honzík :°O°:
hele ja ziju v rakousku a tady je to to samy.kolikrat vidim jen samy mladounky holky s kocarama,sedi jich cela banda na hristi i s klukama a decka s nima....a znam hodne osobne i z vypraveni,co si taky dite takhle mlady prejou....ehmm,co na to rict...podle me je to zbytecne brzo,nereknu od 20 vys....lucka&larinka
předně chci říct, že nikoho neodsuzuju, je každého věc, kdy se rozhodne počít dítě a taky se může člověk v životě dostat do různých situací. Když si vzpomenu na sebe v 17 letech, rozhodně jsem tehdy po dítěti netoužila, ani jsem si neuměla představit, že bych se měla nepřetržitě starat o miminko, které není panenka a nedá se odložit, když mě omrzí. O dva roky později se můj život otočil naruby - zemřela nám mamka a já jako nejstarší a jediná plnoletá ze tří sourozenců jsem se najednou musela postarat o ségru a bráchu (tehdy 12 a 16 let). Otec s námi už spustu let nežil a nestál o nás. Byla jsem v prváku na VOŠce a musela jsem své dosavadní postoje a názory přehodnotit a začít se starat, abysme mohli zůstat jako rodina pohromadě. K učení mně přibyly nové povinnosti - vaření, péče o domácnost, musela jsem se naučit hospodařit s penězi. Už jsem prostě nemohla přemýšlet jen nad tím, kam půjdu pařit a co si koupím na sebe atd. Zvládli jsme to, školu jsem dodělala a myslím, že sourozenci nebyli nijak ošizení, ale bylo to hodně náročný, zvlášť ségra byla a je docela problémová a já toho měla kolikrát plné zuby a říkala jsem si, už nikdy víc. Svoje první miminko jsem měla ve 24, teď je mi 26 a čekám druhé a jsem šťastná. Ale jestli můžu mluvit za sebe a ze své zkušenosti, tím, že jsem byla "okradena" o kus mládí, bych se v 17 do mateřství dobrovolně nehrnula. Ale jak říkám, musí to zvážit každý sám za sebe a podle své konkrétní situace :a:
ahojki ja sice este tehotna nejsem ale snazime se ale to je vedlejsi. ale moje mamka ma ted 41 a otehotnela v pred 17 tinama a jeji rodice ji musely k tomu dokupovat roky aby se mohla vdat ale ona i tatka chtely.a ja se narodila breznu a mamka v cervnu slavila 18.jenze tehdy to byla jina doba ze?ale ja taky kolem 18 teho roku premyslela o mimi ,ale nejak mi to nevyslo. ted je mi 22 a snazim se o 106 tak doufam ze brzo se pridam k těhulkam :D
já v 17 žila sportem, měli jsme fajn partu, třikrát týdně trénink, každý víkend závody ... dodneška si pamatuju tu paniku, když nám jednou v mých 22 praskl kondom a já v sobotu ráno utíkala na pohotovost pro postinor
touha po dítěti se mi dostavila ve 28, v 17 patřilo otěhotnění mezi mé nejhorší noční můry
jj taky mě to hlava nebere, já v 17ti jezdila na káře :s: :s: , ale asi je jiná doba, vše je tak nějak rychlejší. :jawdrop:
Tak já otěhotněla v 17 letech, ale u nás byl rozdíl v tom že my jsme miminko moc chtěly. Podařilo se nám to až po 10 měsících a to jsem nikdy antinu nebrala. Miminko jsem porodila jak mi bylo 18 let a 22 dní :) ted mám 8 měsíční dcerušku. Můžu ti napsat že já jsem nikdy nebyla n adiskotéky a chlast a to mi je 18 let, vůbec mě to nebere. Jsem šťastnou maminkou krásné dcerušky, a jsem i vdaná :) http://www.prckoviste.cz/monika
Když mi bylo 17, neměla jsem ani kluka, natož abych chtěla dítě :///: ! Děti mi přišly roztomilý a věděla jsem, že je jednou budu chtít, ale v tu dobu bych se o miminko asi nedokázala postarat.. nebo možná dokázala, ale nedovedla jsem si představit sama sebe v roli matky :) To přišlo až 21, v podstatě poté, co jsem našla chlapa svýho života :) Ale i tak ještě pořád mimi nemáme... Musím dostudovat (VŠ) a aspoň maličko se zapracovat... Ale vím, že to uteče jako voda (ještě asi rok a půl) a pak to bude všechno mnohem krásnější...
nevim jestli se rozjel nějaky trend v 17?!Ale ja jsem od malička měla rada dětičky a docela jsem se těšila až porodim,a budu mama,otěhotněla jsem asi měsic před 18 narozkama,te´d je mi teda, za tyden bude 32,a čekam třeti mimi,jsem ve 34tt.Nelituji že jsem porodila v 18,pravda je že jsem mladi moc neužila,jako diskoška,něměly jsme hlidani pro děti,občas mě tak nějak zamrzelo že jiny choděj tam či onam,ale hold to tak mělo byt.Jeto prostě na každe z nas v kolika mit ditě,možna je tady nějaky trend o kterem nevim,ale hold ta holčina ten pud mateřsky musi mit v sobě,jinak do toho asi nepujde(ne každa,to jo).Znam taky dvě holčiny ve stejnym věku,otěhotněly v 15,jeto dost brzo,uznavam,ale staraji se o děti skvěle,podotykam že ne každa to zvladne tak mlada!!!!!Nikdo ma prvni ditě kolem 30 i po ni,taky jejich věc,(nikoho tim nechci urazit,v žadnem připadě),hold jeto jenom na nas....Věčina z nas ma rozum a vi co děla!Ja osobně třeti miminko chtěla mit do 35let,nechtěla jsem byt pak starši pani ktera ma male ditě,tim myslim až mě bude třeba 50let...Moje starši dcera je strašně pyšna že ma mladou maminku,a znam taky holčiny co jejich maminky je měly v pozdějšim věku,a.....tak nějak se za maminky trochu styděly,blby co????
In reply to tak ja musim reagovat by ludinaml
no nemyslim si,že vždy starši maminka nemusi chapat sve díte až je dospele.....přece spousta mladych maminek maji se svymi detmi problemy...
moje mamina mla take v 17ti dite,,,,a pak nasledovali dalši 3...a dá se říct,že si nerozumela ani s jednim dítetem..proste si myslim,že jen vekem to nebude...
me je 36roku a mam 5ti mesičniho syna...a jsem rada,že jsem počkala..nic mi neuteklo...a taky jsem se starala o nemocne rodiče,s manželem jsem 12let...opravovali dum..atd....Kubik je planovany..ale bohužel musel přijit na svet až nyni..po smtri meho tatinka...kdo by se o nej postaral....no to je z jineho soudku...
tim chci řict...že nejse zastancem toho mit v 17ti dite...když vezmu sebe jake jsem mela nazory,zkušenosti tenkrát a nyni...byla jsem vlastne ješte "díte"
ta papa
In reply to no nemyslim si,že vždy by renus
doufam že to nevyznělo tak že starši maminka nerozumi,nebo něco takoveho svemu ditěti,zaleži jakou každy z nas ma povahu,a pohled na svět,moje starši dcera je v pubertě,a dava mi teda zabrat,ale nejlepši je že jsem byla,nebo měla taky takove sve na tu dobu,jak jsem myslela "dospěly" nazor....Ale pubertou děti musi projit každy z nas.A neni to o tom jestli starši,nebo mladši maminka,tohle těhu,mohu řict že proživam,trochu jinak než za "mlada",ne že bych neuživala předešly dvě,ale hodně maminek kteři čekaji dalši mimi,v "pozdějšim" věku,asi budou se mnou souhlasit...Znam maminky kteři maji kolem 40,miminko,a co mohu dodat,klobouk dolu....A jsi velmi satečna,ne každy dokaže postarat o sve nemocne rodiče,hodně lidi zapominaji co pro nas rodiče udělaly,tak že,klobouk dolu,tak to ma byt...
In reply to ano souhlas.... by ludinaml
jj...
chteli jsme ješte jedno mimi,aby Kubik nebyl jedinaček...a je pravda,že se na to už necitim...fyzicky....
otehotnela jsem hned..a zařizovala pohřeb a dalši veci a bylo to hodne naročne a moc jsem se bála o malyho,aby byl v pořádku,když jsem proživala takovy stres...hrozil předčasny porod..ale nakonec jsem porodila v terminu..ale ten strach byl hrozny...je v pořádku akorát mel nizkou porodni vahu,ale to jsme už taky dohnali....tak zustanem jen u jednoho mimča
papa
In reply to tak ja musim reagovat by ludinaml
ahojky, tak ja mam maminku starsi a neni to o tom ze bych se za ni stydela ale ze si proste nerozumime protoze si nemame co rict. ona je holt trosku na tom jinak s nazory, samozrejme ji mam moc rada a nedala bych ji za nic na svete ale i pres to si mysli ze ji nenavidim a nemuzu ji vystat, a je to tim ze ji reknu svuj nazor. a to ona proste neumi pochopit a nikdo ji to nevysvetli.. ale jinak jsi to napsala moc hezky :k:
Pavla, Ivo a Domisek
In reply to ahojky, tak ja mam maminku by maddi
že se to stava,hold ma jinou školu života,oni chtěji pak nas "převychovat",a my nechceme se tim řidit,nebo spravně podřidit....Hold je jina doba.......Doufam že ta moje cacorka,až bude věči tak,nic takoveho nebudeme řešit(no jo zatim jsem ještě mlada,a mam ještě nějaky zbytek nervu :s: ),kdo vi co bude....Jinak my milujeme naše rodiče a oni nas...Nemužeme mit stejny nazor,to by pak ten život byl nudny :///:
No mě by vážně zajímalo, jestli je to ta samá nebo ne. Ale podle stylu psaní mi připadne že ano.
Zdeňka a Vikča
http://www.prckoviste.cz/vikca
In reply to No mě by vážně by jesterkalackova
Tak já se taky přidám,v 17.jsem určitě o miminku nepřemýšlela,ale už od puberty jsem nesmírně milovala děti,tak jsem si řekla,že tak v 25.bych mimčo chtěla,ale ono nepřicházelo a nepřicházelo,syn se mi narodil ve 27,5 letech a já jsem si připadala neskutečně stará,a pořád si říkám,že kdybych ho měla třeba když bych byla mladší,tak bych nebyla tak úzkostlivá a nebrala bych třeba vše tak vážně,nevím,lae každopádne jsem štastná,že ho mám :h:
In reply to No mě by vážně by jesterkalackova
Me taky..je tam hodne spolecnych veci... Zvlastni..
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Jo, odžito... víš, ony vlastně ani neví, co vlastně mají odžito... ony spíš myslí ty diskotéky, paření, oslavy a co já vím... ale vůbec nemají přestavu, že by mohly třeba jet na měsíc, dva někam do světa, procestovat třeba půl Evropy, zajet si do Francie k oceánu, být chvíli tam a pak zase jinde, neví, jaké to je sednout do džípu a projet třeba Albánii, podívat se do Afriky a vlastně ani netuší, že by je něco takového mohlo zajímat... takže mi to přesně jako tobě přijde divné a dětinské...
Na jejich místě bych v sedmnácti myslela spíš na to, na jakou výšku se dám, jestli pojedu do Anglie nebo do Ameriky, těšila bych se na to, až se jednou osamostatním a pořídím si svůj byteček a do toho svého hnízdečka si pak pořídím dítě s někým, koho budu mít ráda, kdo bude mít rád mě a bude si mě dostatečně vážit a bude dobrým tátou... myslím, že v sedmnácti byly mé představy dost zkreslené... tedy, ne že bych si něco takového nepředstavovala, ale skutečnost byla trochu jiná a teprve až teď mžu říct, že mám jasno, co je v mém životě prioritou a co není... a to všechno chce zkušenosti... a taky vím, že v sedmnácti jsem tvrdila to samé, jen jsem se sem tam pěkně sekla a mýlila a v životě bylo všechno jinak... a v dnešní době bych kladla velký důraz taky na to, abych pro případné miminko měla vše připraveno a byla zabezpečená... aby nás muž uživil i v době, kdy budu na mateřské... na to se sice dá říct, že peníze nejsou vše, ale nikdy bych už nechtěla zažít dobu, kdy bych byla odkázaná jen na mou mateřskou a ve chvíli, kdy by se úřad zpozdil s jejím vyplacením, byla bych v pr... a myslím, že v sedmnácti asi nějaké ty úspory nehrozí (pokud nespoří rodiče) a stejně starý či lehce starší partner asi taky nebude mít tak vysoký příjem, aby rodinu bez problémů uživil a nemuseli klesnout do dluhů... no, teď mi asi spousta ženských tady řekne, že jsem materialistka, ale já můžu srovnávat... a vím, jak lehce přetečou nervy i trpělivost, když chybí peníze na sunar nebo na plenky nebo na cokoliv potřebného... a jaké to je být matkou v sedmnácti a nebo ve třiceti... jo, já si v devatenácti taky myslela, že vše dělám nejlíp, že to zvládám na jedničku a neuměla jsem si představit, že by to mohlo být jinak... a v osmatřiceti můžu říct, že jsem mnohem lepší matkou, než jsem byla tenkrát... vyrovnanější, klidnější, trpělivější, jsem v pohodě a tak mě moc věcí nedovede rozhodit... je to vyloženě naprosto jiné vnímání i jednání... dalo by se říct, že já už mám dost věcí "odžito" - kariéru v práci, budování bydlení, cestování, nějaké ty vztahy, už vím, co chci, co pro to jsem schopna udělat a co oželím, a vím, co budu dělat a jak to budu dělat... ale říct to samé v sedmnácti bych se asi neodvažovala... vždyť tady to teprve začíná, tak proč si zavřít tu bránu k mnoha možnostem? K budoucnosti? V životě přece nic tak rychle neuteče... a do těch pětadvaceti bych viděla život přece jen úplně jinak, bezstarostněji...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Já si myslím, že je to dneska jinak - ovlivněný dobou. Holky začínají s klukama ve třinácti (vidím to kolem sebe) ... V 17ti si připadají staré a dospělé. Já přespávala mimo domov už v 15ti, sice zcela nevině, ale třeba po slučáku jsem zůstala přes noc a byli tam i kluci a já jediná holka. Od 17ti bydlím se svým teď už manželem a děti jsem chtěla už tenkrát. Měla jsem dost rozumu na to, abych si počkala, dodělala školu a vztah nechala "prověřit" časem. Taky ničeho nelituju. Holt každej se na to cítí jinak, ale to o čem je tu psané - dítě za každou cenu :n: nechápu a nepochopím
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
http://plucka.mondozoo.com ... díky za klik :wink:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Jo, já nejezdit na broskvovou brigádu,tak jsem si taky moc neužila. No, vynahradila jsem si to, první dítko jsem měla v 26, ted je mi 30, mám půlročního klučinu a 4letou slečnu a občas se mi zasteskne po těch platonických láskách a vrátila těch sladkých bezstarostných 17.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
to jsi napsala hezky...líp bych to asi nedokázala. Samozřejmě každého věc a rozhodnutí, kdy mít mimčo a kdy ne...přesvědčovat někoho to je správně to je špatně nemůžeme...to musí každej sám, jen aby pak nebylo pozdě... Jen když pak koouká člověk na zprávy o odložených a týraných miminkách napadá ho chtě nechtě otázka, jestli to třeba nebyla právě moc mladá maminka....nevím to je už je polemika a házení všech do jednoho pytle...i já znám mlaďounké maminky, které se Báječně starají o mimča...ale vím, že teď kdy jim je třeba kolem 30-ti samy tvrdí, že jim něco uteklo.
jinak jsem taky nechtěla mít děti tak brzo ,ale něco mě změnilo takže se ted těším a beru to s klidem :-)
to je fakt záleží taky v jakém rodiném zázemí se člověk narodil je jasné že pokud někdo má více sourozenců měl hezké dětství tak chce mít děti dřív a chce jich třeba více :-)
hm, tak je to každýho věc, ale teda já v 17 byla ve druháku na gymplu, praštěná puboška, doma jsem měla 3 sourozence, ten nejmladší měl rok. Jo, těšila jsem se, až budu dospěla, budu mít rodinu, ale teda v 17 bych do toho nešla. A že už se na to cítí a je člověk rozumný? No, to jsem si taky myslela, že vím všechno líp jak naši. A že ji nelákají diskoteky? ono to přijde, Mám kámošku, první dítě+ měla ve 20, neplánovaný. No a ikdyž má děti ráda, tak ze začátku toho trochu litovala, že ještě nic nestihla a už vlastně ani nestihne, Vyšla školu, našla si práci a než se zajela, tak už byla těhotná. No nevím, jen aby pak holky nelitovaly.
Holky nehádejte se!Každý člověk je jiný někdo chce dítě v 17 a někdo třeba ve 30 letech...každý to cítí jinak :-) a jinak peněz moc nemám a to snížení mateřské nepřišlo zrovna vhod :-(
Já v 17 chtela randit, kamarady, lasku...užívat si...jestli to není tím, že tady tem "sedmnáctkám" neco chybí - a mimčem si to jenom nejak chtejí kompenzovat, nebo dokazovat důležitost...byt v pozornosti.
In reply to Já v 17 chtela randit, by sycatko
a jak si chces dokazovat v 17 dulezitost kdyz si tady klepete na hlavu, to spise ze je vsechny odsoudite.. kazdy ma v 17 holt jine hodnoty.. Pavla, Ivo a Domisek
In reply to a jak si chces dokazovat v by maddi
Jiné hodnoty jo, ale snad každý by měl mít aspoň trochu zdravý rozum... a mít aspoň dokončené vzdělání a třeba si nejdřív najít práci, aby pak nepsala další skuhralka, jak je to nespravedlivé, že nemá nárok na mateřskou a nemůže si vybírat variantu rodičáku a jak má z toho mála vyjít... ale když přece jen dokud se člověk nemusí starat sám o sebe a platit si všechny výdaje, nájem, jídlo, oblečení, tak si jen myslí, že umí hospodařit a že ho nemůže nic překvapit... a skutečnost bývá hodně odlišná...
Jak by se podle tebe měla dokazovat důležitost v sedmnácti? Tím, že budu chtít dítě a budu si myslet, že je to brnkačka? ;)
In reply to Jiné hodnoty jo, ale snad by Blue Jane
no ja prave napsala ze nechapu jak by mela se citit dulezita ze si poridila dite. tak podle toho clanku nahore co jsi napsala tak jsem taky jeste nevyzrala protoze mam jinou prioritu a prala jsem si dite a nepotrebovala jsem procestovat cely svet. samozrejme ze jsem si dodelala skolu a taky pracovala a prosla si par vztahu a to je mi 22 a vsechno jsem to stihla a jsem spokojena. co se tyce tech penez ze maminky si stezujou ze nemaji s ceho vyjit tak to pisou i starsi 17-ti let coz by se spis mel nad tim clovek pozastavit. ja jsem pockala az budu mit zazemi a partnera s kterym to mimi budu chtit a vim ze se o nas zvladne postarat i kdyz budu pobirat usranych 7 300 nebo kolik je ten rodicak,ale taky ti muzu rict ze treba ma vlastni sestra me odsoudila ze cekam mimi a kdyz jsem ji rekla at si taky poridi tak mi odvetila ze nema penize ale ze by moc chtela a pritom na dovolene a picoviny penize ma. proto rikam ze kazdy ma sve priority ja dite ona dovolene, obleceni a dalsi veci.. ja nikoho neodsuzuju ani ty co to ditko si poridi pozdeji ani ty co ho chcou driv. protoze nevim jaky maji zivot a jake jsou. a ze se holky ohradi ze ta dotycna nemuze vedet co to male obnasi tak to nevi zadna maminka ktera ceka prvniho prcka.
Pavla, Ivo a Domisek
In reply to a jak si chces dokazovat v by maddi
Tak to asi nebylo správně pochopeno, co jsem tím chtěla říct, to je jedno, nebudu to rozebírat, jen si prostě myslím, že mít dítě v 17-ti není normální když i tenhle stát určil hranici dospělosti na 18!
já myslim, že je to pořád jedna a ta samá .... enka. :C]]:
asi jo mě je 21 a taky čekám 1mimi ,ale možná to některé přejde když se má snížit mateřská :-)
In reply to asi jo mě je 21 a taky by Avani
V 17 mě vůbec nenapadlo že bych měla dítě.měla jsem úplně jiné starosti,no nevím jestli starosti teď už mi to tak nepřipadá.Teď mám 26 čekám druhé a tak si říkám jestli jsem neměla ještě počkat.já si myslím že v 17 je opravdu brzy.Nikdo si v tom věku asi neuvědomuje že je to zavázek už na calý život.není to že když mě to přestane bavit tak toho nechám!!§Pak zjistí ve 20,že to není pro ní a co pak??toho někam odloží nebo co?
In reply to asi jo mě je 21 a taky by Avani
ahojky, tak mne je 22, maly byl planovany a hodne jsem si prala mimi a i v tech 16 jsem se uz tesila az budu mit po skole a budu si ho moct poridit. no jestli sis moc neuzila tak to pak je treba davat si pozor. ale hlavne ze se na male tesis. jinak kazdy neni zavisly na materske a proste ma jine priority nez si treba budovat karieru nebo si uzivat. kazdy clovek je jiny...
Pavla, Ivo a Domisek
In reply to asi jo mě je 21 a taky by Avani
no možná snížení mateřské není až tak blbej nápad :C]]:....jediný normální vysvětlení pro mě jé, že se nuděj a nemájí kloudně co dělat jinak to nechápu...
In reply to no možná snížení by Naty.D
promin ale myslim si ze si kazda holka ktera mimi planuje spocita ze to pujde hodne do penez. a kdyby jsi tu snizenou materskou mela pobirat ty tak nevim jak by se ti to zdalo za dobry napad..
Pavla, Ivo a Domisek
In reply to promin ale myslim si ze si by maddi
to si špatně pochopila, samozřejmě i mě je nepříjemný, že sniží mateřskou...milionáře doma nemám :C]]: ...byl to ironický vtip na ironickou odpověď výše...jinak díky za názor...o to mi jde znát víc názorů...
In reply to to si špatně pochopila, by Naty.D
no ja znam holcinu co ma v 17 mimi a stara se o nej perfektne. holt nekdo dozrava driv a nekdo pozdeji. je to muj nazor a proto neodsuzuju. ale samozrejme neodsuzuju ani vase nazory.
Pavla, Ivo a Domisek
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
