Ahoj, holky, aby toho nebylo malo s manzelovo rodici, dnes jsem z manzela dostala dalsi "super" podpasovku.. on mi heveri ze cekam miminko s nim :-( je mi do breku. V cervnu jsme meli krizi, nekdo mu rekl ze spim s nekym jinym, jenze predtim jsme neplanovane stihli zadelat na mimi... takze tehotenstvi jsem mu oznamila par dni po jeho obvineni z nevery. No a ted z nej vypadlo tohle :-( tohle je strasny, vedet ze mi vubec neveri.. holky co by jste dela.i vy? Odejit tehotna s dvouma detma? Zustat? Kazdopadne tohle mu neodpustim, to bych snad vic prekousla jeho neveru.. jsem minimalne rozhodnuta, ze uz ho o miminku informovat nebudu, o zadne navsteve dr.,nepujde ha zadny ultrazvuk, 3D a uz vubec k porodu. "pretrpim" si to tehotenstvi sama a pak..? Co pak? Genetike testy abych mu dokazala ze je blbej? Az az z nej udelam blbce tak co? Holky muze mi gyndar dat doporuceni k psychologovi? Nase obvodacka vsechno vykeca! Dekuji za pripadne rady..

Predem se omlouvam, ale kvuli anonimite jsem musela zalozit novy nick. Jde o to, ze uz pet let ziju v domku s tchyni a tchanem. Nastehovala jsem se tehotna je svemu soucasnemu muzi, do te doby jsem tu maximalne prespavala :-) zdali se byt naprosto v pohode, bylo mi 21let a presto byli z necekaneho tehotenstvi stastny a slavili snad do porodu. Uz v prvnim tehotenstvi nastali mensi komplikace. Tchyne ma rada lecitelstvi atd. Takze nasusila hermanek na koupani miminka, nasrobila ty stare bile zavinovacky, vnutila po svych detech spoustu prisernych nepraktickych oblecku atd.to bych jeste presla, ze se tak angazovala, horsi byla buzerace typu " vyvetrej si, vyper si dokud je hezky, nezapinej zehlicku kdyz hejde nocni proud, ...pozdeji "nemej ty okna hebo obesis mimino, nepij to kafe, nekoupej se v horke vode (v koupelne byla mlha, tak to dobre poznala)... pak se dostavelo patro a dostali svuj byt v patre, vse nove, nemuseli investovat, tak jsem doufala v trochu soukromi. Naroeil se syn,hodinu po prijezdu uz museli byt u nas s flaskou a chlastali. Dve hodiny jsem prezila a dalsi dny uz jsem nemohla vylest ba zahradu, aniz by tchyne nekontrolovala, jestli je dobre obleceny, kam jdeme, a jak dlouho, kdy jsem ho kojila atd. Ja mlada blba si vse hechavala libit, ale po case ruply nervy a ja se zacala "branit". Pul roku jsme se skoro nezdravili, pomlouvala me kde mohla. Pak se to srovnalo, zacala jsem planovat svatbu, predem jsem jim rekla, ze si vse naplanuji sama a nepotrebuji od nich dary ani penize, ze vim ze z duchodu by to bylo blby. Tak to pochopili a nerejpali do planovani. Po svatbe jsem otehotnela, pustili se do me, ze jsem to udelala schvalne pred rekonstrukci domu a zahrady, abych nemusela nic delat! Pritom jsem s prvnim oblozila sama celou jejich koupelnu, v poslednim mesici tehotenstvi jsem tahala tvarnice, natahovala omitky a bilila jim byt! Opet jsem byla nezodpovedna, ze jsem tehotna. Po porodu byl chvili klid, meli strach aby zas nebyla hadka a odmlka, ted po roce a pul je dum temer hotovy, na zahrade jsem si vybojovala bazen, tak jsme tam travili spoustu casu a tchanojc tam nechtej chodit, ze se boji ze se deti utopi! Je zastreseny :-) leto probehlo celkove v pohode, tchyne hodne hlidala a ja vydelavala na nove auto, pac treti mimi bylo v planu a potrebujem vetsi auto. Ted jsem uplny blazen, ze jsem zas tehotna, ze tri deti hlidat nebudou a kdesi cosi. Jsem vdecna aspon za to ze hlidali cele leto. Jenze ted delaj naschvaly. Barak mame konecne krasny, oni ho ale vylepsuji hnusnym zrezlym nabytkem na terase, tchan vyrabi same hovadiny, aby byla zahrada co hejhnusnejsi, tchyne na hlidani hema cas kdyz jedu na gyndu, deti na zahrade nesmi behat, jen na ne vsichni nadavaji, ja se o ne vlastne nestaram, na vsechno seru. Nemuzu si tam ani sednout a hrat si s detma, pac me predemnou nahlas "pomlouvaji" jak jsem nevdecna, ze se na domku nadreli a ja jim nedovolim ani zasadit strom uprostred zahrady! Prestali zalevat kyrky na mych oknech, sekaj travu az do hliny, aby netostla rychle, proste kolem domku vse nebezpecne, hnesne, vsechno rezave, bordel... ale podle nich to k bydleni v dome patri a ja jsem hloupa bytovkarka. A manzel? Drzi hubu, vyslechne me, nic nevyresi, vyslechne sve rodice, me rekne co rekli a tim to hasne. Je rad ze tchan pomuze obcas s necim na domku, tak proste drzi hubu. Uz nemam silu dal bojovat, parkrat jsem si hledala byt, ze odejdu... jenze ted, tehotna s dvouma detma to nepripada v uvahu. K cemu mi to je bydlet v dome, kdyz nemam ani trohu soukromi, klidu? Nejsem nevdecna, jen uz nemuzu dal prehlizet vse a nechat si vse libit.. nejsem bohuzel z tech co si otevrou hubu a srovnaj poradek, neumim to. Jak to prezit?