vaidleja
Ahoj holky, máte také takovou příšernou tchýni?Nějak se to ve mně naakumulovalo a musí to ze mně ven, nebo se zcvoknu.
Popis mé tchýně : rozený diktátor. Vše musí být po jejím, ona dělá svíčkovou svíčkovatější, je nejinteligentnější, má nejlepší postavu, je strašně neempatická a kazí náladu lidem v širokém okolí. Nevím jestli je tak blbá, nebo to dělá naschvál, ale neustále někoho schazuje.Nesnáší mně, nesnáší švagrovou, vlastně nesnášela všechny bývalky svých synů, protože nebyli dostatečně pracovité, dostatečně hezké, dostatečně chytré, neuměly ani jedna vařit.Nejvíce pije krev mně, protože já se s ní musím denně vídat-MUSÍM, žije u nás.Několikrát jsme se pohádaly do krve, není s ní rozumná řeč.Kompromisy dělat neumí.Jednou u nás byla obrovská hádka kdy mně častovala sviní, mrchou, kydala špínu na mou mamku, říkala mi že je se mnou její syn jen kvůli dětem a nemiluje mně, když jsme jí oznámili s přítelem že čekáme miminko, tak řekla jen cože a to jako nebereš antikoncepci?Když jsem byla těhotná, tak prohlásila, že dítě bude dementní po mně a že stejně jednou uteču za jiným a příteli nechám na krku děti ( nikdy bych ničeho takového nebyla schopná).Prohlašovala že jídlo které vařím se nedá žrát )zajímavé je, že když jí jídlo ode mně, vždy sežere velkou porci) , podle ní neumím ani zapnout pračku, ani uklidit (uklízím důkladněji jak ona).A od té obrovské hádky, kdy jsem se jí konečně vzepřela a řekla dost, jí nemůžu odpustit, co vše mi řekla a jak moc mi ublížila :-( Pokaždé když se na ní podívám si na to vzpomenu.Dohodli jsme se, že zakopeme válečnou sekeru, ale je to jen naoko.Nikdy se mi za nic neomluvila.A stejně proti sobě vedeme tichou válku.Neustále mi dává najevo, že jsem tlustá (snažím se zhubnout, ale nejde to tak rychle, jsem od porodu dost rozhozená, musím brát hormony), že její syn měl vždy štíhlé.Pokaždé když něco udělám se mně zeptá jestli jsem to udělala tak či onak a pak mi dá kázání že ONA to dělá takhle.Když jí řeknu svůj názor na věc, tak se urazí a několik dní na mně kouká blbě, je tu pak dusno a mně je z toho zle.Pořád přerovnává moje věci, každou chvilku mi něco někam přemístí.Já jí na nic nesahám.Nemůžou jí vystát ani její kolegyně v práci, ani její druhý syn, a dokonce ani sousedi.pořád každému diktuje život.Švagr je z ní na mrtvici, pořád ho komanduje a chce aby měl doma vše dle ní.Každý kdo važí víc jak 55 kilo je u ní nechutně tlustej, každej kdo nesleduje v tv celebrity je nevzdělanej, každej kdo se nehrabe na zahradě v hlídě je línej jako prase.Je mi z ní na zvracení.Tváří se medově a zároveň člověku píchne dýku do zad.Přítel vždy stál na mé straně, byl schopný se s ní hodně pohádat, když mně urážela, ale je to hysterka, ví jak ho dostat tam kam chce, vyhrožuje sebevraždou, vymýšlí si, že má rakovinu.Sranda je, že každého pomlouvá jak kdo vypadá a sama v necelých 60 vypadá na 80, je šíleně vrásčitá.Všichni jsou podle ní blbci, ale sama moc inteligence nepobrala.Na co sáhne to zbabrá a taky krade...to si nedělám srandu !!! Nerespektuje třeba že nám malá spí a se všim tříská, schválně chrchlá na chodbě, nebo křičí a pak se jen zatváří jako že si to neuvědomila (neuvědomuje si to každý den).Po malých dávkách mi dává najevo že vše dělám špatně (nedělám, jen to není podle ní).a mně pomalu dochází trpělivost a nejsem daleko od výbuchu.promluvit se s ní nedá, zkoušela jsem hodněkrát, přítel si s ní zkoušel promluvit také.
Jen upozorňuju, že jí nic nedělám, pokud možno vše dělám tak aby to ona neviděla a já se vyhnula přednášce.Snažím se jí vyhýbat jak to jen jde, Na její věci nesahám.Ještě se jí jak blbec nabízím že jí nakoupím, uklízím jí v pokoji, spoustu věcí přecházím aby nevznikla hádka,nabízím ídlo které uvařím, buchty které upeču.Já vím jsem fakt blbá, snažím se s ní vyjít, ale čas od času mně úplně srazí na kolena-přitom já jí neurážím, když se jí něco nepovede, tak řeknu to nevadí, když je to naopak, tak mi to připomíná ještě další půl rok.
Já nechápu jak může být někdo tak strašně zlý.Třeba jedna sousedka jí vždy zastavila autem, když šla z práce a svezla jí a tchýně na ní byla celá medová.Jednou nezastavila (asi k tomu měla důvod) a tchýně přiběhla rozběsněna domů, že jí ta svině nezastavila !!!jak si to jako mohla dovolit!!! Z jejích stromů padá k sousedům listí-to je ovšem v pořádku.Ale když spadne list k nám od sousedů hned nadává co je to za kretény. V práci ukradne co může a doma si stěžuje na kolegyně jak kradou.A takových příkladů je asi milion.
Znáte také tak nesnesitelného člověka????:00: :n:
Zdravím všechny ženy :a:
Máte prosím některá z vás stejný problém?Od porodu (6 měsíců) mám vždy cca týden po skončení ms šílené bolesti břicha.Vím že je v této době ovulace, ale takhle bouřlivě? Mám takové křeče, že se nemůžu ani narovnat, břicho bolí na dotyk, mám bolestivou kůži po celém těle, jsem malátná, slabá.Mám stavy jako při chřipce, když člověka bolí úplně všechno.Začlo mi to opět včera večer a v noci jsem měla takovou zimnici jako nikdy v životě.Teď je mi o trochu lépe, ale jsem stále slabá a neschopná něco doma udělat.Přítel už si takhle musel vzít párkrát v práci volno, protože jsem se nebyla schopná postarat ani o děti.Nedokážu si představit, že by to takhle mělo být každý měsíc, přece si pak nebudu brát v právci volno ?! Objednala jsem se na gyndu, ale jdu až 19.10.Hledala jsem na netu něco o ovulaci, ale nic takového jsem tam nenašla.Jo a HA neberu, ale nechala jsem si zavést měděné tělísko-nijak mně nezlobí.
Zdravím všechny maminky,
ráda bych znala vaše názory.Moje dcera Verunka (6,5 roku, první třída) má kamarádku (4 roky).Nebudu psát její pravé jméno, budu jí říkat AničkaJe to dcera sousedů.Chodí si k nám hrát a nebo naše Verunka chodí k nim.
Včera u nás Anička byla.Hráli si s Verunkou na zahradě.Nebyli pod dozorem, protože jsme byli s přítelem na třídní schůzce a nám hlídala babička, máme ještě 5 měsíční Terezku a byla s ní doma.Na holky ven občas koukla.Upozorňuji že naší zahradu by jsme zasedli zadkem.Když jsme přijeli tak jsem je šla pozdravit.Anička mně pozdravila s úsměvem a naší Verunku jsem našla strašně ubrečenou vedle baráku s tím, že jí Anička kopala do hlavy,Prý se nějak ze srandy pošťuchovali, Verunka upadla na zem a Anička jí začala kopat do hlavy.
Do mně vjel šílený vztek a tak jsem Aničku odvedla domů a ještě po cestě jsem se jí ptala, jestli ji přijde normální někoho kopat do hlavy.Její reakce?Začala se smát a řekla že jo!!! Reakce maminky? Jen suše řekla "já si s ní promluvím".:n: Žádné omlouvám se, Aničko koukej se Verunce omluvit.Nic.
Tohle bohužel nebylo poprvé.Před pár dny u nás byla a slyšela jsem pořád z pokoje AU AU.Říkala naší Verunnce "dělej napiš to na ten papír" a naše Verunka říkala že neumí psát a Anička do ní strčila a to zopakovala ještě několikrát.Tak jsem tam vlítla a Anička?Opět úsměv na rtech.:n: O pár minut později kopala do skříně.Verunka jí opakovala ať to nedělá, tak jsem tam zas šla, a Aničce to přišlo strašně vtipný a dál předemnou do té skříně kopala.A takových incidentů už bylo spoustu.Já jen žašnu.:00:
Nevím jakou výchovu Anička má, dle mého soudu je to vymodlený rozmazlený s...:00: Neumí poděkovat, poprosit, pozdravit, když jí člověk pokárá tak se tlemí.Neustále se vychloubá že má tohle a tamto a že to nepůjčí.Před cca dvoumi měsící jsem byla svědkem toho, že Anička vrazila své mamince dokonce facku.Jejich 14 letý syn je taky bulík, tomu také neřekli že se zdraví, projde kolem vás, div vás nesrazí a nezabučí.
Naše Verunka se s ní chtěla pořád kamarádit, tak jsem se držela kvůli ní, u nás není tolik dětí se kterými by si mohla hrát a chtěla mít prostě kamarádku.Já jsem prostě tak naštvaná, že mám chuť Verunce zakázat se s Aničkou kamarádit.Neříkám že my máme dokonalé dítě, také si s ní užíváme své (třeba s jídlem), ale ve čtyřech letech Verunka nikoho nemlátila, hračky půjčovala, děkovala, prosila, zdravila.Byla vycvičená i ze školky.Já už jsem na Aničku vážně alergická.
Co by jste dělali?Nechali by jste to být, nebo by jste se Aničce vyhýbali?
Ahoj holky, nevím jestli tu už dané téma bylo, ale nedá mi to.
Shlédla jsem zatím všechny dostupné díly Paterčat, co běží na čt 1, ze začátku jsem mamince fandila a obdivovala jí, že dokáže donosit pět zdravých dětí a vypadala pořád v pohodě. Postupem času se nestačím divit nad tím, jak vyčůraná paní je.Vím že postarat se a uživit paterčata + předškoláka musí být šílené (a nechtěla bych to), vím že je hrozné když vám pobíhá po byla kupa cizích lidí (štáb a pečovatelky)-ale byla to jejich volba.Paní Saša pořád tvrdí jak je to hrozný že má jen rodičák a přídavky na děti a nikdo jim nic nedá-a co byt, sponzorské dary jako kočárky, autosedačky, postýlky, pleny, mléka, oblečení, byl na ně udělaná sbírka.Já když byla v situaci, kdy jsem byla s holkou sama a rozváděla jsem se, musel a jsem vyžít z mála , platit nájem, živit sebe a holku a na sociálce mi řekli, že mám smůlu.A co rodiny kde je více dětí?Na ty se pořádají sbírky a dostávají sponzorské dary?Jsem tím opravdu zhnusená, jak si paní pořád stěžuje, jak jsou na tom zle a když jim něco někdo dá, tak ani nepoděkuje a komentuje to blbými připomínkami, že konečně jim někdo něco dal.O její máti ani nemluvím.Byla to její volba, měla se zajistit finančně, když si chtěla nechat tolik dětí.
Ono není frajerství mít deset dětí,ale uživit je ne...Mám jednu dceru, teď čekáme druhé a na víc si fakt netroufáme a to si myslím, že na tom jsme celkem dobře.Přídavky na děti ani příspěvek na bydlení jsem nikdy neměla a to ani když jsem byla s holkou sama.A tahle pořád natahuje ruku a pořád je jí to málo.
Nechci tu vyvolávat nějaké hádky a dohady.Jen mně zajímá váš názor.
Ahoj holky, musím se vypovídat, je mi hrozně smutno :-( Dneska mám narozeniny a vzpomněli si na mně jen rodiče.Nikdo další.Nepopřál mi ani brácha (máme narozeniny chvilku po sobě, takže zapamatovatelné), ani kamarádka a co nejhorší že ani přítel.A tchýně už vůbec ne.Připadam si jak blbec, na každého myslím hodně dopředu a vybírám dárek, aby se líbil a na mně se teď všichni vykašlou.Přítel moc dobře věděl že narozeniny mám, bavili jsme se o otm x krát kdy je mám (ještě jsem se smála tomu, že je to chlap a tyhle věci si nepamatuje).Je půl sedmé, takže pochybuju, že mi popřeje.Je doma už od dvou hodin, teď odešel a ani nezabučel, šel se podívat na švagrův barák.Hlavně že si on dneska udělal radost a objednal si na netu něco za 4 tisíce a mně se ani neobtěžoval podat ruku.Jak by jste to řešili?O víkendu má přijet můj táta, chce mi popřát osobně, tak mám chuť mu nic neříct, aby se pořádně chytil za rypák.Od ostatních mně to taky dost mrzí :|€|: a společné překvápko na mně určitě nechystají...
Ahoj ženy,
nevím kolik z vás má dítě v předškolním věku, ale já takových mamin moc neznám a s maminami ve školce se nevídám, není na to ani čas.
Dcera má 5 a půl roku, příští září jde do první třídy a mně trápí její chování.Jsem těhotná (v 17 týdnu), takže o to více jsem z ní na mrtvici.Už se tak chová delší dobu (ještě než jsem otěhotněla), strašně si přála sourozence a je nadšená z fotek z ultrazvuků a má o miminko starosti a pořád mi hladí bříško, takže její chování nepovažuju za žárlivost.
Řeším s ní každý den ty samé věci.Něco jí řeknu a ona mně jakoby neslyší, musím div ne hulákat.(slyší dobře, zkoušeli jsme za rohem potichu říct čokoláda a pod. a to přiběhla hned a slyší i věci které slyšet nemá).Něco jí říkám, vysvětluju a poté jí řeknu.Prosím zopakuj co jsem ti teď říkala a ona není schopná zopakovat vůbec nic!Všechno jí tedy opakuju dvacetkrát.x krát jsem jí říkala aby neokusovala kartáček na zuby-dám jí nový a ještě ten den ho úplně zničí.x krát jsem jí říkala ať nekouše pastu-šup a nová tuba pasty je rozkousaná.denně jí opakuju ať se neválí po zemi.Kouknu na zahradu a naše madam leží na zemi a je jak čuně.Takhle je to se vším, denno denně vše opakuju dokola, už jsem z toho fakt unavená a nervy mám v čudu.To že je občas dost drzá ani rozvádět nebudu, předpokládám že to na nás jen zkouší.
Ve školce je chválená jako hodné a samostatné, bezproblémové dítě.Jelikož je jedináček, tak pochybuju že si tím vynucuje pozornost, té má si myslím dost.Z příchodu sourozence je nadšená a začalo to ještě než jsem otěhotněla, takže tím to také nebude.
Chovají se vaše děti stejně?
Ahoj holky,
mám dotaz, protože už nevím co s tou naší uličnicí dělat.Holce budou zanedlouho 4 roky.Je jedináček a ještě nějakou dobu bude.Chodí do školky každý den na 4 hodiny.Má všechno, myslím si, že mnohem více než spoustu dětí.Doma má neustálou pozornost, buď se s přítelem střídáme, jednou si s ní hraje on, jednou já a nebo si s ní hrajem oba.Pořád pro ní vymýšlíme nové hry, chodíme s ní ven, jen když máme nějakou práci, tak si hraje sama.Má opravdu hodně pozornosti.V pokoji spoustu hraček, spoustu hezkého oblečení.Možná si řeknete, že je to rozmazlený spratek, ale opak je pravdou, jsme také přísní, má pravidelný režim (6:30 budíček, ve 12:00 jí vyzvednu z mš, jdeme domů, hrajeme si, nebo jdeme ven, pak třeba pohádka, 18:30 koupání, 19:00 jde spát)Sladkosti má jen za odměnu když jí, musí si uklízet hračky, učíme jí říkat děkuji, prosím atd atd.Učitelka ve školce chválí jak je samostatná, jak se umí oblékat, jak vše dělá sama.A ve školce se jí líbí.
ALE
Připadá mi, že si myslí, že si z ní sedneme na zadek.Často říká, že jí něco bolí, předevčírem dělala takové scény, že jsem myslela že má zánět středního ucha-samozřejmně že nemá, každý den je schopná se válet po zemi, že jí bolí pipinka (s tím jsme byli u dr, nic jí není, pak jí zase bolí zadek, pak oko, pak noha a pořád dokola.Vynucuje si tím pozornost, nebo když není po jejím.Také to dělá, když má jít jíst, celou domu ani necekne a pak začne dělat u stolu scény, že jí něco bolí a div z toho stolu něco nestrhne.Také to dělá u oblekání, začala to dělat i ve školce.
Nesmíme jí ani nic říct, jakmile jí třeba řeknu "kde máš bačkory, obuj si je" tak začne brečet a takhle se rozbrečí i kvůly prkotině.Chce se jí čůrat a začne brečet a kroutí se, prostě si není schopná si sama dojít, nebo to říct normálně.Chce napít a místo toho aby řekla-mami, já chci prosím napít, tak začne kňourat a ani jí není rozumnět.
Už nevíme co s ní, aby když něco chce aby to řekla normálně, aby si nevymýšlela, že jí něco bolí.Dneska jsme se dohodli, že jí budeme ignorovat.Nevím kdy naposledy jsme se v klidu najedli, v noci se budí a je schopná mi říct "nic" prostě brečí jen tak, pak přestane a spí dál.Jsme na ní moc měkký?Dneska jsem to nevydržela, když u stolu dělala scény, že jí něco bolí, když měla jíst a chleba rozpitvala na kousíčky, že jsem jí dala na zadek, vykoupala jsem jí a šla spát už v půl šestý-a najednou je klid.
Máte doma něco podobnéhoa jak to řešíte?
Ahoj holky, nevítě jak se jmenoval jeden film?Chceme se na něj podívat, ale nevíme název.Mysleli jsme si, že je to jezero smrti, ale neni :-( Viděla jsem ho už dávno, ale pamatuju si, že to bylo o manželích a ten manžel chtěl zabít svoji ženu.jeho snem bylo, aby spolu byli na lodi a ona měla fobii z vody, ona na tu loď nakonec šla, byla bouřka a přepadla přez palubu.O se jí chtěl zbavit, tak jí tam nechal.Ona přežila a vrátila se do jejich domu, vzala si nějaké věci a do záchodu spláchla snubák, ale nespláchl se a on tak zjistil, že je jeho žena na živu,Jak to bylo dál si už nepamatuju.Neíte jak se film jmenuje? :///:
Ahoj holky :-)
Mám na vás dotaz.Kupujete si boty v Humanicu??? Koupila jsem si zimní boty zn. Motion by aircool. Prodavačka mi řekla že jsou zimní a že mají odvětrávání a nepotí se v nich nohy.Dnes jsem si je vzala na nohy a myslela jsem, že mně omejou.Boty mají sice odvětrávání ale to jsem ještě neviděla.To odvětrávání funguje tak, že je uvnitř boty mezi podrážkou a vložkou síťka, a v obchodě mně fakt nenapadlo vyndavat vložku.Takže mám zimní boty, který bych mohla mít jen do sucha.To byl zas jednou kauf.45 minutová procházka dopadla tak, že jsem měla úplně mokrý a zmrzlý nohy.
Reklamovali jste někdy boty v Humanicu?A jak jste uspěli?Co tak čtu na netu po diskuzích, tak je to prý katastrofa :-(
A ani nevím, jestli mi to uznají, i když mi prodavačka tvrdila, že jsou zimní. Mám od nich lístek a na něm píšou, že lze vyměnit pouze nenošené zboží.Ale těžko bych přišla na to, že do nich teče, kdybych je nevyzkoušela. A boty jsou označené jako obuv pro volný čas do města a do přírody na nerovné terény.Takže jsou to boty, které nejsou jen do suché kanceláře na parádu.
Děkuji za odpovědi.
Ahoj holky,
mám trochu zvláštní dotaz :? :? Vůbec nevím, jak se mám zachovat.Před chvilkou jsem zapnula mobil a objevila jsem zprávu, která mi přišla ve tři v noci.Psal mi manžel (rozvádíme se a několik měsíců spolu nežijeme a ani se nestýkáme) Cituji : "Omlouvám se, že tě vyrušuji, ale něco se stane, vyřiď -(jméno dcery)-, až bude starší, že jsem ji nechtěl ublížit ani tobě ne, choval jsem se jak idiot, mělas pravdu ve všem tedy až na některý lidi, jen ti doporučuji dej si na ně bacha....Ahoj...Miluju vás obě stále.
Nechci to brát na lehkou váhu, ale...už to tu párkrát bylo.Před lety, když jsme se jednou rozešli, tak mi psal, že se zabije.Pak mi vyprávěl, jak se zavřel v létě v autě, opil se a čekal, že ho to horko zabije, ale na poslední chvíli ho vytáhli z auta kamarádi...když jsem se ho na to cca za rok ptala, tak nevěděl o čem mluvím. V dubnu zas psal mojí mamce, že se zabije (to bylo po tom, co jsem mu řekla, že se s ním rozvedu a skončili jsme spolu.
Řiká se, že když se někdo chce zabít, tak to prostě udělá, ale nemluví o tom. Poslední měsíce co jsme od sebe mně neustále obtěžoval, psal mi sms, psal mi na facebooku, kde jsem si ho musela zablokovat, vyhrožoval mi, sprostě mi nadával, psal mi dost hnusný věci, neustále jsme byli v sobě a byl děsně nad věcí, ačkoliv jsem mu napsala, že na něj podám trestní oznámení (kvůli tomu obtěžování, bála jsem se ho) tak mně stejně vysmál.
Tak si prostě říkám, jestli to není jeho další pokus jak mně vydeptat, nebo abych ho litovala.Když tu sms psal, tak opilej určitě nebyl, když se napil a psal mi, tak byla smska většinou nesrozumitelná a s překlepy.
Nebo jestli to je další pokus jak se dostat dceři.Jelikož se s ní nestýká.Mohl za ní kdykoliv přijet, ale měla jsem podmínku, že ji nikam neodvede, asi si ťukáte na čelo, ale kouří marihuanu, řídí pod vlivem marihuany, je hodně výbušnej a dcera se ho poslední dobou, co jsme spolu ještě žili bála.Tak jistě chápete, proč jsem takovému člověku odmítala svěřit dítě.Myslím si, že by se spíše měl léčit.
Fakt nevím jak se mám teď zachovat, jestli mám zavolat na policii, nebo to nechat být.