Texila
Tak to bylo tady, náš velký ultrazvuk. No tom prvním jsme nějak v rámci stresu a okolností nebyli.
Sraz s biologickým tatínkem jsme měli až o půl třetí, ale vzhledem k okolnostem, jsem něco před druhou stepovala před jeho domem a psala mu, jestli mám čekat a nebo si jít někam sednout - na záchod. Naštěstí brzo přijel a i s nastávajícím dědečkem.
Já už nevím jak na to. Pravý tatínek se z hysterických záchvatů ještě nedočkal. Nakonec si vybral milenku a mě s maličkým nechal na pospas, že prý až to bude jisté, tak se k nám vrátí. Byla jsem už na dně, když se mi ozval starý kamarád. Někdy lituji, že jsme se neviděli dřív, protože to co teď prožívám je krása. Navíc miluje miminko, jakoby bylo jeho.
Tak jsem šla před půlnocí na záchod a najednou na papíře krev jak Brno. Znervóznila jsme protože všichni v tomhle horku včetně přítele byli na chatě a popíjeli, zvlášť nikdo ani trochu signálu.
Tak to máme oficiální! Po roce a půl na vyšetřeních a téměř vyloučení, že jsme spolu schopní mít dítě. Po tom co jsme se rozešli a sešli jen o jednom víkendu. Ale oba nadšení.