Ahojky, já jsem syna "kojila" do 6 měsíců. Odstříkávala jsem a dávala z lehve, protože nechtěl tahat. U malé jsem samozřejmě měla strach z kojení, ale mléko se mi udělalo 4 den po porodu a ještě málo. malá by tahal o sto šest, ale bohužel nebylo co. Takže po příjezdu z porodnice jsem manžu poslala v noci pro Nutrilon, protože řvala hlady. Pro mě to bylo svým způsobem vysvobození. Teď je malé rok a ještě nemarodila, kromě menší rýmy. Znám kojené děti a marodí. Zatím se tím nestresuj a uvidíš jak to bude po porodu, přestat můžeš kdykoliv, když budeš chtít.

Ahoj už to tady bylo kolikrát napsaný nechceš kojit tak nekoj já jsem taky nekojila nic se nestalo ani mi to nevadilo spíš naopak vyhovoval mi nutriol sice to není levná záležitost ale co.Naprosto tě chápu!

ahoj, tak to je mi líto že máš ke kojen takovej odpor. Ale na druhou stranu tě chápu. U prvního dítka jsem měla taky velké problémy s kojením. V porodnici jen řval a nemohl se přisát. Sestry se snažily a byly na mne hodné. Já jsem i přesto často brečela a klepala jsem se pokaždé když se malej vzbudil že chce papat. Nakonec mi jedna sestra dala kloboučky. Aby se mi rozjela laktace-nebo hlavně nezastavila, tak jsem si každém neúspěšném pokusu o kojení odsávala prsa. Měla jsem půjčenou elektronicou odsávačku-takže žádná dřina. No musim říct že jsem děsně záviděla holkám, které bez problému kojili a mlíko jim stříkalo všude možně. No Ondra taky dost zhubnul a nechtěli nás pustit domu. Rozhodla jsem se že v nemocnici už nechci být a tak jsem ho budila každé 2 hodiny a dávala napít. Někdy se přisál a někdy jsem letěla pro Nutrilon. No naštěstí za tu noc pár deka nabral a pustili nás domu :-). Doma se to moc nezlepšilo. Stále jsem kojila přes kloboučky a byla jsem dost vystreslá a nešťastná. neměla jsem ani chuť na jídlo. Ondra pořád řval a řval a nechěl se přisát ani ke kloboučkům. Opravdu děsný. Po týdnu co jsem takhle bojovala přijela moje mamka. Chytla mi pevně prso a chytla Ondru za hlavičku. Nacpala mu pusu na mé prso a světe div se, on se přisál i bez kloboučků. No byl to pro mne nejkrásnější den. Sice i potom jsme s kojením bojovali. Měla jsem docela málo mlíka. Asi to způsobyl stres a nějakej blok ve mě. Nikdy jsem se prostě dostatečně nerozkojila. takže jsem i přes den Ondru kojila po 2 hodinách (maximálně). No vydržala jsem to sním do 11 měsíců. Hlavním důvodem bylo to, že ve 3 měsících dostal exém a doktorka mi doporučila kojit co nejdéle. Takže měl mé mlíčko jako náhražku jiných mléčných výrobků. No když to vidim zpětně, tak Ondra nemít exém tak přestanu kojit v půl roce-možná i dříve. Kojení mě nenaplňovalo. Brala jsem ho jako něco, co Ondra potřebuje. Ještě musim podotknout že díky nervům a stresu jsem při kojení nabrala 10kg :-(.
Když jsem čekala druhé dítě, tak jsem uvažovala nad tím, že ho kojit nebudu. Představa stejného trápení a nervů pro mne byla děsná. Nechtěla jsem se zaobírat jen kojením a trápit se nad tím. Chtěla jsem si užít miminko vklidu. Když se malá narodila hned mi jí PA dala k prsu. Malá se ihned přisála a sála s neuvěřitelnou chutí. Mě vytryskly slzy radostí. Nemohla jsem tomu uvěřit. Ondra ten se na sále vůbec nepřisál. Jen u prsa řval a uklidnil se až v manželově náruči. No a malá pravej opak. Když mi jí přinesly na pokoj, tak jsem jí přebalila a dala k prsu. Opět bez problému. Musim říct že kojení pro mne bylo příjemné. Papkala po 3 hodinách. Někdy i po delší době. Prostě spokojené miminko a já byla taky spokojená. KOnečně jsem si užívala ten pocit nemít starost s kojením a dát miminku kdykoliv papkat. Bez stresu. V porodnici semnou byla holčina, která měla ten samý problém co já s Ondrou. Chudinka. Bylo mi jí tak líto. Taky často plakala. Sestřičky kolem ní běhaly ale nedařilo se.
Takže tohle je tvé rozhodnutí. Nevim jak se k tomu budou v porodnici kam půjdeš tvářit. Dneska je opravdu moderní kojit. Myslim si že se to někdy až přehání. Nemyslí se na psychickou pohodu maminky. To je dle mého chyba. Asi to budeš muset ty 4dny v porodnici přetrpět. Třeba u druhého miminka bude vše v pořádku a krásně se rozkojíš-jako já :_). Tak se neboj a kojení úplně nezatracuj.

Když nechceš kojit, tak nekoj. Je to věc každé matky, pro co se rozhodne. Víc, myslím, psát nemusím.
Mě osobně, ale dávalo kojení jakousi svobodu při trávení času. Mohla jsem kdykoli kamkoli, protože jsem mlíko měla vždy sebou. Nemusela jsem se starat o čištění, sterilizování lahviček, ohřívání vody na mlíko... atd. Ale ty to vše znáš.
Každému vyhovuje něco jiného.

Ahoj, prostě řekni potom v porodce že kojit nechce a šmitec, nikdo ti přece nemůže nic vnucovat :00: Já tě chápu, já při prvním těhu taky byla rozhodnutá nekojit, al pak se mi to nějak rozleželo a nakonec jsem kojila 10m, teď jsem těhu podruhé a už mám z toho kojení opět mindrát, hlavně z té bolesti na začátku, ale já jsem rozhodnutá kojit - i z té finanční stránky :) Mě se taky nelíbí kojit dvouleté dítě, kor když už si umí mámu pěkně svlíct a ocumlat prso :00: Já jsem rozhodnutá proto kojit max do roka i teď :) Tak ti držím pěsti, ať ti s tím v porodce nedělají problém :a: