Ahoj, po pravdě...není to ani tak pověra jako spíš smutnej fakt..hodně maminek potratí v prvních třech měsících a pak je lepší, když to nikdo neví...Já na poprvé udělala tu chybu, že jsem to řekla už ve druhém měsíci a na konci třetího jsem potratila...a lidi psali ještě 2-3 měsíce po, jak se mi těhotní atd...a pak se člověk zbytečně stresuje vysvětlováním...teď na podruhé jsem to řekla až ve čtvrtém skoro na konci a jestli budeme někdy uvažovat nad dalším udělám to taky tak..

Ahoj,já teda na nějaký pověry nedám. My to řekli hned jak sme se to dozvěděli,prostě by sme to nevydrželi. Vůbec mě nenapadlo že by se mohlo něco stát. Jak říkám na pověry nedám,ale jediný čím se asi příště budu řídit tak že to oznámit opravdu asi až po tom prvním screeninku ve 12tt. Rodině to samo řeknu hned,ale nikomu jinýmu. Moje sestra teď musela jít na přerušení protože jim právě vyšel hodně špatně screenink. :( Už tak ji to strašně mrzí a teď ještě odpovídat lidem co se budou vyptávat.

Takových pověr je strašne moc a akorat to rozčiluje a zneklidnuje tehotnou. Nesmi chodit na pohřby, nesmi mit doma kočárek dřív než se miminko narodí... nic z toho jsme nedodržovali a díky Bohu máme deti bez problemu donošene a zdrave.

ahoj no nemělo by se to hned všude říkat protože do 12tt hrozí potrat a je docela dost případů.já sem se u prvního těhotenství strašné bála ale řekla jsem to rodině už v 7tt,ostatním až dýl.u druhýho těhotenství jsem se bála ještě více,takže v práci jsem to oznámila a šla na neschopenku v 9tt a rodině jsme to řekli v 10tt.a ostatním až po tom 12tt pro jistotu.jako stát se může během těhotenství cokoliv,je toho hodně,nesmís to číst na netu,u prvního jsem nečetla tak jsem nevěděla a byla v pohodě,teď u druhýho čtu furt cosi a to je chybách.jelikož se furt celý těhotenství stresuju.

Moje nejlepší kamarádka to věděla hned při prvnim dušíku na testu, a mamce, jsem to řekla týden před kontrolou, protože mi bylo pořád špatně, tchýni to samou radostí řekl přítel hned jak se s ní viděl, takže tak týden po testu, a naší babi s dědou jsme to řekli tedy až na Vánoce, protože babi byla do té doby v nemocnici s kyčlí, tak jsme jí to chtěli říct až doma ;).. a teď jsem ve 30.týdnu, tak ťuk, ťuk, ťuk ;) ... neboj se, je opravdu strašně pověr a povídaček, a u mě ani jedna neplatí, jedinné co jsme dodrželi, je že nemam kočárek doma ;)