sol
sol
Ahoj holky,
chtěla bych se zeptat Vás, které jste daly dítka do školičky (pravidelně alespoň 3x týdně) mezi 1. a 2. rokem, jak to u Vás probíhalo? Jaká byla adaptace, byly jste tam nejdříve s dítětem nebo jste jej daly rovnou třeba na 3 hodiny a pak vyzvedly?
Jak to dětičky snášely, změnily se nějak, srovnalo se to? Byly nemocné?
Jak jste to prožívaly Vy?
Sama jsem totiž dala synka (20 měs.) před 14 dny poprvé do školičky a trochu mě to zaskočilo, protože jsem si byla jistá, že bude ok, pač je hodně společenský, nebojácný atd. Proto jsem se taky rozhodla, že se vrátím do práce. Každopádně synek se dost změnil, alespoň mi to tak připadne, jednak začal házet hračkami, občas do věcí strkat, což nedělával, ale taky je z něj daleko víc mamánek, na některé věci nechce nikoho než mě, dokonce ani milovaného tátu, zkrátka se chová, jako by se bál, že o mě přijde. Třetí den ráno už i plakal.
Nevím, zda to jde dělat nějak jinak, připravovala jsem jej na to, slovo vždycky držím, vždy věděl, že se vrátím, ať jsem byla kdekoli.
Takže asi budu muset vydržet, jenže já mám takový problém, že nad věcmi moc přemýšlím, rozebírám psychologická hlediska a tak dále, takže jsem z toho taková špatná. :)
Je samozřejmě ještě brzy na nějaké závěry, zajímaly by mě ale Vaše zkušenosti.
Děkuji. :) s.
syn sel do jesli v 15 mesicich na 3 dny v tydnu, od 18 mesicu zacal chodit denne na dopoledne, vyzvedavala jsem ho v 13 hod. (po obede). Prvni tyden jsme tam chodili spolu, nejdriv na hodku-dve, pak jsem ho nechala na hodku samotneho, pak na 2 hodky samotneho, pak na 3 a pak jsme zkusili i obed. Zpocatku to zvladal levou zadni, pak, kdyz mu doslo, ze tam musi, tak zacal bulet. Ucitelky nam doporucily, aby rano vodil manzel, protoze syn se mnou vyvadel vice. Takze vodil a dodnes vodi manzel.
S temi nemocemi to bylo teda :00: Po 14 dnech jesli zacal byt nemocny, skoro 2 mesice v kuse, protoze jsem ho nechavala doma treba tyden, pak 3 dny jesli a zas tyden doma. Pak se to spravilo a nemocny nebyval ani nebyva. V zari uz pujde do materske skolky, ted mu jsou 3 a dcera pujde do jesli (v zari ji bude 15 mesicu). Tak jsem zvedava, jak to bude probihat u ni, ale mam radeji jesle nez pani na hlidani, protoze tam aspon maji kolektiv a zvyknou si na to, ze neexistuji jen oni, ale i ostatni.
In reply to syn sel do jesli v 15 by Principessa
pokud člověk žije v jiném systému, je jasné, že mu musí připadat zdejší řešení trochu přehnané. No, co Ti budu povídat, já byla o návratu do práce rozhodnutá už déle, protože si prostě myslím, že to tak má v určitých případech být, nicméně jsem byla dost zaskočená reakcemi okolí, především mě pobavili ti ze starší generace, kteří měli k dispozici babičky pro celodenní hlídání od jednoho roku ratolestí a teď budou moralizovat o psychických újmách a matkách kariéristkách. s.
Ahojky,
já jsem dala malou do školky ve 25měsících hlavně proto, že u nás nejsou žádné děti a ona je hodně společenská. Od prvního dne bez problému, ani si prý nevzpoměla. Krásně chodí na záchod, naučila se jíst a ostatní rituály má již zažité. nechodí pravidelně, třeba 5-7do měsíce, někdy i méně, když je nemocná. myslím, že čím menší dítko, tím si zvykne dříve, než nějaké 4-5leté. Pokud není zralé dítě ve 3letech jít do školky, nebude asi nikdy, každé je jiné, prožívá to jinak. Před druhým rokem mi přijde ještě brzy na školku.
In reply to Ahojky, já jsem dala malou by gumídek
ano, s tím souhlasím, že dítě, které není zralé ve 3 letech, nemusí být nikdy. Díky za příspěvek. s.
Ahojky, tak já jako učitelka v MŠ musím říci, že za 7 let praxe jsem zažila snad jen jedno dítě, které zvládlo přechod do školky bez slziček :-) Vždycky maminkám říkám, že ony to nesou hůř, než jejich děti. Děti jsou občas pěkně vyčůrané :-) Maminkám v šatnách dělají strašné scény a jakmile se zaklapnou dveře, tak si jdou v pohodě hrát. Ještě nikdy se mi nestalo, že by dítko plakalo celý den. Po nějaké době plakat přestanou, většinou do 14 dnů. Horší je to u dětí, které nechodí stále a mají dlouhé prodlevy (pětideňáčci) Jinak lepsí adaptace je mladších dětí než třeba 4-5 letých. Maminky také mohou ze začátku chodit s dětma, ale stejně tím nezabrání nevyhnutelnému a to to, že tam prcek jednou zůstane bez maminky a plakat stejně bude. Z mé zkušenosti to nedoporučuji, také jsme tam měly maminku, která chodila pomalu rok a stejně to k ničemu nebylo, ba naopak to bylo horší. Jinak se třeba doporučuje, aby maminka nechala něco osobního ve školce (sluneční brýle, šatek atd.) Nevím proč, ale prcci si myslí, že se pro tu věc vrátí jistěji než pro ně. Každopádně ať se rozhodneš jak chceš přejeme pevné nervy a pohodový přechod ;-)
Ahojte holky, výjmečně bych Vás chtěla poprosit o radu pro sebe, ne pro dítko. :) Máte některá zkušenost s reakcí dospělého na atb? Já jsem teď dostala antibiotika po asi 6 letech, vždycky se kurýruju sama, ale teď jsem měla už 5 dní horečky kolem 39 a nemohla jsem vůbec fungovat, takže jsem šla k lékaři, napsal mi atb na bázi penicilinu, řekla jsem, že alergická nejsem, pač jsem nikdy žádné reakce na atb neměla, ppouze jak říkám, dlouho jsem teď žádná nebrala... No a od té doby, co jsem je začala brát (sice docela zabraly, minimálně horečky jsou pryč), je mi neustále blbě od žaludku, fakt prachbídně, mám sucho v ústech, dnes v noci po spolknutí dávky jsem se dokonce osypala a svědělo mě celý tělo, špatně spím, točí se mi hlava, jsem jak v matrixu, dokonce když jsem jela se synem autem asi 30 km, měla jsem pocit takového rozostřeného vidění a divných reakcí, až mě to vyděsilo. Myslíte, že je možný, aby to bylo těmi atb, přestože jsem na ně nikdy alergická nebyla??? Můj lékař je momentálně 200 km ode mě, takže není moc jednoduché tam jet. Moc díky za odpovědi. s.
Ahoj holky,
nemáte prosím některá zkušenost s kočárem Bumbleride Indie (trojkolka s nafukovacími koly), se singl verzí? Není u nás moc běžně k dostání, dovážejí k nám převážně jen verzi pro dvojčata. Zajímalo by mě, zda je podvozek bytelný, pevný a jestli je sedačka / korba tak úzká jako u golfek Flyer...? Kdybyste některá věděla, děkuji! :) s.
Ahojte matky - zaměstnankyně. :) Protože to mám teď aktuální, napadlo mě, že bych ráda věděla, jak jste to měly s návratem do práce (zaměstnankyně) a pokud jste hledaly novou, zda jste se cítily hendikepované prodělanou rodičovskou dovolenou. Děkuji za odpovědi. :) s.
1. Jak dlouho jste byly doma?
2. V jakém jste pracovaly městě (popř. krajském / okresním / malém / na vsi)?
3. Těšily jste se do práce?
4. Vracely jste se do původní práce na původní místo?
5. Pokud jste hledaly práci novou, cítily jste se nějak znevýhodněny (přístupem personálních agentur nebo potenciálních zaměstnavatelů k Vám)?
U mě takto:
1. 1 rok
2. Praha
3. Ano
4. Ano, ale uvažuju, že si najdu jinou, protože moje původní pozice zanikla a mě právě tahle práce baví, i když mi v práci chtějí nabídnout jinou
5. Ještě nevím. :)
Ahoj,
1. rok a půl
2. malé město - Boskovice
3. strašně moc jsem se těšila, o to víc jsem teď zklamaná
4. ano
5. novou práci nehledám, dělám to, co mě baví, mám to blízko a můžu si plánovat směny tak, jak potřebuju. Až mi skončí rodičák a vrátím se na plný úvazek, uvidím co dál.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Jojo, tyto Boskovice to jsou ;) Byl to můj druhý návrat do práce při MD. Nastoupila jsem sem po škole, po roce a půl odešla na první MD a mezitím se zde úplně vyměnil kolektiv (mateřské, důchody, nová zaměstnání). 13 měsíců po porodu jsem se vrátila na dohodu a byla jsem zde jako ryba ve vodě. Moje práce mě fakt baví, vrátila jsem se do známého prostředí a s novými kolegyněmi jsem se rychle skamarádila. Hrozně jsem si to užívala. Po roce jsem odešla na druhou MD a těšila jsem se, jak to bude super, až se znovu do práce vrátím. Rok doma s miminkem utekl jako voda a já od ledna zase pracuju na dohodu. Ale mám z toho zvláštní pocit. Práce je pořád stejná, i kolektiv, ale já se zde už nějak necítím... Ani nevím, čím to přesně je. Nelituju toho, že jsem se vrátila, i když je mi chvílemi smutno po dětech, ale prostě už si to zde vůbec neužívám a připadám si, že už mezi holky nepatřím. Přitom je to všechno stejné jako když jsem odcházela, tak já nevím, z čeho ty moje divné myšlenky vznikly. Vždycky se těším, až odsloužím dvanáctku a půjdu domů. Třeba se to zlepší, až se "zapracuju" a přestanu se bát, že něco spletu. Raky je to tím, že jsem poslední dobou hrozně unavená, malej se budí i 10x za noc a když mám potom v 5 ráno vstávat, jsem jako po propařené noci. O noční ani nemluvím. Ale jsem ráda, že práci mám, splácíme hypo, stavíme a živíme dvě děti, tak mi holt nic jiného nezbývá. Jé, já jsem se rozepsala, omlouvám se za román, ale muselo to ven :a:
In reply to Jojo, tyto Boskovice to jsou by Lucka V.
a Tvoji kolegové mají děti? Já si občas připadám jako z jiného světa, když se dostanu mezi lidi (i staré známé), co děti nemají, nebo je mají naopak už pryč z domu. Je to takový jiný svět. A ono celkově mateřství člověka změní, takže nějaké změna postoje je asi pochopitelná. Ale zrovna tak to může být tak, že si zvykneš, až se zase, jak říkáš, zapracuješ a vrátíš do zajetých kolejí. ;) Tak přeju hodně štěstí a ať je co nejdřív všechno tak, jak má, a jsi spokojená! :) Ahooj. s.
In reply to Jojo, tyto Boskovice to jsou by Lucka V.
.
Ahoj holky, zajímalo by mě, jestli chodíte u dětí po 1 roce hned se vším k lékaři nebo rozlišujete podle příznaků? Mám na mysli takové to nachlazení - rýma a kašel. Syn už kašle 10. dnem, já jakbysmet, nechodíme na žádné akce, ale nechtěla jsem ho tahat po čekárnách plných doktorů a hned mu rvát antibiotika, protože nemá teplotu, ale teď už váhám, má pořád takový mokrý kašel, hlavně po ránu a nechce to přejít. Na druhou stranu si říkám, že při zánětu by měl mít teplotu a už to není tak intenzivní. Neznáte některá třeba nějaké dobré homeopatikum pro děti? Děkuji. s.
Ahojte holky, dávala jsem synkovi vždycky ráno Nutrilon, teď jsem si říkala, že to prostřídám a zkusila Bebu a, tuším, Hami s probiotiky a ony jdou strašně blbě rozpouštět! S Nutrilonem jsem zatřepala a bylo to, ty poslední dvě jmenované se za žádnou cenu úplně nerozpustí, vždycky tam zůstanou krystalky, nemáte na to nějaký fígl? Horký to udělat nemůžu, protože bych zničila ty probiotika.. Díky! s.
Čau holky, nevím, jestli se to bude někomu zamlouvat, popř. bude chtít vystoupit z virtuality, ale napadlo mě, jestli byste nechtěly některá někdy v zimě vyrazit semtam někam na večerní lyžování, nechat děti tatíkům, ať se postarají a vyrazit zajezdit na bílé zlato, nekrafat pro jednou v dětských koutcích u kafe (teda nic proti, já jsem to sice nikdy nepraktikovala, ale neodsuzuju :) ), nýbrž se protáhnout? Tak kdyžtak dejte vědět. :) Jo, ještě dodávám, že z Prahy. s.
Ahoj holky, zajímalo by mě, od kdy jste nechaly svá dítka koukat na bednu...? Já nejsem žádný fanda, na TV nemám čas a když večer jo, vesměs tam nic pro normální lidi (snad krom sportu, zpravodajství na ČT24 apod.) nedávají a nemění na tom nic ani satelit.. :) Naprosto nesnáším TV jako kulisu, takže můj synek (bude mu 1,5 roku) v podstatě až na nějaké záblesky z večerních zpráv nebo rallymagazínu TV neviděl. No a teď jsem zrovna jeden den potřebovala nutně dodělat práci na PC a malej se vzbudil dřív, takže jsem mu v zoufalství pustila Krtečka. :) Koukal na to jako u vytržení a byl úplně nadšený (byl to nějaký jednoduchý díl s mnoha zvířaty) . Vlastně netuším, jestli tomu rozumí, co se tam děje, ale říkala jsem si, že tam má ty zvířata, tak si dělal jejich zvuky apod. Proto se ptám, co si myslíte celkově o TV a kdy jste k ní děti pustily prvně? Dík. :) s.
Ahoj holky, ráda bych vyzpovídala ty z Vás, které jste se vrátily do práce, když bylo dítku 1,5 roku či méně a dítě musely dát do školičky. Nemyslím teď ty, které mají ten luxus, že jim hlídá někdo z rodiny, ale ty, které opravdu hledaly pro dítko jesle / školičku.
Zajímalo by mě, zda jste se do práce chtěly vrátit, jestli pracujete na plný úvazek, jak jste hledaly školičku a jak to vaše dítko snáší?
V práci by mě chtěli co nejdříve zpět, já bych strašně ráda, ne primárně kvůli financím (i když taky) ale spíš kvůli seberealizaci. Ale šoupnout malého do školičky v roce a půl na 9 hodin mi přijde zběsilé (i když vím, že na západě se to tak běžně řeší), jiné hlídání nemám k dispozici. Mám možnost začít na pár měsíců na částečný, ale i tak by to znamenalo 2 - 3x týdně 9 hodin ve školce.
Jak to u Vás proběhlo?
Děkuji. :) s.
Ahoj holky. Zajímalo by mě, v jakém věku jste dávaly děti poprvé na lyže..? Myslím na lyže, ne "kačenky". Názory se různí, jako instruktorka jsem měla dítka ani ne dvouletá, já sama lyžuju od dvou let, ale nám vždy profíci lékaři tvrdili, že svaly jsou na to zralé až od 3 let a nově se dokonce říká, že s ohledem na vývoj svalové tkáně a kostí se nedoporučuje před 4. rokem... Takže by mě zajímalo, jak to máte Vy a zda jste to nějak řešily.
Bokem by mě taky zajímlo, zda máte nějaký tip na obchod s nepromokavým oblečením pro nejmenší lyžníky, všude nacházím membránové oblečení až od 4 - 5 let. Děkuji!! :) s.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
