Mamky, které jste daly dítko do školičky mezi 1. a 2. rokem..

15.03.2011

Ahoj holky,
chtěla bych se zeptat Vás, které jste daly dítka do školičky (pravidelně alespoň 3x týdně) mezi 1. a 2. rokem, jak to u Vás probíhalo? Jaká byla adaptace, byly jste tam nejdříve s dítětem nebo jste jej daly rovnou třeba na 3 hodiny a pak vyzvedly?
Jak to dětičky snášely, změnily se nějak, srovnalo se to? Byly nemocné?
Jak jste to prožívaly Vy?
Sama jsem totiž dala synka (20 měs.) před 14 dny poprvé do školičky a trochu mě to zaskočilo, protože jsem si byla jistá, že bude ok, pač je hodně společenský, nebojácný atd. Proto jsem se taky rozhodla, že se vrátím do práce. Každopádně synek se dost změnil, alespoň mi to tak připadne, jednak začal házet hračkami, občas do věcí strkat, což nedělával, ale taky je z něj daleko víc mamánek, na některé věci nechce nikoho než mě, dokonce ani milovaného tátu, zkrátka se chová, jako by se bál, že o mě přijde. Třetí den ráno už i plakal.
Nevím, zda to jde dělat nějak jinak, připravovala jsem jej na to, slovo vždycky držím, vždy věděl, že se vrátím, ať jsem byla kdekoli.
Takže asi budu muset vydržet, jenže já mám takový problém, že nad věcmi moc přemýšlím, rozebírám psychologická hlediska a tak dále, takže jsem z toho taková špatná. :)
Je samozřejmě ještě brzy na nějaké závěry, zajímaly by mě ale Vaše zkušenosti.
Děkuji. :) s.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahojky,já jsem musela do práce už když bylo malé 10.Měsíců...neříkám,že to bylo lehké,ale musela jsem....a pokud se podaří a povede se mi prodat dům a odstěhovat se,tak budu muset malou dát od 2let do jeslí.Je mi jasné,že to pro děti není jednoduché,ale ja jsem taky od roku a pul byla v jeslích-žiju a žádné šrámy na duší mi to neudělalo.Když není zbytí...co má člověk dělat?taky jsem si to vyčítala a brečela...pokud nemusíš a jsi doma spokojená,tak nikam nespěchej,ale pokud bys do práce chtěla nebo musíš...někde jsem četla že pro štastné dítě je důležitá štastná matka...

Já jsem dceru dala do jesliček ve dvou letech,nikdy si nezvykla nechtěla tam, plakala..A nakonec jsme ji po půl roce vzali zpět domů a hlídala babička. Navíc jí zjistili astma,tak o důvod víc k ukončení.
Dodnes toho lituju,už nikdy nedala takhle maličké dítě,se synem budu doma do tří let ikdyž mě to stáááááášně doma nebaví a taky nemáme moc peněz.
Monina

Ahoj Sol, sice nemám v plánu takhle brzo dát dítko do školky, ale jen napíšu pár slov.... Vím, že je to doma do zblbnutí a že opravdu někdy o ničem jiném nemluvíme než děti, papání, plínky atd. atd..... Ale užívej si malého a nikam nespěchej...to co mu můžeš dát teď se už nikdy nevrátí! Staršně to letí.....ten čas.
Já první dceru dávala až ve 4 a půl do školky a probrečela to tam častokrát, ale vydržela jsem a v 5 letech už ani ze školky nechtěla domů. No a ve škole se jí líbí, né učení ale kamarádi ;) to je jasný.
Vše má svůj čas....Mám 17 měsíční holku a neumim si představit, že by šla někam beze mne k cizím lidem! Jsou malincí a potřebují tu rodinu kolem sebe, známé tváře né cizí tety :(
A co babička, nemáte hlídací? Nám bude hlídat ve 3 letech malou právě babička, půjdu jen na půl úvazku, abych si ji ještě užila....už nikdy nebudou děti malé než teď....čas letí jak splašený!
Tak ať se rozhodneš správně a nikdy nelituješ! :a:

In reply to by Helinka

Každé dítě je jiné. Já chodila do jeslí od 2let a byla sem tam spokojená. Když mi byli 3, tak máma šla znovu na mateřskou a ze školky mě vzala domů a já ji uprosila, že tam chci zpátky :-)

In reply to by lusylu

Já jsem ten komentář napsal hlavně ve smyslu toho, ať si dítko užívá jak jen to jde....malý jsou jednou a už se to nikdy nevrátí...čas utíká...do práce se nachodíme ještě hodně dlouho, ale dětství, kdy dítko maminku potřebuje trvá opravdu jen krátký čas....
Brácha byl taky v jeslích, máma spěchala do práce.... prořval to tam a dodnes se neumí moc prosadit ve společnosti, nevím mělili na to ty jesle vliv, to nevim....spíš je to o povaze a nátuře toho dotyčného...je to hodnej kluk, ale trouba.

všem Vám děkuji za příspěvky, pokud jsem někomu nezvládla odpovědět, omlouvám se. Díky moc! s.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Nezlobte se ,ale to co říkáte je velká blbost.Stačí si přečíst knihu myslím všem známého dětského psychologa Zdenka Matějíčka,on sám říkal že Dítě by si jesle NIKDY samo nevybralo.Dítě je zralé na kolektiv zhruba až v těch třech letech věku,do té doby potřebuje mámu.To že dřív byly jesle ,nebo že to tak někde je ,neznamená že to dětem prospívalo ,prospívá.A o tom naslouchání to tedy je.. Paní by měla vědět že malý potřebuje ji a prostě v tomto věku nepotřebuje kolektiv ,a rozhodně ne na dlouhou dobu,ale ji jako svoji maminku!

In reply to by nady

doufám, že nevadí, že Ti v souladu se zdejším zvykem tykám. Že by si dítě jesle nevybralo, je sice pravda, ale nemusí to znamenat, že jsou pro něj apriori špatné. jsem si jistá, že dítě by si nevybralo ani školku, a to ve 3, 4 ani 5 letech. A většina dětí by si, co si budeme povídat, nevybrala ani školu... s.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

to si přesně myslím taky, že jsem podcenila tu adaptační část, protože jsem se nechala "ukecat" ve školce. Já tam s ním byla předtím jednou na hodinu a pak mi hned řekla ředitelka, že ho tam mám šoupnout na 4 hodiny. To byl podle mě ten hlavní problém, syn byl sice v pohodě, šel si hrát, ale on počítal s tím, že tam prostě budu, až zjistí, že za mnou chce přijít, což se nestalo.
Sice jsem ho na to připravovala, povídala mu o tom atd., ale v momentě, kdy si šel hrát, už mě neposlouchal a pak jsem tam najednou nebyla...
No, budu to muset nějak napravit. s.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

jasně, uvidíme, jak to půjde dál.
O zákonných podmínkách pro pobírání RP samozřejmě vím a pokud tam syna nakonec budu dávat pravidelně a chodit do práce, RP nepotřebuju, takže ho můžu bez problémů kdykoli odhlásit. ;) s.

ahoj, já bych z tohodle měla strach. podle mě se tim riskuje hodně, že to zanechá následky na vztahu nebo na dítěti. já od dcerčinejch 22 měsíců jezdim třikrát týdně do školy, ale nechávám ji doma s tatínkem nebo s prababičkou, na který je zvyklá od narození a chce s nima bejt, je to prostě rodina. mamka učí ve školce a někdy se tam chodíme podívat na děti, ona má hrozně ráda děti a všechny tety a strejdy, se všema si ráda povídá a hraje. ale stejně bych ji do školky teď nedala ani za nic, plánuju to tak na 3 a půl roku. tak malý dítě podle mě potřebuje hlavně pocit bezpečí mezi lidma, který bezpečně zná a potřebuje jejich pozornost, teprve se všemu učí a potřebuje se mít u koho utěšit. navíc se říká, že domov důchodců je pomsta dětí za jesle, možná na tom něco bude. kdo z nás si pamatuje, co se nám honilo v hlavičce, když sme byli takhle malí? mám kamarádku, která chodila do jeslí a s rodičema maj dost chladnej vztah. třeba to není jeslema, ale bála bych se to riskovat. děti máme na celej život, tak proč jim nedat to, co potřebujou, když je to trochu možný.

In reply to by paní Kateřina Behege

chápu, jak to myslíš, hodně věřím těmhle skrytým procesům a vlivu na pozdější život, proto to ostatně taky řeším, na druhou stranu si myslím, že základ je právě ta péče v rodině a pocit, že tam mám záchytný bod, jistotu bez podmínek, a pokud celý ten proces funguje, neměl by být problém ani s se školičkou, jde jen o to ten přechod udělat správně, čímž si nejsem jistá, že se u mě povedlo.
3,5 roku na první školku mi přijde strašně pozdě, jak z hlediska socializace dítěte v kolektivu (i když bychom mohli opáčit, že savec v přírodě má své potomky u sebe až do úplného osamostatnění a je to tedy tak přirozené), tak ale i z hlediska matky. Já osobně se cítím mozkově o 5 tříd níž už po roce a třičtvrtě, natož být doma 3 a více let! :) Nemyslím si, že jsem kvůli tomu špatným rodičem, naopak mi všichni říkají, že jsem rozená matka, ale mně to prostě nestačí, já se nechci bavit o plínách a místech ve školce na pískovišti, já si chci s někým probrat, co psali v Respektu, ale nikdo takový tam není. :-D ... Nebo jsem ho neodhalila. :) Takže jdu do práce...
Každopádně s domovem důchodců moc nesouhlasím, protože to je trošku klišé. Je jich spousta dost příjemných a pohodlných a například moje babička (přestože byla v rodinném domku a pomáhali jsme jí) se rozhodla, že už neche být sama v domě, zažádala si (sama!) o garsonku v "domově důchodců", který si vybrala, a je tam spokojená - má tam paní na úklid bytu, k ruce zdravotnický personál, popovídá si s novými kámoškami a nemusí chodit zatápět do sklepa... ;) s.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Engly to dítě Vám nemusí sedět na klíně ,ono mu stačí ten pocit že je doma ,tam kde jste vy,a ví že jste na blízku ,cítí vaši blízkost,to není o tom že si s ním musíte celý den hrát.Znovu Vám musím citovat Matějíčka a také asi nevíte jiné sociální dovednosti ,dítě si je schopno hrát kolektivně zase až od těch zhruba tří let,do té doby si děti hrají sice ve skupině ,ale vedle sebe,nikdy ne spolu .

In reply to by Principessa

moje holka si taky hraje s dětma. ale je pravda, že se stejně starýma ne, to na ně ze zvědavosti šáhne, šťouchne nebo jim dá pusu, kouká na ně, ale nehraje si s nima, z mladších než je ona má trochu i strach. když přijde od vedle šestiletej kluk, tak s nim lítá jako divá a pořád si povídaj. u mámy ve školce si s dětma taky snaží hrát a dorozumět se. takže kdybych ji dala do jeslí, kde budou stejně starý děti, tak myslim, že si moc nepoohraje, spíš bude stát v rohu a koukat.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

s tím naprosto souhlasím. Navíc vidím i na sobě, že pokud jsem v práci a se synkem si od sebe "odpočineme", věnuju se mu s daleko větší intenzitou. Když jsem s ním byla doma pořád, v podstatě hodně času plynulo jen tak, že jsme "byli vedle sebe" (i když někdo může namítnout, že i to je důležité). Kdežto teď mě baví daleko víc se mu věnoat, užívám si čas s ním.
Navíc mám kamarádku, která s dítkem tráví půl dne u TV, což si tedy myslím, že potom není přínosné ani pro jednu stranu. s.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

já chodila taky do jeslí od roka a nijak nestrádám :one:

In reply to by paní Kateřina Behege

Já si právě myslím, že je to pro to dítě jen přínos. To vidím na své dceři. To co se za ten půl rok naučila tam, by se nikdy doma nenaučila a pobyt mezi dětmi miluje. I když ke konfliktům dochází ale to je normální a čím dříve se je děti naučí řešit, tím lépe.
Potkala jsem se ve školce s maminkou, která strávila se svou dcerou v té školičce 6 týdnů, protože ji plakala. Prostě tam nechtěla být bez ní. Po těch 6ti týdnech se to zlomilo a teď se těší a nechce zase odtamtud domů. žádné následky to na ní nezanechalo. Scházíme se teď i mimo školičku a holky se na sebe vždycky těší a to jim nejsou ještě ani dva roky.
Samo, že každé dítě je jiné a znám maminky, které po pár pokusech to prostě vzdaly, protože dítě plakalo. Většina dětí pláče, když je odloučená od rodičů, ale je pro ně jen dobré si zvyknout na to a poznat tu jistotu v tom, že rodičům můžou věřit, že si pro ně vždyky příjdou.
Vidím, taky na malé, že je úplně jiná, když je ode mě odpočinutá a netráví se mnou celé dny.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

dětský psycholog, doktor, pedagog..to všchno je ti k ničemu, pokud nemáš zdravej rozum. dítě potřebuje na to, aby se mohlo osamostatnit nejdřiv tu závislost na blízkých lidech. potřebuje lásku a péči a ne učit se ve školce hudební výchovu nebo angličtinu.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Engly jestli vy jste psycholog tak pánbu s námi.. :r: Děti které jsou vázané na rodiče ve věku kdy ten pocit a jistotu potřebují mít a mají a tento pocit je jim v plné míře dopřán ,mají v pozdějším věku mnohem více schopností,sebevědomí i schopnosti osamostatnění,a je to prokázané.Ale jo ,asi právě ty brzy odstrčené do jeslí budou potom ti co šikanují, a mají ostré lokty ,ono jim totiž nic jiné nezbývá..i tak by se to dalo otočit

In reply to by nady

já s vámi souhlasím :) ale co se mi líbí je ta poslední věta,asi budu muset malýho taky někam přihlásit,aby se začal chovat v kolektivu nějak normálně a nebyl to věčně odstrkovaný dítě,co se nechá bouchat a brát věci :( nevím co sním,ajsně,že ve 20 měsících má na nějaký otrkávání v koektivu čas,ale jsem z něj fakt nešťastná,je to hrozný trdlo na tohle :(

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

a na tohle jsi prosím Tě přišla kde? vem si země, kde maminky nemají možnost být s dítětem doma a musí do práce, a děti po škole nebo ještě i dříve jsou z domu..... skoro všechny země na západ od nás....
i když to dítě chodí do školičky, tak je přece stále závislé na své máme....to není tak, že ho tam ta máma odloží a nestará se a dítě se k rodičům neupíná a nejsou to pro něj ty nejbezpečnější osoby v živote.

In reply to by paní Kateřina Behege

to nechapu, proc by se tim jako riskovalo? Kdo zaruci, ze matka s ditetem na rd do 3 let je pro to dite (a matku) to nejlepsi?! Ja si to rozhodne nemyslim (zkusenosti). Syn chodi do jesli od 15 mesicu a musim rict, ze je vetsi mazel nez byval, je s detmi rad a doma si to taky uzivame. Maji hudebni nauku, v lete bazen, ve kterem se koupaji, maji tam zahradu (coz ja doma nemam), takze se tam uzasne vylita, takze musim rict, ze snad jen sama plus. Jsem rada, ze se mu v jeslich venuji a maji pro deti pedagogicky program, ktery jim neco da, nez aby byl se mnou doma, chodil se mnou do obchodu nebo se mnou uklizel nebo koukal na pohadky. :a:

Malou jsme dali do školky v 17 měsících. První dva dny jsem tam vždy byla s ní a bylo vše ok. Pak ovšem zjistila, že maminka odchází a to odloučení špatně snášela a plakala. Jenže jakmile byla mezi dětmi, tak byla v pohodě. Chodí na dva nebo tři půl dne v týdnu a po několika týdnech si natolik zvykla, že se ráno těší a hned si chystá batůžek.
Já myslím, že tvůj syn začal plakat, protože taky přišel na to, že není s mámou a není si ještě jistý, že pro něj příjdeš, za pár týdnu to bude dobrý. Pokdu ti paní učetelky potvrdí, že si hraje a nepláče, tak bych to neřešila.
To, že je mamánek je si myslím normální etapa v jeho vývoji a ta školička to mohla trošku urychlit. U nás je to to stejné. Dcera řve, když vidí, že si obouvám boty a jdu ven bez ní a když ji řeknu, že bude s tatkou foukat bublifuk, tak okamžitě přestane brečet .... a letí za taťkou. Vymění mě za bubliny :).
Hračkami děti normálně hážou a je lepší, když si vybíjejí svou frustraci takto, než aby třeba si vybíjel zlost na vás. Taky to možná viděl ve školce dělat jiné dítě a je to normální. Oni kopírujou vše.

syn sel do jesli v 15 mesicich na 3 dny v tydnu, od 18 mesicu zacal chodit denne na dopoledne, vyzvedavala jsem ho v 13 hod. (po obede). Prvni tyden jsme tam chodili spolu, nejdriv na hodku-dve, pak jsem ho nechala na hodku samotneho, pak na 2 hodky samotneho, pak na 3 a pak jsme zkusili i obed. Zpocatku to zvladal levou zadni, pak, kdyz mu doslo, ze tam musi, tak zacal bulet. Ucitelky nam doporucily, aby rano vodil manzel, protoze syn se mnou vyvadel vice. Takze vodil a dodnes vodi manzel.
S temi nemocemi to bylo teda :00: Po 14 dnech jesli zacal byt nemocny, skoro 2 mesice v kuse, protoze jsem ho nechavala doma treba tyden, pak 3 dny jesli a zas tyden doma. Pak se to spravilo a nemocny nebyval ani nebyva. V zari uz pujde do materske skolky, ted mu jsou 3 a dcera pujde do jesli (v zari ji bude 15 mesicu). Tak jsem zvedava, jak to bude probihat u ni, ale mam radeji jesle nez pani na hlidani, protoze tam aspon maji kolektiv a zvyknou si na to, ze neexistuji jen oni, ale i ostatni.

In reply to by Principessa

pokud člověk žije v jiném systému, je jasné, že mu musí připadat zdejší řešení trochu přehnané. No, co Ti budu povídat, já byla o návratu do práce rozhodnutá už déle, protože si prostě myslím, že to tak má v určitých případech být, nicméně jsem byla dost zaskočená reakcemi okolí, především mě pobavili ti ze starší generace, kteří měli k dispozici babičky pro celodenní hlídání od jednoho roku ratolestí a teď budou moralizovat o psychických újmách a matkách kariéristkách. s.

Ahojky,
já jsem dala malou do školky ve 25měsících hlavně proto, že u nás nejsou žádné děti a ona je hodně společenská. Od prvního dne bez problému, ani si prý nevzpoměla. Krásně chodí na záchod, naučila se jíst a ostatní rituály má již zažité. nechodí pravidelně, třeba 5-7do měsíce, někdy i méně, když je nemocná. myslím, že čím menší dítko, tím si zvykne dříve, než nějaké 4-5leté. Pokud není zralé dítě ve 3letech jít do školky, nebude asi nikdy, každé je jiné, prožívá to jinak. Před druhým rokem mi přijde ještě brzy na školku.

Ahojky, tak já jako učitelka v MŠ musím říci, že za 7 let praxe jsem zažila snad jen jedno dítě, které zvládlo přechod do školky bez slziček :-) Vždycky maminkám říkám, že ony to nesou hůř, než jejich děti. Děti jsou občas pěkně vyčůrané :-) Maminkám v šatnách dělají strašné scény a jakmile se zaklapnou dveře, tak si jdou v pohodě hrát. Ještě nikdy se mi nestalo, že by dítko plakalo celý den. Po nějaké době plakat přestanou, většinou do 14 dnů. Horší je to u dětí, které nechodí stále a mají dlouhé prodlevy (pětideňáčci) Jinak lepsí adaptace je mladších dětí než třeba 4-5 letých. Maminky také mohou ze začátku chodit s dětma, ale stejně tím nezabrání nevyhnutelnému a to to, že tam prcek jednou zůstane bez maminky a plakat stejně bude. Z mé zkušenosti to nedoporučuji, také jsme tam měly maminku, která chodila pomalu rok a stejně to k ničemu nebylo, ba naopak to bylo horší. Jinak se třeba doporučuje, aby maminka nechala něco osobního ve školce (sluneční brýle, šatek atd.) Nevím proč, ale prcci si myslí, že se pro tu věc vrátí jistěji než pro ně. Každopádně ať se rozhodneš jak chceš přejeme pevné nervy a pohodový přechod ;-)

In reply to by Jablotro

děkuji za příspěvek "z druhé strany". :) Určitě souhlasím s tím, že to mámy prožívají víc než děti. Na druhou stranu si ale pořád myslím, že je rozdíl mezi ani ne dvouletým dítětem a tříletým, pač tomu tříletému už spoustu věcí rozumově vysvětlíš, nebo ne? Každopádně dobrý tip s tou osobní věcí nechanou ve školce! :) Děkuji. s.

In reply to by sol

Měli jsme ve školce 2 děti, které ještě neměli 2 roky. Jedno nastoupilo hned na celé dopoledne každý den mělo 20 měsíců a jedno na pět dní v měsíci a to mělo 18 měsíců. Ta adaptace nebyla jiná než u starších dětí. To záleží jen na tobě, jestli ten čas s prďolou obětuješ ;-)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

díky za příspěvek. Měli jste mimochodem problém najít dobrou soukr. školičku? Mě totiž hodně zaskočilo, jak jsou většinou šité horkou jehlou a vůbec neodpovídají tomu, co jsem si myslela, že by měly soukromé školky mít, když už do nich člověk vráží ty peníze. s.

Ahoj... já s tím zkušenost nemám, ale kamarádka tak chtěla před pár lety dát dítě do školky, teda spíš do jeslí, malá měla taky necelé dva roky a musela ji vzít zpět, nešlo to... proplakala jí tam celé dny a dokonce jak už uměla chodit na nočník, tak se začala počůrávat, vždy ráno, když tam měla jít... prostě psychika zapracovala... dítě je stejně zralé pro zařazení do kolektivu až mezi druhým a třetím rokem, některé až později... nedá se to asi paušalizovat, najdou se určitě děti, které to zvládnou... já osobně bych tak brzo do školičky dítě asi nedala, pokud by mě k tomu nenutila finanční situace a já musela jít do práce... spíš bych hledala nějakou milou a zodpovědnou paní na hlídání, jednu osobu a pomalu ho na ni začala zvykat... určitě ne hned na celý den a bez přítomnosti některého rodiče... prostě si hezky zvyknout na novou tetu či babičku, zvlášť když na tobě tak visí... to víš, že se bojí, že bude zase bez maminky... mě osobně ta doba tří let nepřipadá nějak moc dlouhá... je to asi taky věc názoru, zkušeností a věku, protože u prvních dvou dětí v těch dvaceti + jsem si říkala, že je to děsně dlouhá doba, že už chci jít do práce a že se doma zblázním... pak děti vyrostly, začala jsem pracovat, a teď se mi zdá, že to letí až moc rychle a všechno okolo té péče o své mládě vidím trochu jinak... ty tři roky se mi zdají adekvátní vývoji a možnostem dítěte... po třetím roce bych malou dala do školky s klidem, že na to bude dost připravená... mezitím chodíme mezi ostatní děti a myslím, že vzhledem k její potřebě socializace je to i na pár hodin týdně tak akorát dostačující...
Ale to jsem ti moc nepomohla, co? Nějak jsem to rozvedla jiným směrem, než na co ses ptala...
Možná za dva tři měsíce se tvůj synek začne chovat jinak, třeba to chce fakt jen počkat, až trochu víc dozraje a pak si i lépe zvykne... nezkoušela ses zeptat v té školičce, jaké mají oni zkušenosti s takovými dětmi? Určitě tvůj syn nebude jediný, který se takhle chová a pokud jim nejde vyloženě jen o to, aby tam měli dítě a za ně zaplacené školné, tak ti řeknou, jak to vidí a jestli to má cenu dál lámat přes koleno nebo počkat a nebo hledat jinou cestu...

In reply to by Blue Jane

děkuji za příspěvek. Ano, ptala jsem se, oni říkají pořád jen "to je normální", ale to víš, každá matka to bere jinak a hlavně zná své dítě. Navíc já mám pořád paranoidní představu, že pro ně je to hlavně byznys, tak přeci neřeknou, že si myslí, že to dítě špatně zvládá a ať ho odhlásím, když by přišli o svých 10k... :)
Je ale fajn si přečíst Tvůj "zkušenější" názor, já si taky myslím, že třeba u druhého (třetího?) dítka si to víc vychutnám, ale teď mě to zkrátka táhne do práce. :) s.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ne, to ne, ona plakala jenom kdyz me videla, ale jak se zabouchly dvere, tak o me ani nevedela :-) Pres den se mi to stalo jenom jednou, ale to proto, ze mela nakej spatnej den a videla tam moji tasku, co jsem tam nechala, tak ji tam pak cely den nosila pri sobe :-) Jinak s tema virozama je to hrozny, ale aspon ted se proti tomu snad diky tomu obrnime a pak ve skole nebo v matersky to bude lepsi, aspon doufam, protoze me to fakt nici, kdyz je nemocna!!!

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

no to mi povídej,my bohužel taky nevlastníme :( jinak s tím inzerátem je to super nápad,jak píše maminka nade mnou :) ale s ostatními moc nesouhlasím-dle mě určitě neplatí,že čím dřív se dítě zařadí do kolektivu,tím lepší pro něj.každé dítě je jiné a nedá se paušalizovat,každé se chová v kolektivu jinak a jinak to snáší.Samozřejmě,pláč ráno chápu,to je jasné,spíš bych dávala pozor na ty celkové změny chování.Zkus vydržet a uvidíš,určitě nemá cenu jít přes mrtvoly-nemá smysl nechávat dítě ve školce za cenu toho,aby regredovalo do dřívějšího období,začalo se chovat agresivně a nebo se začlo počůrávat.Jestli to nepůjde,tak bych volila nějakou soukromou tetu,jestli vás netíží finance,myslím,že je to pro dítě lepší,když dobře vybereš ;)

In reply to by lucininenka

no ja si myslim, ze se to v cr resi az prilis. Proste to je jen o zvyku, v cr je zvykem, ze matka je doma s ditetem do jeho 3 let, tady to zvykem neni, tak nikdo neresi, ze jdou do jesli 4mesicni deti. Jasne, ze pokud diteti jesle nevyhovuji, tak si clovek najde pani na hlidani, alev jeslich, kam chodi syn, to rodice udelali jen s 1 ditetem. Jinak vsichni do tech jesli chodi.

In reply to by Principessa

přesně tak,když to nevyhovuje a dítěti se kvůli tomu změní chování,je bojácné,má děsivé sny,začne se počůrávat a já nevím co ještě,tak teda nevím,ale myslím,že každý rozumný rodič dítě vezme domů a zařídí se jinak.někomu to nevadí a někomu ano-já třeba v jeslích byla,sice chviličku,ale byla a žádné následky nemám.Brácha byl tvrdší oříšek,toho máma musela z jeslí prostě vzít-nedalo se s ním vydržet.pokuď je dítě citlivé a nezvládá to,tak nevím,proč by mělo trpět a eventuelně si to odnést do dalších let :( jasně tady je zvyk,že je dítě do 2,5-3 let doma s matkou-a to si myslím je správně a já jsem za to ráda :)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka