dobré nedělní ránko těhulky tak jak si užíváte výkend?My tedy nic moc včera jsme odvezli přítelovu matku do nemocnice kvůli tomu oku a všemu ostatnímu.konečně se to povedlo rono jsem byla na ni podívat jak je na tom a bylo to horší tak jsem zavolala miláčkovi řekla mu to ten zavolal sestře a ta hned vyrazila samozřejmě jí nemohla dostat do auta tak si zavolala na pomoc přítele a jelo se proběhli snad celou nemocnicí a skončila na neurologii prý aspon do pondělka udělali jí CT a dnes jí budou dělat další testy a vyšetření dostala kapačku a přítel je z toho hotovej ale prý jí to nebolelo a pomůže jí to no tak jsem zvědavá co se dneska dozví od doktorů jak dopadlo Ct a další věci..já se všera pomalu už modlila k bohu aby už přijel domu s těma lékama protože mi tvrdl pupík pořád a silně a měla jsem bolavý spodek jakoby namožený nebo nevím jak to popsat a zase ten tlak v pupíku no děs už jsem viděla nejhorší scénáře ale nechtěla jsem si nic připouštět a nbudu si nic připouštět prostě synka donosím hezky aspon do toho osmého devátého měsíce a basta víc se o tom s přírodou bavit nehodlám...přítel mi donesl jen magnésko tak jsem si hned jednu sklenku dala ale nic ale aspon už nebyli tak silné a ty druhé léky mi vyzvedne až v pondělí museli je objednat prý takové léky jen tak u sebe nemají tak to jsem zvědavá co mi to ten dr. předepsal za driák že to nemá u sebe nemocniční lékárna
No holky mějte se hezky a užívejte pohodového těhu

Ahoj těhulky,
tak nevím, jak jste na tom Vy, ale já jsem se dnes probudila s nějakou ne úplně ideální náladou. Dnes jsem 18+0, pohyby, až na to úterní "cosi" zatím žádné, navíc mi přijde, že na to, že se blížíme k polovině těhotenství, tak nemám vůbec žádné břicho. Jako přes den mě to vždycky trošku přejde (to když se mám dostat do kalhot a dělá mi problém dopnout knoflík), ale jinak mám jen takové fakt mini bříško. Každý mi říká, že mám být ráda, že si velkého pupku ještě užiju dost ke konci a že se budu těšit, až bude zase malé, ale teď mi to nějak nepřijde.. :O
Už se nemůžu dočkat, až půjdu na kontrolu a uvidím mimíska, ale to bude až 22.5.
Nějak jsem se sžila s tím, že to je holčička, víc než jsem chtěla, já jsem si holčičku moc přála, ale říkala jsem si, že dokud nebudeme mít "jistotu" že si to nebudu připouštět. To se ovšem nepovedlo. Mluvím na ní jako na holčičku, cokoli o ní říkám, tak v ženském rodě. Jsem zvědavá, co budu dělat, jestli mi teď pan doktor na kontrole nakonec řekne, že to bude kluk, jak si budu zvykat na to na něj začít mluvit jako na chlapečka. Budu ho samozřejmě milovat stále stejně, přeji si jen, aby bylo miminko zdravé a je jedno co to bude. Jen nevím, jak si na to budu zvykat mluvit v opačném rodě :) No uvidíme, co nám řekne pan doktor.
Jen to na mě dnes nějak všechno dolehlo. Ani nevím proč. Možná je to tím, že se mi zdály v noci dost blbé sny, pak jsem se vzbudila a už nemohla spát, tak jsem měla hodně času přemýšlet.
No, snad mě to přejde a nálada se během dne zlepší..
Doufám, že Vy jste na tom líp..