Pokud je ve vztahu něco patologického, jako třeba násilí nebo závislosti, je to o něčem jiném, tam je rozchod obvykle nejlepším řešením, ale příjde mi, že teď se každý rozvádí kvůli "prkotinám", i když chápu, že to dotýčným jako prkotina nepřijde. U oltáře všichni slibujou, že v dobrým i zlým , dokud nás smrt nerozdělí, a uplyne několik měsíců a už se chtějí rozvádět, protože nejsou zamilovaní...
Na lásce se musí tvrdě dřít, není to nic neměnného, ale taky to není nic, co když zmizí, už se nemůže vrátit. Láska se totiž vrátit může. Stačí si vzpomenout, proč se dva vůbec milovali. I když chápu, že pokud byla láska založená na sexy postavě a romantických řečičkách, může být vystřízlivění v podobě reálného života a "stárnutí" kruté.

Jinak Tebe chápu, můj otec je prostě magor, alkoholik, mámu odříznul od přátel a příbuzných, sice ji nebil, ale hodně sprostě nadával, nás byl schopnej střískat i u vánočního stromku. I jako dítě jsem mámu prosila, aby od něj odešla, a ona mohla, protože ho vlastně živila- sice pracoval, ale všechno prochlastal. Jenže on ji prostě tak důkladně snižoval sebevědomí, že si myslela, že kdyby odešla, tak už bude pořád sama a toho se bála. :O

Tkaže chápu, že jsou případy, kdy je rozvod nezbytností, ale rozvod z rozmaru se mi prostě hodně příčí. :?

K čemu??? No snad proto, že spolu máte děti, ne? No z nějakého důvodu jsi ho milovala a vzala sis ho, a děti máte malé, tak to ještě není tak dávno, ne? To se tak moc změnil? A co kdybys mu řekla to, co jsi napsala ty nám? Třeba by byl ochotný na tom zapracovat. Můžete zkusit manželskou poradnu. Neházíš to přes palubu předčasně? Mě taky někdy manžel sere, myslím, že je to normální, že někdy je horší období a někdy lepší. Jako matka samoživitelka se dvěma dětmi to nebudeš mít jednoduché.

Jako by jsi mi to vzala z pusy. :a: :one:

mateřskou mám 7600,-, to není pomalu ani na 1+1 ... proto prostě nevím, co mám dělat, ale nechci, ať děti v tomto vyrůstají.