Vazim si vasich nazoru a slov podpory k miminku, ale asi to nezvladnu, ne kvuli tchyni nebo z pohodlnosti, ale kdyz prehodnotim svuj momentalni fyzicky a psychicky stav nyni ( protoze jsem tehotna a takhle zle mi ani u jedne holcicky snad nebylo ) a predstava ze do toho ucim malou jist, barvy, nocnik, v lete koupani uz s pupkem, pioradne se k ni neohnu, nepochovam a venovat se ji naplno? Ted okolo ni chodim jak telo bez duse, nedokazu uz ted ji dat 100% pozornost a co pak? Pochybuju ze bych zvladla kojit miminko a do toho se venovat svemu listopadatku 2011 asi mne za to odsoudite ale ja necitim ze bych mela v sobe tolik sil to vsechno dokonale zvladnout jako vy maminky co mate vice deti, nechci aby malinka a ani ta vetsi mely doma neurotickou matku co sili ze to nezvlada... Treti chceme ale ted je na me brzy, ted bych to s nejvetsi pravdepodobnosti nezvladla....
Na tchyni prdim, da-li Buh nejake rozhreseni a prijde miminko ted ci nikoliv a nebo az za par let to netusim, kazdopadne ona s tim nasim rozhodnutim nic neudela...

Taky tě chci podpořit jako holky, že být tebou, tak si miminko nechám. Je to nový život, který cítí, vnímá, těší se na vás...určitě to bude fajn. Ty blbé kecy hrozně zamrzí, to úplně chápu, že to člověka opaří. Ale mít tři děti je fakt krása.