ahoj, dvojčata neznala dudlík ani lahev se savičkou, ale našla si samozřejmě náhražku, dnes je jim 28m
syn cuca/l palec, dcera ukazovák a prostředník..... stále, furt a všude..... ta dvojka vypadala fakt "komicky" pro okolí
už jsem byla také zoufalá, nezabíralo po dobrém, ani po zlém, plácnout přes ruku, nic, vysvětlit, že budou prsty bolet, nic, zubařka mě strašila, že budou mít vysoký patrový oblouk, syn předkus a dcera naopak skus......
jednoho dne se syn zamiloval do elektrické "poliicejní "motorky.... takové jezdítko, které nám propůjčil kamarád než jeho mimčo doroste a protože je táta motorkář( i já kdysi byla:-) ) vysvětlila jsem mu, že motorkáři potřebují obě ruce na řidítka, protože potřebují ruku na plyn a že když bude cucat, nebude motorkář.............. světe div se, do týdne byl, sice po neustálém opakování s palcem konec.. dnes ho použije jenom když je přetažený, aby rychleji usnul, ale i tak už si našel náhradu, má plyšovou kočku, kterou si obejme a drží oběma rukama
u dcery je to podobné - zamilovala se do koní, fakt je šikovná, i trenérka ji moc chválila, že co zvládne pětileté dítě v prvních lekcích, ona udělala při druhé jízdě. Takže ˇjsem ji dala na vybranou - kůň nebo prsty..... už tři týdny necucá.
na spaní má svou milovanou panenku, obejme ji a usíná v pohodě a spokojená.
dříve zabíralo lepit náplastí, zkoušela jsem i namočit do octa(v době max.závislosti jsem používala obvaz, taktéž do octa smočený), sice jim to nechutnalo, ale brzy se naučili odstranit a bylo to naopak kontroproduktivní.
víc je to lákalo.
ano, vodička existuje, je to spíše proti okusování nehtů, vydrží několik umytí rukou a koupání, ale v používání jsem nebyla dostatečně důsledná, tak nevím, zda skutečně funguje...... v době , kdy jsem ji pořídila jsem šlápla do výše zmiňované odvykací kůry.... která tedy snad naštěstí klapla

Ahoj, dlouho jsem přemýšlela jestli sem napsat, protože my máme doma ostudu co cucá ještě ve 3,5 letech a moje první rada zní, snažit se to odnaučit co nejdřív. Já jsem doufala, že to s věkem vysvětlím, ale nějak je to pořád pro tu naší k nepochopení (vysvětluji, že už je paleček nemocný, už jí říkám i že jí upadne, ale je jí to putna). Taky má prst celý popraskaný, bolavý, už i na pohled je placatější, ale nehodlá s tím přestat. Přes den jí lepím přes palec náplast, to docela zabírá. Horší je to v noci. V pokoji je sama a to neuhlídám. Jak tam přijdu, většinou je přisátá. Je to asi čtvrt roku co jsme důsledností odbourali alespoň usínání s palcem v puse... Přes den je to lepší, nejdřív tou náplastí vyhrožuji, pak ji nalepím. Jednou si ji už ale i sundala sama... Dřív jsem zkoušela mazat třeba majolkou, jenže opice si to šla sama umýt pod umyvadlo... Četla jsem ještě rady jakože zašít rukáv - no to už je u nás pozdě, protože tričko si sama sundá, a slyšela jsem snad o nějakém smradlavém laku na nehty z lékárny ale ještě jsem to nikdy neviděla. Nežijeme v ČR, takže kdyby něco takového bylo, napište někdo a já si to hned nechám poslat. Je to opravdu veliký problém.