Holky, prosím o radu. Malýmu jsou necelé tři týdny a od pátku nás hrozně trápí rýma. Přes den je to relativně dobrý, to se i vyspí, ale v noci má pořád ucpanej nosánek, nemůže dýchat a dusí se. Kapu Libenarem, taky jsme koupili sprej Physiomer a odsávám asi tak 100x za den. Bohužel to zatím nemá moc valnej účinnek. Nemáte některá nějakou radu, jak toho Jindru zbavit? Je mi ho hrozně líto a jak mu nemůžu víc pomoct začínám být fakt zoufalá. :r:

Ahoj všechny, tak jsem se konečně dostala k tomu sepsat, jak to u nás proběhlo. Jindra mi moc volnýho času nedává a když už, tak je počítač obsazen manžou, takže musím využít toho, že prcek spinká (zatím) a manža šel dneska s kamarádem pařit.:-)
Takže, všechno začlo v úterý 6.1., kdy jsem šla dopoledne na kontrolu. Na monitoru klasika, kontrakce docela dost, ovšem prohlídka taky klasika - (ne)oblíbená věta: na porod to teda rozhodně nevypadá. Jelikož jsem dle termínu PM končila už 41tt, začal dr. zkoumat, co teda s náma. Mno, nakonec vykoumal, že je prcek od začátku menší a že mám blbej termín, takže mi změnil termín na 11.1. a já si v klídku odešla domů. Ovšem doktor míní a Jindříšek mění.:-) Celý den mi nebolestivě tvrdlo břicho, ale na to jsem už byla zvyklá, tak jsem tomu nevěnovala pozornost. Když mi ale v pět odpo odešla zátka, začla jsem si psát intervaly mezi kontrakcema a ejhle, ono to bylo velmi pravidelné po 5 minutách. :) Dala jsem si teda vanu a když to nepřešlo ani po ní, vypadalo to, že se prcík asi začíná drát na svět. V devět večer mě teda manžel naložil do auta a odvez do Podolí. Dr. mě hodila na monitor a pak prohlídla. Výsledek - kontrakce jsou sice pravidelný, ale otevřená jsem na půl prstu, takže nemá cenu, abych tam zůstávala, porod hned tak nebude. Tak mě manža zas odvez domů, já si dala druhou vanu a kontrakce se mi zkrátily na 3 minuty a začly být i docela bolestivý. Jelikož manžel pracuje přes noc a fakt jsem netušila, jak se to bude vyvíjet, jeli jsme v jednu v noci znova, aby stih být ve 2 v práci. Mno, nechali si mě tam, ale nejspíš jen proto, že jsem se už de facto neměla jak dostat domů. Ale ještěže tak, ráno byl dost nával a nevim, jestli by mě přijali. Takže jsem celou noc strávila na porodním sále a bohužel nezamhouřila oko, protože kontrakce se mi zesílily a spát se při tom fakt nedalo. No, ráno jsem byla otevřená na 2 prsty, takže skoro žádnej posun. V půl 9 mi dr. praskla vodu a já si začla užívat ty správné kontrakce. Bohužel mi nešly jen do břicha, ale především do kříže, což je fakt lahůdka. :00: V půl 10 jsem už byla tak unavená, že jsem si nechala dát epidurál, ač jsem to chtěla zvládnout bez něj. Bohužel jsem byla vzhůru celý den a noc předtím a potřebovala jsem si trošku odpočinout, abych měla sílu na závěrečnou etapu. :///: Epidurál super, jen mi přestaly kontrakce, takže jsem dostala Oxytocin. Do 12 jsem si fakt odpočinula, byl tam i manža, který na chvíli přijel, takže to docela uteklo. Zrovna když manža odešel, mrňous najednou spadnul se srdeční činností na 80. Naklusalo ke mně asi 5 doktorů, ale nakonec se sám srovnal, když jsem ležela na levým boku. Trošku se teda vykáknul do plodovky, ale dr. mě uklidnila, že je vše OK. Ale už jsem pak byla připojena na monitor stále, takže jsem byla pořád na lehátku. Jen když tam přišla PA a na chvilku mě odpojila jsem šla do sprchy. Okolo té 12 mi dali druhou dávku epi, ta taky docela zabrala, ale přeci jen jsem ty záda trošku cejtila. V půl 2 jsem už prosila, ať mi daj další, ale kdyby mi jí nedali, tak se nic nestalo, protože na křížový bolesti vůbec nezabrala. Jen jsem se uklidňovala, že už jsem otevřená na 7cm a že už to prostě musí brzo být. Nakonec to byly ještě 2 hodiny, než Jindra uznal, že už je fakt čas vylízt na svět. Musím se přiznat, že jsem si párkrát docela zařvala, ale nakonec jsem to ukočírovala, díky PA, která mě fakt suprově radila a uklidňovala, a přestala vřeštět. Prcek vylez ven v 15:37 a i přes nástřih mě stih ještě natrhnout. :00: Ale v tu chvíli mi už bylo všechno jedno. Okamžitě jsem zapomněla na těch 14 hodin i na bolest a byla nesmírně šťastná a když mi PA dala Jindru, aby se zkusil přisát, cítila jsem se jak ještě nikdy a myslím, že ten pocit už nikdy nic nepřekoná. :h: :cc): :h: Šití bylo OK, to spíš to opíchávání a hlavně zrcadla na vyšetření byly nepřijemný. Přijel manžel a byl s náma celou dobu, co jsme odpočívali na sále. Jak mi nevadilo, že nechtěl být u porodu, tak jsem teďka byla ráda, že tam je. Jindra byl naprosto dokonalej, krásně si "povídal" a pak usnul v půlce věty. :s: Po těch dvou hodinkách Jindru odnesli a mě odvedli na pokoj, kde jsme měli strávit příštích 8 dní. Mrňouska jsem teda na tu noc nechala ještě u sestřiček, potřebovala jsem se vyspat, ale od druhého dne byl už stále se mnou. Trošku nás potrápila žloutenka, ale nakonec jí zvládnul sám bez lampy a my po osmi dnech mohli jít domů.
Tak takhle proběhl můj porod a já si už téměř 3 týdny užívám pocitu, že jsem máma. :h: :h: :h: :cc):

Ahoj holky, jdu vás jen pozdravit. Dneska nám konečně klesla žloutenka, tak nás pustili. Klasicky nestíhám, takže porod popíšu, časem. :||): :/;x: Jindříšek je naprosto dokonalej a je to moje sluníčko milovaný. :cc): :h: :cc):

Holky, tak další prosinčátko-ledňáček je na světě. Cituji: Ahoj, vy mě ještě neznáte, jmenuji se Jiřík a narodil jsem se 4.1.2009 ve 13:29, váha 3590g, 50cm. Já i maminka jsme v pořádku!
Moc moc gratuluju a přeju hodně zdraví, štěstí a ať ti mrňous dělá jen samou radost!!! :cc): :h: :k:

Ahoj holky, jste tu ještě některá? Já ted vážně nevim, proč nemůžu ochořet dřív než 4 dny po termínu, takže mám relativně šanci, že v tomto stavu pojedu i rodit. Noc stála za prd, ale ne kvůli prckovi, ten si chrní jak miminko (no ještě aby ne, že?) :///: , ale kvůli tomu, že mám totálně ucpanej nos, z tlaku v krku se to přesunulo do pěknýho škrábání v krku a všechno mě bolí jak blázen. Máme jet dneska na oběd ke tchánovcům, ale asi radši zůstanu doma. Fakt je mi mizerně a na poslouchání vět typu: jaká jsem chudinka atd. nemám teda vůbec náladu. Oni jsou hrozně hodní, ale já jsem při nemoci vždycky dost bez nálady, tak to nechci hrotit. Holky, to je fakt v pytli. Šla jsem spát v jednu v noci neb jsem nemohla usnout a v osm tu už zase strašim. :spid: To je na pendrek, tohleto. :§)

Tak co holky, něco nového u některé? My stále při starém. Tvrdneme docela často, ale tím to hasne. :r:

Tak já se taky přidávám. Přeji všem krásné a klidné Vánoce a šťastný Nový i nový rok.;-) :a:

Ahoj holky, tak jak jste na tom? Já bych už tak rodila a ono pořád nic. Klidně budu v poro i na svátky, mě už je to fakt jedno, jen bych tu nerada byla s pupkem až do ledna. :00: Včera jsme byli v poradně, naposledy u našeho dr., ale vim prd, jelikož mě vyšetřoval před týdnem, takže teďka na mě ani nekouk. :( Kromě monitoru teda, ten mám dobrej a proběhla i nějaká děložní aktivita kolem 40. :///: Ale v pondělí už jdeme do Podolí, tak tam nám snad řeknou, jak to vypadá. Dokonce se manžílek dneska dopoledne sám od sebe přitulil, že by mi moh taky trošku pomoct. :c: :///: Což jsem samozřejmě nemohla odmítnout, ale zatím to teda žádný vliv nemělo. Prcek si chrní a vůbec nic se neděje. :e): :n: :00:

Holky, měla jste některá celý těhu citlivý bradavky? Já doufala, že to po prvním trimestru přejde, ale mám je citlivý celou dobu. Jen se jich dotknu a je to nepříjemný. Jestli to nezmizí, tak jsem vážně moc zvědavá, jak budu kojit. ://: Páč mrňous určo nějak extry jemnej nebude. :00:

Holky, najde se tu ještě nějaký "magor" (v dobrém slova smyslu), který má svého psa (psy) jako koníčka, podnikal s ním před těhu spoustu věcí a chtěl by se k tomu po porodu zase vrátit? Nevim jestli si to neidealizuju, ale nechci se těch našich aktivit vzdát "jen" proto, že nás bude o jednoho víc. Vzhledem teda ke zdravotním problémům, který bohužel máme, nám zbyl jen služební výcvik a dogtrekky, ale hlavně ty celodenní trekky mi hrozně chyběj. Už si plánuju, jak psy připřáhnu před kočár a budem chodit i s prckem. Je to neskutečný relax, vypadnout ráno, celý den chodit přírodou, nepotkat skoro ani živáčka a večer se utahaný vrátit domů.
Tak by mě jen zajímalo, jestli jsem sama nebo je nás takových "postižených" víc. :a: