Ahoj maminky, museli jsme vyměnit SUNAR NUTRA DEFENCE HA1 za Bebu, Sunar malé nevyhovoval. Mám doma ještě jednu originál krabici a ještě jednu, kde je neotevřený jeden sáček. To vše chci prodat, dohromady tedy 900g za 200,-(cena je včetně poštovného).Pokud budete mít zájem, napište mi prosím na mail adr. lloudova@seznam.cz. Odepíši hned jak to bude možné.

Ahoj maminky,předně vás všechny po dlouhé době zdravím. Jsem ve 30 tt., utíká to jako voda a pocity se střídají. Moc se těším, ale zároveň mívám i strach, že to nezvládnu, protože máme doma 2,5 letou rošťandu, která má zrovna vzpurné období a dává mi pěkně zabrat.
Chtěla bych si založit živnostenský list na vedlejší činnost (finanční poradenství).První rok bude frmol a tak nějak nepočítám s nějakým výdělkem (jen v okruhu známých)a do budoucna samozřejmě nevím, ale jedná se mi o to, jestli má založení živ. listu nějaký vliv na výběru délky mateřské, na pobírání mateřské a pak rodičovského příspěvku. U treperendy nedosáhnu ještě 3 let jak jsem si zvolila a teď bych chtěla jít také na 3 roky. Prosím moc o radu. Snad jsem to napsala srozumitelně. Děkuji Lucka

Ahoj maminky a těhulky, píši vlastně kvůli své švagrové. Je ve 12.tt a už pár týdnů má vysoký tlak - měla i 200na nevím kolik, pak začala krvácet a měla hematom u placenty, vše dobře dopadlo, ale pak jí zjistili hodně vysoké jaterní testy, které jdou stále nahoru a tak jí bylo řečeno, že dr. uvažují o přerušení těhotenství. Plod je prý v pořádku, ale život maminky je ohrožen. Nemůžu uvěřit, že by to takhle mohlo dopadnout. Myslím, že má Preeklampsii, jestli to píšu dobře. Znáte někoho, kdo měl takové problémy a zkončilo to předčasným přerušením? Je hodně unavená, tlak mívá doma v pořádku, ale ty jaterní testy se nelepší. Mám o ně oba strach.Díky za odpovědi. Mějte se hezky.

Ahoj maminky a těhulky, je tu prosím někdo, kdo mi poradí ohledně rodičovského příspěvku? Vím, že je to tu časté téma, ale nemohu najít odpověď. Doma máme holčičku (mám na ní 3-letou variantu RP) a na cestě mimčo, které se má narodit, když budou malé 2 roky a 9 měsíců. Chtěla bych nastoupit zase na 3-letou variantu, ale jedná se mi o to, zda v tomto případě sociálka doplácí na první dítko ten rozdíl 3 měsíců RP, který jakoby nevyčerpám. Možná je to hloupá otázka, ale každá koruna se bude hodit a jen mě to tak napadlo. Snad jsem to napsala srozumitelně. Děkuji za rady. Lucka

Ahoj maminky, jsem už zoufalá, prosím poraďte. Naší holčičce byly 2 roky a asi od roka spinká se mnou v posteli. Byla často nemocná, pak operace hemangiomu, má toho za sebou hodně, začali jsme už chodit na imunologii, ale má kašel, tak nemůžeme na testy.Takže bylo pořád něco a snažší bylo, abych se trochu vyspala, tohle řešení. Manžel s náma přestal spát v posteli, nevyspí se, což chápu, ale jsem z toho nešťastná. Od malička nám malá málo spinká, ale poslední rok je to šílený, usíná dost pozdě 9 - 11 h., běheme dne někdy nespí, někdy usne kolem 12 h. a spí tak hodinu.Když je u babiček, usíná docela dobře, ale doma je to peklo, šílený řev, blbne a to jí přitom čtu pohádky, povídáme si o všem možném, aby jí bylo dobře. Co mě ale hrozně ničí je to, že jí musím uspávat a přitom se mi neustále přehrabuje ve vlasech. Doma toho stíhám málo, večer si s manželem chceme sednout popovídat a i milování nám chybí, ale když od malé přijdu, tak jsem vyřízená, nebo manžel už spí (vstává dost brzy do práce). Navíc topíme tuhým palivem, kotel je ve vedlejším domě a malá snáší i tohle dost špatně a já taky. Tak si říkám, jestli se ta naše princezna nebojí, že jí odejdu, ale to jsem jí už také vysvětlovala. Je šikovná a chytrá, upovídaná, ale to spaní mě ničí. Co si o tom myslíte? Děkuji moc, pokud jste to dočetly do konce a za případné rady. Lucka

Ahoj holky, moc vás prosím o radu. Zjistila jsem, že jsem těhotná, ale teď mám spíš strach. Malá má po tělíčku maličké, červené pupínky a téměř po čtrnácti dnech, co pomalu přibývaly, nesvědily, dnes dostala vysokou horečku. Dr. dnes řekla, že to neštovice nejsou, že je to zřejmě od psa a pak se do toho přidala nějaká viróza. Snad má pravdu, ale nějak se mi to nezdá, moc se o ní bojím. Také mám strach o miminko, protože kolem nás mají děti neštovice. Už jsem je měla, ale nevím, jestli to nemůže mít špatný vliv na miminko, když jsem takhle v počátku? Nemáte některá zkušennosti? Hledala jsem tu odpověď, ale nenašla. Díky za odpovědi. Lucka

Ahoj holky, prosím vás moc o radu. Před 15 měsíci jsem začala brát AD Citalon 10 mg. Máme holčičku, které budou 2 roky. Už jsem byla delší dobu v pohodě, dr. jsem to říkala, chodím k ní 1x za 2 nebo 3 měsíce, vždy jen pro recept, ale říkala mi, že bych měla Cit. brát ještě nějakou dobu potom, co se budu cítit dobře. Před týdnem jsem byla s malou v nemocnici na menším operativním zákroku a tak silně jsem to prožívala, že jsem se z toho ještě týden nemohla vzpamatovat i když je malá v pohodě. Moc si přeji mít ještě jednoho drobečka, ale manžel druhé dítě nechtěl. Včera mě překvapil, když řekl, že by už také chtěl. Domluvili jsme se, že se začneme snažit, ale nejdřív chci vysadit léky abych neohrozila mimčo. K dr. půjdu příští týden a chtěla bych jí to říct, ale po tom, co jsem tu operaci snášela špatně se bojím abych je nevysadila a nezačlo mi být zase hůř. Co si o tom myslíte? Jestli máte zkušennosti s braním těchto AD, jak dlouho trvá vysazení a jak vám bylo? Díky moc za radu.

Ahoj holky, nechala jsem se očkovat proti papilomaviru (snad to píšu dobře), bohužel až ve 33 letech. Dr. se nezdál čípek a tak jsem neváhala a i když peněz nemáme moc, řekla jsem si, zdraví je přednější. Čípek se mezitím docela zhoršil a dr. mě poslala na specializovanou kliniku. Udělali mi výtěry-nedopadly dobře a tak udělali biopsii...ve čtvrtek jsem tam volala a výsledky nejsou v pořádku, jedu tam 29.3.. Do telefonu mi jen sestřička řekla, že to nevypadá dobře, a že mi víc řekne dr., že bych tomu do telefonu nerozumněla. Jsem z toho špatná, ale hlavně se chci zeptat, jestli s tím nemáte některá zkušennosti..., že by to třeba nemuselo být vážné. Co to může ještě být jiného...já jen abych byla klidnější a zbytečně neplašila.Díky za odpovědi a všem přeji, ať se jim vyplní všechna přání a hlavně zdraví.

Chtěla bych Vám popsat také můj nejkrásnější zážitek v životě.

Termín porodu jsem měla 18.11., ale v Gennetu mi dr. od začátku říkal, že to bude o 14 dní dříve...
Ve 34 týdnu mi naměřila moje gynekoložka vysoký krevní tlak.Řekla, že si mám zavolat do poradny aby si mě už ohlídali. 16 dní před porodem mě zlobily poslíčci. Měla jsem silné, nepravidelné kontrakce, ale myslela jsem, že mě jen zlobí střeva, najednou jsem si nemohla dojít na záchod, protože tam to bylo nejsilnější.Ve 34+5 jsem šla poprvé do poradny a řekla doktorovi, že mám už nějakou dobu bolesti.Když mě prohlížel, začalo to znovu...pěkně silná kotrakce. Dr. mi řekl. že jsem otevřená na 2 prsty, a že to bude každým dnem. Byla jsem z toho pěkně vykulená, ale už jsem se moc těšila až budu mít berušku v náruči. Taška do porodnice ještě nebyla připravená a tak jsem si rychle zabalila...a čekalo se.Týden uběhl a stále přicházely jen poslíčci. Přítel měl 30.11. narozeniny a tak jsem doufala, že se naše miminko narodí třeba ve stejný den.Kontrola po týdnu..stále otevřená na dva prsty,...dr.ale řekl, že tomu nechá volný průběh a nebude porod vyvolávat, že ještě počká a když do 9.11. neporodím, nastoupím na vyvolání. Malá už byla hodně nízko.Po prohlídce (v pondělí) mi odešla hl.zátka. Čtvrtek 5.11. se najednou nic nedělo. Tatínek nám šel na odpolední směnu a já mu říkala, že je mi dobře a nemusí se bát. Poklidila jsem doma i venku, uvařila a upekla koláč. Úplně fit jsem si sedla na gauč k televizi a spokojeně se zakousla do rohlíku...když jsem přibližovala pusu k prvnímu kousnutí, proběhlo mi hlavou...bezva úleva, dneska mě nic nebolí a.. v tu chvíli přišla silná kontrakce. Je to zvláštní, ale vzala jsem telefon a zavolala taťkovi ať je na telefonu, že to už zřejmě bude, ale ať se nestresuje, že mu zavolám, že mám jen takové tušení. Napustila jsem si horkou vanu a kontrakce byly stále nepravidelné. Šla jsem si lehnout, ale nemohla jsem moc usnout. I taťka už přišel domů. V 1:52 začaly kontrakce..po 5 min., pak jednou po 10 min. a pak po 3 min. .Čekala jsem 2 hodiny a pak jsem řekla příteli, že už musíme jet, že to asi bude. V porodnici mě otráveně přivítala porodní asistentka. Zeptala se jak mám kontrakce a pak pronesla, že to jsou jen poslíčci, ale že mě raději prohlédne. Sundala jsem kalhoty a když viděla úplně mokrou vložku, řekla, že je to porod...otevřena na 5 prstů, zbytek plodové vody hned odtekl. Řekla mi, že příště musím přijet dřív, že jsem už v polovičce porodu, a že si myslí, že to půjde rychle. Napojila mě na monitor...pak klistýr...prodýchávání kontrakcí (už s přítelem) při kterých jsem omdlívala a tak jsem se v 6 hod. přesunula na porodní sál...otevřena na 7 prstů. Šlo to rychle. Sestra se ptala jestli cítím tlak na konečník a já pořád, že ne. Kontrakce začaly být nepravidelné, ale silné. Pořád do mě sahala a já ji už prosila ať mě netrápí. Bolest byla neskutečná. Do toho mi byl hrozně nepříjemný popruh od monitoru.Tatínek mi hlásil příchod a odchod každé kontrakce, byl skvělej.Sestra mi napíchla kapačku aby byly kontrakce pravidelné.To co pak následovalo byl mazec a já myslela, že to horší být nemůže. Hned otevřená na 10 prstů, ale malá si to najednou rozmyslela a řekla si, že se jí ven ještě nechce. Na sále přibyli lidé, tlačili mi na břicho, při každé kontrakci pomáhali malé ven a nakonec musel přijít i primář. Celá bolavá když jsem viděla jeho velké ruce a představila si jak i on do mě sahá tak jsem měla strach, ale práve on mi hrozně moc pomohl...Právě když jsem cítila, že začínám omdlévat, řekla jsem si, musím to zvládnout, dám do tlačení poslední zbytky sil..zatlačila jsem...uslyšela šplouchnutí a dvakrát slabý pláč...a pak jen...je to holčička...Ještě teď silně cítím ten nepopsatelný pocit štěstí a úlevy. Celá jsem se třásla vysílením když mi ten malý uzlíček dali do ruky...plakala jsem štěstím a nemohla se na ní vynadívat. Nikolka se narodila 6.11. v 8:20.
Ještě tentýž den jsem řekla, že bych se dalšího porodu nebála. Ten pocit štěstí překoná vše, bolest je náhle pryč.
Vžila jsem se zase do toho krásného zážitku a nějak jsem se rozepsala. Díky všem kdo si to přečetli až dokonce. Od 34 týdne jsem pila maliník a brala lněné semínko, možná i to trochu pomohlo, že jsem se tak rychle otevírala.
Všem těhulkám přeji ať jim proběhne porod v pohodě, ať je vše v pořádku a ať se ničeho nebojí, psychika hraje velkou roli.
...a Nikolka...je to hodně čilé miminko...dává nám pěkně zabrat, ale milujeme jí nadevše.Někdy nad ní pláču štěstím když se na mě usměje.