LucieMtz

06.09.2012

Ahoj holky :€s€: ,
kdo z vas se chysta na IVF - ICSI? Nikdy bych neverila, ze dojdu tak daleko, vzdycky jsem si rikala, ze to urcite pujde prirozene. Kdyz jsem v roce 2010 podstoupila hysterosalpingografii (ktera me mimojine bolela jak cert a skoro jsem jim tam omdlela na sale), tak jsem si rikala, ted uz to skoro vyjde... Stale nic... Rok 2011 hormonalni stimulace omifinem a planovany sexik... Nic... Pak laparoskopie, nalez hodne nizke endometriozy, skoro by nestala ani za rec, kazdopadne muj skvely gynekolog vse odstranil... Nic... 2012 - leden, unor, brezen 3xIUI neuspesne... Ja i manzel jsme zdravi, i kdyz spermiogram ma tak nejak stredni, pry ne excelentni, ale presne na hranici normy, tak pak uz clovek fakt nevi... Uz nema cenu cekat dal... Takze i ja podstoupim IVF, zalezi na spermiogramu, zda to bude jen ICSI nebo z poloviny i IVF. Vzpominam si, jak jsem cetla tyto zkratky ve vasich diskuznich forech a ani jsem poradne nevedela, co znamenaji, verila jsem, ze ja nebudu ten pripad... Jsem z toho docela smutna, ze nam to nikdy nevyslo prirozene. O miminko se snazim uz pres 3 roky... A nic... Asi bych mela byt ted stastna, ze se blizim k cili, ale mam i trosku strach. Ta hormonalni stimulace take moc nepomuze, citim se unavena a precitlivela, pravy vajecnik na prasknuti, denne si picham 3 injekce... V sobotu uz mam odber... Nesnasim anestezie a sedativa, takze jsem z toho vseho trosku na mekko. Zajimalo by me, jak jste to holky prozivaly vy tech par dni pred odberem a co se vam honilo hlavou? Na co jste myslely? Pro kolik embryonku jste se rozhodly a kolik se uhnizdilo? Budu rada za kazdou psychickou podporu, diky moc! :h:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Tak jak to s tebou vypadá??? Jak jsi zvládla odběr? Kolik bylo vajíček atd???? To by mohl být ve čt transfer, ne?? :€s€:

Ahojda kočko, tak já ti přihodím svůj příběh pro psychickou podporu.
Já čekala na miminko téměř 3 roky a dočkala se ve 35 letech.... S mužem jsme podle doktorů taky oba v pořádku, prošli jsme všemi vyšetřeními včeteně genetiky, imunologie, laparoskopie, hysterskopie. 6 cyklů s clostibegytem a utrogestanem a nic. Pak 2x IUI s pregnylem a nic. Tak jsme se dostali taky až k IVF. Musím říct, že ve chvíli, kdy jsem dostala časový plán stimulace a šla si pro léky, tak mě to děsně nabilo energií, hrozně jsem se těšila a byla strašně optimistická, že to prostě vyjde. Stimulace probíhala dobře, měla jsme hodně folikulů (28) a mírný náběh na hyperstimulační syndrom. Odběr vajíček byl v pohodě, narkóza jen krátká a já se těšila, až mi embryolog řekne, kolik máme vajíček. No tak z těch 28 folikulů bylo jen 9 zralých a použitelných vajíček. Doporučil radši udělat ICSI, tak jsme to nakombinovali, 6 ICSI a 3 normálně. No ještě, že jsme to udělali, z těch normálních se začalo rýhovat jen jedno. Nakonec jsme měli 4 embryjka. Já chtěla zavést 2, ale díky tomu hyperstimuláku mi dali jen jedno a 2 zamrazili, to poslední se zastavilo ve vývoji. Chodila jsme normálně do práce (jsem kancelářská krysa), tam to nikdo nevěděl a já se těšila na testování. No bohužel test byl za 2 týdny negativní...já to pořád nemohla pobrat, jak to, že to nevyšlo, když jsem byla tak pozitivně naladěná a přesvědčená, že to vyjde. Chtěla jsem mermomocí hned na KET. Doporučili mi jeden cyklus počkat. Tak jsem přečkala Vánoce a v lednu 2011 jsme plánovali KET. Toho už jsme se pro změnu šíleně bála. Největší strach byl, že embryjka nepřežijou rozmrazení, měli jsme zamrazené 2 blastocysty a víc nic. Naštěstí obě přežily rozmrazení a obě mi byly zavedeny. To čekání bylo šílené tentokrát. Byla jsem doma na neschopence a odpočívala co nejvíc. Už 9. den po KET byl na testu duch... A za 2 týdny po KETu byl test z krve pozitivní. Pak ještě to čekání na první ultrazvuk, pak na srdeční akci.... pak na vydání průkazky a další ultrazvuky, pak pozitivfní triple test (1:80 na Downa), pak plodovka a čekání 3 týdny na výsledky.... já dlouho nikomu neřekla, že jsme těhotná, protože jse m se bála, že to dopadne špatně a já nechtěla ten soucit... Ale všechno dopadlo dobře, embryjko se uchytilo jedno a je z něj krásnej kluk, 2. října mu bude rok. Je šikovnej a hodnej a hrozně si ho užívám.
Tak se ničeho neobávej, určitě to dopadne dobře, když ne na poprvé, tak na další pokus. Dnešní medicína umí zázraky, i když nezná příčinu, jako to bylo u nás a je u vás. Držím palce a hodně štěstí na odběr. Dej pak vědět, kolik se urodilo vajíček a kolik máte embryjek a vůbec dávej zprávy, jak to pokračuje!!!

In reply to by Ala

Alo :€s€: , moc dekuji za Tvuj prispevek, ke konci me skoro rozbrecel dojetim, no to jsou asi ty silene hormony, co do sebe picham... Tvuj pribeh je pro me velmi povzbuzujici a kor, kdyz ke konci pises, ze mas doma krasneho, sikovneho a hodneho klucika, kteremu bude rok. To je asi to nejvetsi stesti a stoji to za to, to poznam, az ho budu mit take doma ;) . Mame velmi podobny pribeh tim cim jsi si prosla, jsem si prosla i ja, tedy az do IVF a i kdyz nejsem tak nejak natesena, tak verim, ze se to na poprve povede, myslim, ze to pichani vsech tech hormonu me trosku ubiji, proto pisi tak trosku negativne, ale samozrejme jdu do toho!!! Doktor nam spise take doporucuje ICSI, tak to asi vsechno necham na nich, oni vedi co delaji. Na ultrazvuku jsem mela spoustu folikulu, ale dobrych si myslim, ze bude take neco kolem 6-9. Uvidime. Urcite dam vedet. Jsem rada, ze narkoza na odber byla jen kratka, ale i tak, pamatujes si z toho neco? Nebolelo Te to potom nebo nekrvacela jsi?

In reply to by LucieMtz

Jo ty hormony dělají psí kusy... ;) Z toho si nic nedělej, já jsem od té doby i v průběhu těhotenství až do teď děsně lítostivá a dojme mě každá ptákovina.... :s:
Na ICSI určitě nešetřete, je to dobrá metoda a dost pomůže, jen ji zatím pojišťovna neplatí, ale na tom s efakt asi nedá šetřit.
Z narkózy si nic nepamatuju, usnula jsem už cestou na sálek a probudila se zase cestou z něj a celá ta akce trvá ani ne půl hodiny. Pak jsem si poležela 2 hodiny tam a jela domů. Žádné špinění a nic jiného. Jen je třeba fakt hodně pít, i teď při stimulaci, předejdeš tím tomu hyperstimuláku, chce to min. 3 litry, pokud zvládneš i víc. A jíst hodně bílkovin, taková ta steaková dieta, maso, maso a maso... taky tvarohy a podobné věci. Nevím, jestli ti to řekli, oni na to někdy zapomenou a pak se diví, že to sami od sebe nevíme.... :00:
Držím moc palce a těším se na pozitivní zprávy!!!

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka