tak já metodu samostatného usínání nastolila ve dvou a půl měsících, páč malá mi usínala u prsa několik hodin jsem se nesměla od ní hnout, jinak byl řev. První noc plakala 45 minut, druhou 15 minut a třetí 5 minut. Od té doby je naučená, že po koupání dostane cícu a pak na kutě. Zabrečí jenom, když jí vypadne duda, ale jinak už 3 měsíce usíná takto krásně sama. Ono později s to asi zvyká dětem hůř a musí k tomu dospět samo, tak mu pomáhej a postupně, čím bude starší, tak to určitě pochopí a bude usínat sám.

podle mě k tomu to dítě musí dospět...nám se povedlo až na roce a půl..aby sama začala usínat..jednou se povedlo a od tý doby usíná sama...žádný histerický pláče...

ani já nejsem zastáncem téhle metody. :) Taky jsem Davídka uspávala a zůstávala s nim a většinou tam usnula. Teď je mu 17 měsíců a už tak dva měsíce vyžaduje před spanim pohádku. Furt jednu a tu samou. Takže mu dám na noc mlíko, on se odhraboší na můj polštář, řekne dudu, kráál, kráál a já ho zašpuntuju a vyprávim. :///: On jak už jí zná, tak vyndavá dudlíka a doplňuje a máchá rukama a dává mi pusu (jde o Růženku) a pak mu dám pusu já, řeknu dobrou a jdu. Ze začátku pobrekával a volal mě, tak jsem mu nechávala otevřený dveře a něco vedle dělala, aby věděl, že tam jsem a občas na něj houkla, ať už spí, že jsem vedle. Když brečel hodně, tak jsem se vrátila a řekla mu pohádku ještě jednou, nebo ho znovu uložila. To trvalo tak měsíc a teď už můžu zavřít dveře a on si tam chvilku povídá a pak se uvelebí a usne. :) Podle mě je nechávání vybrečet zbytečný oboustranný trápení. Jsou to mrňousci a jak dlouho se ještě budou chtít před spanim mazlit? Však oni se naučí všechno, i sami usínat. ;)