ahojky, muj se zachoval jak největší d...., když nám řekli, že to bude holčička, ještě několikrát se ptal, jestli si jsou jistý, pak mi vynadal, že určitě neni jeho a podobný kecy, šel ještě s náma na 3D, jestli jinej dr nebude mít jinej názor, zase se ptal, jestli si je jistej. Pak se narodila Verunka a ted sám říká, že by kluka nechtěl a moc ji miluje.

Zklamání? To byy mohlo přijít, kdyby mimčo nebylo v pořádku, ne? Nejdůležitější je, že je mimi zdravé... nic ostatního není tak důležité... jsou přece jen dvě možnosti... buď bude mimi chlapák po tátovi, nebo to bude princezna po mamince... a obě varianty jsou ty nejlepší...
No a jestli se tatínek už "nějak" projevil, tak mu dej čas... on to určitě rozdýchá... a jestli ne, hledala bych jiného tatínka... ;)

děkuju vám všem moc za podporu.. od včerejška brečím a brečím... jak píšete, mě je úplně jedno, co to bude, hlavně, že to bude zdravé a jsem vůbec ráda, že se nám po pěti měsících zadařilo...

Vím, že si to moc přál... a já se moc těšila, že se mu to vyplní, různé testíky a grafy napovídaly tomu, že to vyjde... ale jak je vidět, bohužel... a já už nevím, co dělat... každý večer nám přál hezky dobrou noc, pusinkoval mimíska na bříško.. a včera nic... obulela jsem to... nějak to na mě padá, a nevím, jak se z toho vyhrabat... nemám to komu říct, tak alespoň vy tady mi pomáháte. Děkuju moc!!!!

...dát mu přečíst pár příběhů, kdy se narodilo postižené dítě :spid: :spid: :spid: :spid:

Ahoj, já myslím, že až toho drobečka bude držet v ruce, bude mu úplně jedno jeslti to je holčička nebo chlapeček a zamiluje se do něj.