Paráda, mám radost, že to u tebe takto dopadlo. :) Moc ti to přeji a až se miminko narodí, tak uvidíš, že nebude ani tatínek litovat. ;)

Tak držim palce at je vše v pořádku a jak má být :-) :one: Pohlad :€O: :€s€:

Tak rozhodla jsem se miminko si nechat .... dokonce za mnou přišel i jeho otec, že jej chce, tak uvidím, jak to teda všechno dopadne ....

Jinak moc děkuji všem za příspěvky :)

Ahojky, jak píšou holky, je to jen na tobě. Já osobně neměla šasnci si vybrat zda si miminko nechat nebo ne. Příroda to rozhodla za mě a v 10tt. jsem prodělala revizi, protože mi miminko umřelo. Bylo plánované a tak jsem to v tu dobu těžce nesla. Samotný zákrok bylo to nejmenší a tak se toho bát nemusíš. Riziko tam je, protože ti uměla roztahují hrdlo a pak se může stát, že se ti už úplně neuzavře a v budoucnu můžeš potrácet, alespoň tak jsem to četla, ale tím tě nechci nějak strašit. Mám kamarádku, která si procházela tím co ty. Bylo jí tehdy dvacet let, když otěhotněla. Tehdejší přítel dítě nechtěl a ona se rozhodla si miminko nechat. Našla si nového tatínka a dnes je Péťovi už 10 let a neměnila by i když to lehké neměla, ale zvládla to. Moje mamka byla na potratu před 22 lety. Bála se, že by naši třetí mimčo už nezvládli. Do dnes si to vyčítá i přes to, že to tehdy naši neměli lehké a jejímu rozhodnutí se nedivím. Znám i holčinu, která byla na třech potratech a nějak jí to nepoznamenalo. Má holčičku a tu si nechat musela, protože otěhotněla moc brzy po posledním potratu. Asi tak. Prostě musíš sama vědět, zda máš kolem sebe oporu v lidech, kteří tě v těžkých chvílích podrží. To je asi to nejdůležitější. Držím ti palečky a pamatuj si, že každé rozhodnutí je správné, protože to v tu danou chvíli tak cítíš. :)