K_9
Ahoj holky, zatím jsem tady k Rondu nic nenašla tak se chci jen zeptat jestli byste se některá nechtěla zdarma registrovat a hrát o zajímavé ceny. Pokud se přihlásíte přes mé doporučení, pomohly byste k pár herním bodíkům i mě. Je to všechno velmi jednoduché a zadarmo.
Holky, která jste absolvovala laparoskopii žlučníku. Jak rychle jste se potom dali dohromady? Jak jste zvládali péči o děti (myslím tím hlavně zvedání těch malých)? Za jak dlouho jste se vrátily k normálu? A jak to máte s jídlem po operaci? Ustoupily problémy?
Mám 5 dní po laparce tak mě zajímají názory a zkušenosti ostatních.
Zdravím holky, je tu někdo, kdo rozumí krevnímu rozboru? Jde mi konkrétně o biochemický rozbor - jaterní testy. Potřebovala bych něco vysvětlit ale raději přes SZ
Holky prosím, která máte za sebou laparoskopické vyjmutí žlučníku, můžete mi napsat jak to probíhalo? Jak dlouho jste byly v nemocnici, jak proběhla příprava, jak jste se cítily pak, kdy jste byly zase fit atd. Děkuji za každou odpověď
Prosím holky, měla některá z vás v těhotenství problémy se žlučníkem? Pokud ano, co vám na to pomáhalo a jak to dopadlo? Byly jste na operaci nebo se to po porodu zase uklidnilo?
Já jsem měla první záchvat v osmém a druhý v devátém měsíci a dva jsem měla teď během šestinedělí. Dr. mi navrhuje operaci ale říkal že se to po těhotenství může uklidnit.
Prosím o vaše zkušenosti, děkuju.
Holky, myslíte že se v těhotenství mohou používat masážní gely a emulze? Myslím třeba Koňskou mast, Alpu, Emspomu atd. Jsem v 32tt a poslední dobou mě hodně trápí záda tak si říkám jestli by nevadilo kdyby mi je chlap natřel nějakým tímhle přípravkem.
Od cca třetího měsíce mám nepříjemné pocity mravenčení v bocích. Objevuje se to jen když ležím. Na zádech se ležet nedoporučuje, na břiše už mi to moc nejde a když si lehnu na bok, začne mě mravenčit v boku. Měla jste to některá nebo nevíte co s tím?
Jdu si pro názory a tak trochu pro uklidnění. Do 11. týdne těhu jsem měla stejnou váhu, v 15- týdnu jsem měla o kilo méně, pak se váha zastavila ale teď (18+1tt) jsem během týdne shodila dvě kila. Je to normální? Jsem hodně obézní takže mimi si může brát hodně ze mně ale toho hubnutí se bojím, mám obavy abych nebyla nějak nemocná a aby mimi prospívalo jak má i když zatím máme všechny testy OK. Nevolnosti jsem od začátku těhu neměla a jím pořád tak nějak stejně.
Na základě jiné diskuze bych ráda znala vaše názory na domácí vzdělávání protože mě ten příspěvek celkem překvapil, ale nechci aby se autorce u jejího dotazu rozjela debata o kterou nestojí.
Co vede rodiče k tomu aby svoje děti neposílali do školky a do školy a učili je sami doma?
Jaký na to máte názor vy ostatní?
Podle mě je to na matce a na dítku, jak jim to vyhovuje. Mě by určitě nevyhovovalo se od první třídy učit s dětma doma a myslím, že jim také ne. A co školky týče, Moje dcera nastoupila do školky ve 4 letech a 3 měsích a pro ni to bylo přímo akorát, dřív by to bylo brzy a potom už zase pozdě, bylo na ní ke konci vidět, že ten kolektiv potřebuje a je tam ráda, sice měla horší rozjezd, ale má tam plno kamarádů, které tady na hřišti nepotkáme. Nejdradš bych si i syna nechala doma do 4 let, ale bohužel skončila mateřská, žtak hybaj do práce, al eje to pro mě pořád takovej tříleten nunýnek a vůbec nevím, co tam bude dělat, i když vím, že to zvládne - je emočně o hodně silnější než je dcera :s: Je to spíš jen můj blbej pocit :a:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Souhlasím :) Každý si svůj život vede zpravidla podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, stejně tak vychovává děti, vybírá si, co bude a nebude jíst atd. Nikdo není lepší rodič / člověk, protože něco dělá nebo nedělá tak nebo jinak.
Jen je škoda, že ti, kteří něco dělají jinak - jinak vychovávají děti, nejedí maso, jedí jen bio potraviny, používají látkový plíny... - jsou často (ne vždy a ne každým, samozřejmě) šmahem označeni za alternativce, podivíny, zpovykané a znuděné bohaté paničky, nebo magory, co se chtějí za každou cenu vymykat... :)
In reply to Souhlasím Každý si svůj by femme.fatale
musím bohužel souhlasit... používám látkovky, vařím domácí stravu (nekupuju skleničky), druhej porod proběhl jen ambulantně, kojím a budu kojit co to půjde (ovšem, že vše má svý hranice, ale....), nosím v šátku (ale i kočárkuju), mladší (4m) se mnou spí v posteli (to starší spala taky a než se mladší narodila, šupajdila sama a bez řečí do vlastní postýlky i pokojíčku a chodí tam každej večer ráda a dobrovolně - žádný že nás potřebuje a bude s náma spát až do 4let... :) ) atd..
nejhorší je, když člověk narazí na absolutně netolerantního jedince, pro kterýho neexistuje NIC jinýho správnýho, krom toho jeho jedinýho :///:
osobně si myslím, že hodně záleží na nastavení konkrétního dítěte a možnostech konkrétního rodiče. A taky samozřejmě záleží na tom, na jakou školku a jakou učitelku dítko "narazí" a jaké "neškolkové" aktivity provozuje.
Já mám čtyřleté a dvouleté dítě a nedovedu si přestavit, že bych sekla s prací a zůstala příštích x let doma s dětmi a byla jejich "učitelka". Moje děti mají rády kolektiv a jsou na něj zvyklé od malička. Vracela jsem se do práce na částečný úvazek hned po mateřské, takže naplno jsem s nimi byla doma "jen" půl roku, potom mi je v mé pracovní době hlídala mamka. Od dvou a půl let synek začal chodit do mimiškolky třikrát týdně. Dcerka od roka a půl chodila do téže miniškolky jednou týdně na dopoledne, v roce a tři čtvrtě jsme začali zkoušet celodenní docházku jednou až dvakrát týdně. Řekla bych, že mým dětem prospívá jak ten dětský kolektiv tak to, že na ně výchovně působí i někdo jiný než maminka. Synek už má za sebou jeden školní rok v klasické mateřské školce. Naučil se tam hrozně moc věcí, které se mnou doma dělat vůbec nechce. Určitě nemám pocit, že bych je nějak negativně ochudila o možnost být se mnou. Myslím, že to není až tak o množství času, který rodič s dítětem stráví, jako spíš o tom, co v tom společném čase dělají.
























