Ahoj holky, tak mám takovou divnou náladu. Máme doma holčičku 1,5 a další mimi neplánujeme - teda to jsem si myslela. Antikoncepci neberu od porodu - nějak nebyl čas si pro ni dojít :-) No a dneska při sexíku manža nestihl včas "vytáhnout" - čekala jsem útěk do lékárny pro postinor, ale nekonal se. A tak nějak jsme pro tu pilulku nechtěli ani jeden. Je to takový zvláštní pocit, že bych mohla být těhule - mám zrovna ovulku (teda asi podle hlenu). Ach jo holky já se cítím tak divně šťastně a spokojeně :-)

Ahoj maminky, ráda bych od Vás koupila sedačku na kolo pro roční holčičku, ale aby byla i pro starší děti a my ji využili. Ideální by byla polohovací, ale není to nutné - jestliže nemáte prosím dejte alespoň nějaký tip. Děkuji a přeji pěkný den PS: Nabídky můžete sem nebo na cestovanimija@gmail.com

Ahoj,tak můj příběh začal asi někde tady http://www.mojetehotenstvi.cz/jak-se-u-nas-v-echno-pos-lo já jsem si mezitím začala plánovat jak teda přítel bude z dcerou doma na mateřský a já si naplánuju hromadu směn v hospodě abysme měli aspoň z čeho žít. Byla jsem ale úplně slepá (možná spíš blbá a naivní). Takže jsem včera odpoledne zbalila Naty a jeli jsme spolu do nemocnice za taťkou. Oba dva byli nadšení, že se vidí - bylo to fakt dojemný - Naty mu pořád hladila a foukala na sádru - byla prostě skvělá. Pak jsme šli do třetího patra kde je dětský koutek a přítel tam s ní šel, že se na ni bude koukat. Vrátili se asi za pět minut - chlap úplně zničený - prostě absolutně to nejde aby byli sami - mělo mě to být úplně jasný, že to nepůjde. Takže jsme návštěvu museli předčasně ukončit - byl fakt KO. A mě to všechno došlo - prostě nepůjde abych byla v práci. Budu se muset o oba doma starat (to mi nevadí, hlavně že budem pohromadě) ale opravdu mě trápí ta otázka jak a z čeho žít. Přijela jsem domů - Naty už protivná a já jsem před sebou jen viděla tu hromadu povinností co musím zvládnout - uvědomila jsem si, že jen tak rychle líp nebude, došlo mi, že už jsem skoro týden pořádně nejedla ani nespala, protože na jídlo není čas a spát mi nejde - moc starostí. Stihla jsem dát Naty do postýlky - oblečenou nenajezenou - chudák vůbec nechápala :-( A pak už jsem jen brečela a brečela. Myslela jsem,že mi v tu chvíli úplně přeskočí... Jenže pak zvonek - nechápu co se v tu chvíli stalo - možná fakt funguje telepatie nebo nechápu, ale šla jsem otevřít a dole u dveří stál můj táta a dvě ségry a každej plnou náruč jídla. Udělali mi nákup - dovezli rizoto, polívku - pomohli se psem prostě to bylo fakt jak zázrak. Samozřejmě když jsem je tam uviděla tak jsem brečela ještě dvakrát tolik, ale to už dojetím :-) Holky asi to zní blbě, ale oni mě fakt včera úplně zachránili - fakt mi to přišlo jak zázrak když tam stáli....

Ahoj holky, tak si jdu vylít srdíčko, protože mám pocit, že se z toho brzo zblázním. V úterý na obědě jsem byla s malou u našich a zrovna jsem mamce říkala, že se mi konečně začíná všechno dařit - Naty v noci spí, s chlapem se nehádáme a chystáme svatbu, dokonce vycházíme i s penězi, protože jsem si našla brigádu, která mě baví a jako bonus jsem ten den na aukru vyhrála svatební šaty do kterých jsem se prostě zamilovala. Sotva jsem to dořekla tak telefon - volal mi přítel a jen řekl ať všechno zruším a jedu do nemocnice, že spadl ze střechy - jela jsem hned tam - on celej dobitej - zlomený žebra, spousta menších zranění a nejhorší rozdrcený loket - zničený kloub - léčba na hodně dlouho, v pondělí operace. Do práce se nedostane možná i rok (jestli někdy vůbec) - navíc to byla jen fuška,takže na černo - tím pádem bude úplně bez příjmu. Holky mě se v té chvilce sesypalo snad všechno - zavalila mě hrůza jak to všechno mohlo dopadnout - v hlavě myšlenky, že nevím z čeho budem žít - jak to sama všechno zvládnu - domácnost, Naty, pes - jak budu chodit na brigády když nemám tolik hlídání :-( Aby toho nebylo málo v noci jsem vůbec nemohla spát a Naty pořád kňourala nad ránem jsem ji vzala k sobě - celá hořela. Měla zase čtyřicítky horečky - do toho průjem jak kráva - pořád plakala asi jí bolela bříško. Byla jsem fakt na dně. Lítám mezi Naty - nemocnicí, když mám chvilku vyběhnu ven se psem. Nevím kdy jsem naposledy jedla - nemůžu do ničeho ani kousnout. Dneska už je Naty o něco lepší - myslím, že se alespoň u ní blýská na lepší časy. Omlouvám se za román a děkuji všem co to dočetli až sem :-(

Ahoj, tak jsme udělali s Naty (14 m) další krok a včera jsme měli celý den (kromě spaní) kalhotky. Doma v pohodě - počůrala se jednou a pak mi už nosila hrníček. Problém je však venku - dala jsem ji do kočárku bez plínečky a po cestě se začala nakrucovat tak jsem se ptala jestli chce čůrat - kývla, že jo tak jsem ji vytáhla sundala kalhotky a říkala ať počůrá travičku, ale ona vůbec nechápe co po ní chci. Nic neudělala a sotva jsem jí natáhla kalhotky tak se počůrala - naštěstí mimo kočár :-) Měla sukýnku, takže se nic nestalo - naopak jsem na ni byla hrdá, že to držela když seděla v kočárku, ale jak ji naučit, že se nemusí čůrat jen na hrníček - nejlepší by asi bylo kdybych se před ní na tu travičku vyčůrala já aby viděla, že to jde?? Nebo sebou vozit nočník? Děkuji

Ahoj teťulky, tak jsem tu teď pár dní nebyla a už mi po Vás bylo smutno :-) Nechcou se mi pročítat všechny články tak mi sem hoďte třeba nějaký odkázek na článek, který Vás zaujal - kdo se kde porval, pohádal a vytrhal vlasy při souboji :-)
A taky mi připište jak se máte, co víkend a tak celkově :-)
Začnu u sebe - víkend pracovní, táta hlídal a čuměla jsem jak to všechno krásně zvládli. Až na to, že dostala Naty na večeři takový ty suchary pro psa... :-)

Ahoj, tak další dotaz - dceru posazuji cca od roku na hrníček. Je moc šikovná - naučili jsme se, že po spinkání se jde na hrníček, takže čůrá opravdu až na hrníček. Kaká taky jenom na hrníček - většinou ráno a když se jí chce během dne tak my přinese hrníček. Když se jí zeptám chceš čůrat tak kývne jo nebo ne - stejně tak když sedí na hrníčku tak na otázku čůralas kývně, takže ví co se po ní chce. Když něco na hrníček udělá tak za odměnu ji nechám běhat bez plíny a to je nejvíc šťastná. Teď jen nevím jaký je další krok - jak ji naučit chodit JEN na hrníček? Nečůrat do plínky? Děkuji za rady a přeji hezký den

Ahoj holky, tak jsem se asi definitivně zbláznila. Mám hrozný strach z krvácivého průjmu - v Německu se prý nakažení počítají na stovky a rychle přibývají. Dneska chtěla dát moje mamka malý kousek okurky a já jsem po ní úplně vylítla co blázní. Pak zase psali, že to z okurek není :-( Docela mě štve, že nikde neříkají jak se dá tomu průjmu bránit - teda psali, že probiotika by mohli pomáhat tak jsem je malý koupila jako prevenci (fakt už asi fakt magořím), ale přijde mi, že jsou tady všichni hrozně v klidu na to, že kousek od nás na tuto nemoc umírají lidi :-(

Ahoj tety, tak jsme dnes byli s Naty na kontrole u naší dr. - dokonce se mi ráno podařilo odchytit moč tak máme i její rozbor a vypadá to dobře, takže super... Ale jak jsem psala posledně jak Natálku vystresovali v Brně v nemocnici - hysterický záchvat apod. Tak jsme dnes nemohli k dr. ani vejít - byla úpně nepříčetná jak moc se bála :-( Dr. na nás koukala jak na blázny tak jsem jí musela dát mojí sestře do čekárny a dr. jsem popisovala co si zažila za stres - takže nám dr. dala sebou domů bílý plášť, dřívka na koukání do krku a budem si doma hrát na doktory a chodit v plášti aby si zvykla a nebála se :-( Chuděra malá :-( Radši se nebudu víc rozepisovat, protože už bych musela být sprostá....

Ahoj, tety - tak v sobotu ráno od 06:00 začal jeden z mých nejhorších dnů s Naty - vstali jsme a Naty přes čtyřicet horečky, která nešla srazit ani čípkama ani nurofen - jen hrozně plakala, takže pohotovost - do toho Naty nechtěla nic pít ani jíst a jen hrozně řvala. Z pohotovosti nás poslali hned do Brna přímo na příjem. Tak jsem tam dojeli - super paní nás zdrbala, že to neexistuje hned na příjem, že musíme přes internu kde jsme stáli frontu jak kráva - Naty vyčerpaná jen v pyžamku a dece celá hořela. Asi po hodině a půll nás vzali na řadu - nepříjemná doktorka nebrala na to, že se jí malá bojí žádný ohledy, takže Naty plakala už přímo hystericky. Zdrbala mě, že je jasný, že jí teplota neklesne, protože jí dávám málo Nurofenu - že jí mám prý dávat 5 ml - přitom to je pro děti až od tří let a nám je rok!!!! A s tím nás poslala domů tak jsem nevěděla co dělat a volala naší dr. - ta mi řekla, že NESMÍM dávat Naty 5 ml Nurofenu, že by jí to mohlo ublížit :-( takže děs-... V noci jsem nespali a jen dávali obklady a v neděli už teplota byla nižší, ale pořád ji měla. Dnes je úterý - Naty se ráno budí bez teolot, ale k večeru jí zase k 38 vylezou - špatně jí, hrozně málo spinká a je pořád taková oťáplá... K dr. až v případě, že se to nespraví do pátku, ale upřímně po tom co zažila v Brně si nedokážu představit s ní jít k dr. :-( Holky nevíte co by to mohlo být? Začínám mít fakt blbý pocit :-( PS: Ona je takovej živel - divoch a vidět ji takhle mě ubíjí :-(