Jájinka27
Tak jsem si aspoň trochu vylila srdíčko a moc děkuju Vám všem, které jste mi projevily svou podporu...vím, že v mé situaci asi nezbývá než doufat....tak já se o to pokusím...a snad při
AHoj holky,
četla jsem příspěvky a cíl máme všichni stejný...být milující mámou...
S manželem se dva roky snažíme o mrňouska. Oba si miminko strašně moc přejeme,ale asi nám není přáno :\/:
Ze začátku jsme to brali tak, že to půjde a budeme brzo rodiči, jenže..po delším neúspěšném snažení a vyšetření nás obou, přišla první rána...mám polycystické vaječníky a nemám tedy ovulaci. Aby toho nebylo málo, manželovi výsledky byly tak na prd, že nás rovnou poslali na IVf. Ani tam nám moc šancí nedávali. V říjnu jsem podstoupila IVf, ale bohužel to neprobíhalo jak mělo, měla jsem těžkou hyperstimulaci, skončila na kapačkách a z deseti embryí přežily do transferu jen dvě...Když mi je dávali a já viděla ten zázrak na monitoru, ty dva "naše vysněné zárodečky"...brečela jsem a prosila ty dva malé zázraky, aby bojovali a vydrželi..manžel mi neustále hladil břicho a i on prosil, aby bojovali...ale nebyli dost silní a já o ně přišla...asi nemá smysl popisovat, jak moc to oba bolí...
Vyzkoušeli jsme tolik rad, bylinky, léčitelé, cvičení, doktoři, stěhovali jsme se, chystali svatbu, změnila jsem práci..prostě jak se říká, že když má člověk "jiné" starosti, že to třeba přijde...no tak u nás asi ani to neplatí, protože za ty dva roky jsme měli tolik starostí, že bych musel být těhotná snad každý druhý měsíc..podstoupila jsem i operaci....
Už nevím kudy kam, kde vzít sílu a usmívat se i když je mi do breku..všude kolem nás se s miminkama a těhulkama roztrhl pytel a mě už dochází síla tvářit se, že je vše v pořádku když jsem vnitřně úplně na cucky..Asi proto hledám útěchu tady, protože v mém okolí se setkávám hlavně s těhulkama a maminama a já mezi nějak už nezapadám, protože mé trápení je v pozadí..v popředí je jejich štěstí a radost..což chápu, také bych chtěla radši řešit nevolnosti a oteklé nohy než mé každoměsíční trápení když po několika týdením zpoždění dostanu menstruaci :\\:
Ahojky,držím palečky,příběh smutný,ale... Myslím,že tady je spousta holek,co jsou na tom podobně a některé určitě i hůře.Spermiogram se dá zlepšit a ovulace navodit,ale to určitě víš.Pokuď jsem to četla dobře,máte ještě minimálně dva pokusy hrazeny pojišťovnou a další pokusy si můžete zaplatit.Myslím,že nic není ztraceno,jen nesmíš přestat věřit!!Ne propadat depresím,že všichni mají a ty ne,ale věřit dál,naděje je vždycky.Mám kamarádku,co prodělala IVF už asi šestkrát a pořád se nevede.Ale nepřestává mluvit o tom,že jednou mimi bude.Prostě pořád věří,i když u ní je šance fakt minimální :r: :r: Ale myslím,že dva roky ještě není tolik a pokuď se budete dále snažit,snad se zadaří a budeš mít krásné mimi :s: :s: Držím palečky
jak čtu tak jsi byla na umělém oplodnění jednou....to je málo....někomu se to povede třeba až na 5tý pokus, takže já bych neházela flintu do žita!!!Urcite to s Vašimi problémy nepujde přirozenou cestou, to by ses smířit měla, ale rozhodně se nesmiřuj s tím že kdyz umělé oplodnění nevyšlo poprvé že nevyjde vubec!!!Tady sem chodi hodne holek, kterým to na první pokus nevyjde, jedna tu dokonce psala, že tu nenašla jeste ani jednu maminku, které by to vyšlo napoprvé...a věda jde čím dál dopředu, věřím že jednou se dočkáš!!!
In reply to jak čtu tak jsi byla na by Janinaaa
chtěli jsme jít na další pokus IVF, ale doktor nám to nedoporučuje...aby mi vůbec vyrostlo vajíčko, musím dostávat hodně vysokou dávku léku, jenže tělo to nepřijímá a v tom je ten problém, protože jsem měla těžkou hyperstimulaci a hrozilo, že mi budou muset vzít oba vaječníky...takže je to bludný kruh-buď bude stimulace dávkovaná tak jak má, ale s tím, že stimulace přijde tentokrát ještě rychleji a v rozsáhlejším stupni a tudíž je to 50 na 50, jestli to vaječníky zvládnou nebo mi je vemou..když by dávky byly nižší, vajíčka prý nedozrajou..
In reply to chtěli jsme jít na další by Jájinka27
hele a já jsem tohle teda nikdy nezjišťovala, ale nemohl by ti v nejhorším připadě vajíčka někdo darovat?:) Třeba sestra at je to v rodine...a ty to jen odnosis:))) to je teda krizový řešení, ale šlo by ne??? A ty těhotná budeš a manžel bude mít svoje dítko a je to lepší nez adopce...





















