Profil uživatelky Jájinka27 na webu Mojetehotenstvi

AHoj holky,

četla jsem příspěvky a cíl máme všichni stejný...být milující mámou...
S manželem se dva roky snažíme o mrňouska. Oba si miminko strašně moc přejeme,ale asi nám není přáno :\/:
Ze začátku jsme to brali tak, že to půjde a budeme brzo rodiči, jenže..po delším neúspěšném snažení a vyšetření nás obou, přišla první rána...mám polycystické vaječníky a nemám tedy ovulaci. Aby toho nebylo málo, manželovi výsledky byly tak na prd, že nás rovnou poslali na IVf. Ani tam nám moc šancí nedávali. V říjnu jsem podstoupila IVf, ale bohužel to neprobíhalo jak mělo, měla jsem těžkou hyperstimulaci, skončila na kapačkách a z deseti embryí přežily do transferu jen dvě...Když mi je dávali a já viděla ten zázrak na monitoru, ty dva "naše vysněné zárodečky"...brečela jsem a prosila ty dva malé zázraky, aby bojovali a vydrželi..manžel mi neustále hladil břicho a i on prosil, aby bojovali...ale nebyli dost silní a já o ně přišla...asi nemá smysl popisovat, jak moc to oba bolí...
Vyzkoušeli jsme tolik rad, bylinky, léčitelé, cvičení, doktoři, stěhovali jsme se, chystali svatbu, změnila jsem práci..prostě jak se říká, že když má člověk "jiné" starosti, že to třeba přijde...no tak u nás asi ani to neplatí, protože za ty dva roky jsme měli tolik starostí, že bych musel být těhotná snad každý druhý měsíc..podstoupila jsem i operaci....
Už nevím kudy kam, kde vzít sílu a usmívat se i když je mi do breku..všude kolem nás se s miminkama a těhulkama roztrhl pytel a mě už dochází síla tvářit se, že je vše v pořádku když jsem vnitřně úplně na cucky..Asi proto hledám útěchu tady, protože v mém okolí se setkávám hlavně s těhulkama a maminama a já mezi nějak už nezapadám, protože mé trápení je v pozadí..v popředí je jejich štěstí a radost..což chápu, také bych chtěla radši řešit nevolnosti a oteklé nohy než mé každoměsíční trápení když po několika týdením zpoždění dostanu menstruaci :\\:

Lidussinka

Ahojky,určitě přiletí..dříve nebo později,ale přiletí ;)
Jestli chceš tak se přidej do Seznámku snažilek..kde si můžeš s holkama vyměnovat informace a uvidíš,že v tom nejsi sama a jsou i holčiny co se snaží déle..nám to vyšlo po 27měících ;)

http://www.mojetehotenstvi.cz/snazilky-sobe-lxxvi-dil

VeronikaV86

napsala jsi to hrozně hezky akorat skoda ze je to tak smutný a ma to špatný konec :r: je to hrozne smutný ale věř .... :one: moji kamosce rekli ze na 90% nebudou mit spolu deti on uplne na prd spermio ona taky na 4operacich ,cekali rok, 30tis do vysetrení :00: pak se stehovali a bum je tehu normlane-zazrak :\x: drz se a uvidis ze mimi bude :cc):

pavlisa

Ahoj Jáji,
já bych to asi taky nevzdávala, musíš pořád věřit.
Já mám kamarádku a ta taky strašně dlouho toužila po miminku. Snažily se s manželem 3 roky a pak nastalo dlouhý vyšetřování a výsledky taky neměly nic moc. Byla na spoustě klinik, v Brně v Heliosu a nikde jim nedokázaly pomoct. Spousta peněz pryč a nic. Ve Zlíně je klinika, kterou vede nějakej starej pan docent a je tam i můj známej, vyhlášenej doktor David Rumpík, kterej se touto problematikou zabívá.Mají výborný výsledky, co se týče umělých oplodnění, Je strašně moc hodnej a právě on, nevím proč, ale dokázal jim pomoct. Byla u něj na IVF a opravdu otěhotněla. Bylo to opravdu náročny, nakonec čekala 2 miminka, ale jedno to nevzvládlo. Minulý týden porodila uplně zdravou, krásnou holčičku, 3520g a 50cm.
Jsme za ni všichni moc rádi. Píšu to proto, že jim taky nedávaly moc nadějí, ale oni nepřestaly věřit a povedlo se.
Přeji Ti strašně moc stěstíčka a doufám, že se budeš brzo i Ty radovat z rostoucího bříška.

Jájinka27

v koutku duše věřím na zázrak a snažím se věřit, že i já jednou budu opravdu šťastná máma...Moc si vážím slov útěchy, protože ty já ve svém okolí moc nemám...rodina se soustředí na miminko sestry, které se má narodit ve stejnou dobu jako by se narodila moje dvojčátka a to mě dost ubíjí:(..navíc má sestřenice čeká taky dvojčátka, která vyšla z 1.pokusu IVF....
Vím, že MUSÍM věřit...děkuju za podporu!:)

Katka_S.

Jáji, já ti neporadím, patřím k oněm šťastným maminkám. A jsem za to vděčná. Ale i já mám problémy, které by sis se mnou určitě nevyměnila. Každý máme něco. Nebudu ti psát, že to určitě vyjde, když je to něco, co neví nikdo z nás. Ale přála bych ti to. Přála bych všem ženám, co touží po dítěti, aby ho mohly mít. Rozhodně se ale nevzdávej. Naděje umírá poslední, tak bojuj. A kdyby to fakt nešlo, asi bych uvažovala o adopci. Dát krásné dětství dítěti, které by jinak vyrůstzalo v děcáku. Vždyť to je taky krásný!
Tak hodně sil a hlavu vzhůru, není všem dnům konec....

amalka

Posílam ti spousty síly,optimismu a stěstí.
Ja už tady psala mockrat,zatím se nam to taky nepovedlo.
Ale doporučila bych ti jednu knížku jestli chceč,mně hodně pomohla i mym kamaradkam.
Je tam hodně psano o psychice.Drž se naděje je vždycky a neuvažovali jste o adopci??